16.04.2021
LEE AARON
Legendární kanadská zpěvačka odložila vydání svého ..více

16.04.2021
GREEN JELLŸ
Punkrockoví srandisté z Hollywoodu se vrací na scénu. ..více

16.04.2021
TIRADERO DE CADAVERES
Deathmetalový projekt, založený loni v Mexico City, ..více

16.04.2021
SHADOWSPAWN
Už bezmála deset let funguje tato dánská ..více

16.04.2021
ENDSEEKER
Deathmetalová formace z německého Hamburku právě ..více

16.04.2021
STORMRULER
Blackmetalové duo z amerického města St. Louis, se ..více






BLAZE BAYLEY - War Within Me
Hlavní problém je, že jsou to nízkorozpočto v ..

BLAZE BAYLEY - War Within Me
A kdo to vlastne je? Jeden z mnoha, ktery zije z o ..

BLAZE BAYLEY - War Within Me
Bayleyho tvorba je na hranici průměru, mezi alby ..

TOM PETTY AND THE HEARTBREAKERS - The Hypnotic Eye
Když si tak pročítám diskusi u Stanleyho Soul ..

SERJ TANKIAN - Elasticity
Pár songů jsem od nich slyšel. Neříkám že n ..

SERJ TANKIAN - Elasticity
nepochopil, co je na těchto Arménech ke slyšen ..

Ken HENSLEY - My Book Of Answer
Správná poznámka. HCh představuje jeden z mimo ..

PAUL STANLEY`S SOUL STATION - Now And Then
Kdysi jsem byl na koncertě KISS v Německu, a tam ..

PAUL STANLEY`S SOUL STATION - Now And Then
Za mne 9. Je to prostě čirá parádička, elegan ..

Ken HENSLEY - My Book Of Answer
>>The next time you hear the song Forever Free tak ..




Za poslední měsíc:
PAUL STANLEY`S SOUL STATION - Now And Then
2300x

WARRANT - Cherry Pie
2232x

LED ZEPPELIN - In Through The Out Door
1994x

Ronnie ATKINS - One Shot
1853x

Ken HENSLEY - My Book Of Answer
1790x

URIAH HEEP - Look At Yourself
1751x





článků celkem: 8317
recenzí: 6851
reportů: 573
rozhovorů: 481













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


TRANSATLANTIC - The Absolute Universe

Když už projekt čtyř veličin progresivního rocku a metalu Transatlantic něco vydá, vždycky se jedná o megalomanské dílo. Bylo tomu tak hned napoprvé v roce 2000, kdy debutové album „SMPT:e“ otevřela půlhodinovou suita „All Of The Above“, čímž kapela definovala, o čem její tvorba bude a získala tím početný zástup příznivců. Ti se většinou rekrutovali z fanoušků kapel Spock`s Beard, Dream Theater, Marillion či The Flower Kings, tedy domovských kapel jednotlivých členů, pro zbytek rockového národa (tedy pro méně náročné posluchače) představovali Transatlantic zajímavou akvizici, ale byli pro ně moc složití a zdlouhaví. Když o rok později Transatlantic zopakovali prakticky stejný koncept na albu „Bridge Across Forever“, zdálo se, že čtveřice složená ze zpěváka, kytaristy a klávesisty Neala Morse (ex-Spock`s Beard), kytaristy Roineho Stolta (The Flower Kings), basisty Petea Trewavase (Marillion) a bubeníka Mikea Portnoye (ex-Dream Theater), řekla vše potřebné.

K životu se v příštích letech probírala jen občas. Když v roce 2009 vydala počin „The Whirlwind“, na nějž o pět let později navázala nahrávkou „Kaleidoscope“, už zmizel moment překvapení a částečně také energie, která provázela první dvě desky, zbyl vlastně jen precizně zahraný prog rock, na který měl největší vliv Morse. Proto Transatlantic zněli stále více jako jeho sólová alba. Vliv na to mělo i stále více slyšitelné využívání jeho kláves, což kapele ubíralo patřičnou rockovou dravost. Aby nedošlo k omylu, jak „The Whirlwind“, tak „Kaleidoscope“ lze považovat za zdařilé až silné nahrávky, ovšem přece jen se na nich objevovala místa, která bylo možné označit za mlácení prázdné slámy a vyvolávání duchů progrockových dinosaurů sedmdesátých let. I tak ve svém ranku platili Transatlantic za velmi dobrou partu, která umí napsat dobrou, poslouchatelnou skladbu a nechce posluchače omráčit pouze instrumentálními dovednostmi, které jsou v případě této čtveřice takřka nedostižné. Jestliže se na minulých dvou deskách mluvilo o ztrátě momentu překvapení a o opakování sebe sama, platí to částečně i u novinky „The Absolute Universe“. Ta je opět velikášským projektem, který Transatlantic nabízejí v několika verzích, z nichž tou nejzákladnější je dílo opatřené přídomkem „The Breath Of Life“. V podstatě už jen proto, že rozšířená edice „Forevermore“ je vlastně pouze o natahování už tak zdlouhavého materiálu.

Nejdůležitějším faktem, který jako první praští přes oči (nebo spíše přes uši) je věc, že Transatlantic mají na „The Absolute Universe“ nakročeno k větší písničkovosti a netlačí na posluchače náročným konceptem. I tak album vyžaduje soustředěný poslech, jen tak dá vyniknout všemožným detailům, práci s melodiemi a různým studiovým fíglům, které si však muzikanti tohoto kalibru mohou dovolit. Vyžaduje rovněž mnohem více poslechů než klasická rocková deska, protože po pár seznamovacích by bylo možné „The Absolute Universe“ odbýt jako klasickou práci kapely, která vše důležité řekla před dvaceti lety. Právě větší důraz na písničku samotnou (přestože se samozřejmě nejedná o klasicky střižené rockové skladby) je tím, co dělá „The Absoslute Universe“ zajímavějším dílem, než byla předchozí dvě alba. Nutné je poznamenat, že kvality debutu a vlastně ani druhé desky nebylo dosaženo ani tentokrát, ale po letech se jedná o příjemnější a poslouchatelnější záležitost.

Jak bude „The Absolute Universe“ znít, nastolí hned úvodní instrumentálka „Overture“, na které kapela staví zbytek alba. Jak bývá u Transatlantic zvykem, kytary jsou značně neagresivní a hrají spíše podle pravidel, které kdysi dávno nastavili Yes nebo Procol Harum, a i když jsou pro sound této čtveřice důležité, stejnou roli v něm hrají i Morseovy klávesy. Ten opět kouzlí své podivné melodie, které jsou místy trochu otravné, ale zaručují kontinuitu se staršími alby kapely a vlastně i s celou progrockovou historií. Méně by v tomto případě znamenalo více, ale přesto Transatlantic dokáží zaujmout méně komplikovanou stavbou některých skladeb. Nejedná se o hity v pravém slova smyslu, ale přece jen jistá dávka tohoto aspektu je v „Higher Than The Morning“, „Looking For The Light“ (zde překvapí tvrdší kytary v úvodu, které připomenou i klasické riffy Tonyho Iommiho z Black Sabbath), či „Can You Feel It“ cítit hmatatelněji než v minulosti. Stejně příjemně pak působí i přechod z „Love Made A Way (Prelude)“ do „Owl Howl“, ze kterého jsou jasně cítit Dream Theater a rozhodně to nemají na svědomí pouze klasické Portnoyovy bicí…

Forma Transatlantic je pro letošek silnější, než jak tomu bylo v minulé desetiletce. Pro fanoušky progrocku „The Absolute Universe“ nebude takovou nezbytností, jako byl debut „SMPT:e“, ale jistě se může stát jednou ze zásadních událostí letošního roku, který, jak se zdá, bude na progrockové projekty docela štědrý.

Pepsi Stone             


www.transatlanticweb.com

YouTube ukázka - Overture/Reaching For The Sky

Seznam skladeb:
1. Overture
2. Reaching For The Sky
3. Higher Than The Morning
4. The Darkness In The Light
5. Take Now My Soul
6. Looking For The Light
7. Love Made A Way (Prelude)
8. Owl Howl
9. Solitude
10. Belong
11. Can You Feel It
12. Looking For The Light (Reprise)
13. The Greatest Story Never Ends
14. Love Made A Way

Sestava:
Neal Morse - zpěv, klávesy, kytara
Roine Stolt - kytara, zpěv
Pete Trewavas - baskytara, zpěv
Mike Portnoy - bicí

Rok vydání: 2021
Čas: 1:04:15
Label: Inside Out
Země: USA/Velká Británie/Švédsko
Žánr: prog rock

Diskografie:
2000 - SMPT:e
2001 - Bridge Across Forever
2009 - The Whirlwind
2014 - Kaleidoscope
2021 - The Absolute Universe

Foto: archiv kapely


Vydáno: 07.04.2021
Přečteno: 488x




počet příspěvků: 5

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Jsme jenom...8. 04. 2021 19:28 Jirka Čáp
Za tyhle chyby se...8. 04. 2021 8:28 Pepsi Stone
24.3. byla chyba v...7. 04. 2021 13:23 Jirka Čáp
Už jsem to...7. 04. 2021 12:03 Pepsi Stone
ChybaPepsi, v novinkách...7. 04. 2021 11:35 Metal fan


 
Metalforever.info © 2006 - 2021     RSS - články

stránka byla načtena za 0.39067 sekund.