16.04.2021
LEE AARON
Legendární kanadská zpěvačka odložila vydání svého ..více

16.04.2021
GREEN JELLŸ
Punkrockoví srandisté z Hollywoodu se vrací na scénu. ..více

16.04.2021
TIRADERO DE CADAVERES
Deathmetalový projekt, založený loni v Mexico City, ..více

16.04.2021
SHADOWSPAWN
Už bezmála deset let funguje tato dánská ..více

16.04.2021
ENDSEEKER
Deathmetalová formace z německého Hamburku právě ..více

16.04.2021
STORMRULER
Blackmetalové duo z amerického města St. Louis, se ..více






BLAZE BAYLEY - War Within Me
A kdo to vlastne je? Jeden z mnoha, ktery zije z o ..

BLAZE BAYLEY - War Within Me
Bayleyho tvorba je na hranici průměru, mezi alby ..

TOM PETTY AND THE HEARTBREAKERS - The Hypnotic Eye
Když si tak pročítám diskusi u Stanleyho Soul ..

SERJ TANKIAN - Elasticity
Pár songů jsem od nich slyšel. Neříkám že n ..

SERJ TANKIAN - Elasticity
nepochopil, co je na těchto Arménech ke slyšen ..

Ken HENSLEY - My Book Of Answer
Správná poznámka. HCh představuje jeden z mimo ..

PAUL STANLEY`S SOUL STATION - Now And Then
Kdysi jsem byl na koncertě KISS v Německu, a tam ..

PAUL STANLEY`S SOUL STATION - Now And Then
Za mne 9. Je to prostě čirá parádička, elegan ..

Ken HENSLEY - My Book Of Answer
>>The next time you hear the song Forever Free tak ..

WARRANT - Cherry Pie
To je přesně ono, proč ani u mě není za 10. P ..




Za poslední měsíc:
PAUL STANLEY`S SOUL STATION - Now And Then
2300x

WARRANT - Cherry Pie
2232x

LED ZEPPELIN - In Through The Out Door
1993x

Ronnie ATKINS - One Shot
1853x

Ken HENSLEY - My Book Of Answer
1790x

URIAH HEEP - Look At Yourself
1751x





článků celkem: 8317
recenzí: 6851
reportů: 573
rozhovorů: 481













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


Todd La TORRE - Rejoice In The Suffering

Kdyby se Todd La Torre nestal v roce 2013 nástupcem Geoffa Tatea v Queensrÿche, těžko by byl o jeho debutovou sólovku „Rejoice In The Suffering“ takový zájem. Přestože si Queensrÿche (ještě za Tateova působení) pohrávali řadu let s trpělivostí a dobrou vůlí svých fanoušků vydáváním prapodivných desek, nemajících s jejich pravou podstatou nic společného, stále platí za velkou legendu amerického hard rocku či heavy metalu. Proto ožehavý post zpěváka (navíc po tak charismatickém vokalistovi, jakým Tate je) je stále prestižní záležitost. La Torre dokázal svou příležitost dobře zúročit a v uplynulé desetiletce řádně rozezvučit své jméno. S Queensrÿche vydal tři desky, které kapele přinesly návrat řady starých fanoušků, mihl se v sestavě Crimson Glory, ale především se na scéně etabloval jako silný frontman, který v některých momentech nechá zapomenout na svého předchůdce.

To, že La Torre začínal jako bubeník (bicí party nahrál i na tohle album i na poslední desku Queensrÿche „The Verdict“), není už dnes tolik důležité. Prioritní je, že se vyprofiloval jako zpěvák, jehož nelze nazývat pouhým nástupcem Geoffa Tatea, ale svébytným frontmanem, který nemá zapotřebí (a vlastně ani nechce) někoho následovat, natož kopírovat. Je to znát z desek Queensrÿche, kde La Torre roste s každým zářezem. „Rejoice In The Suffering“ představuje v růstu jeho osobitosti další stupeň, přestože se místy ztrácí jeho originalita, když máte pocit, že spíše posloucháte Roba Halforda z Judas Priest. La Torre však s halfordovským výrazem zachází opatrně a na výškové pasáže, které místy jdou až na krev, vždy naváže svým klasickým zpěvem, takže se vlastně ani nejedná o rušivý element. Navíc jeho hlas není na „Rejoice In The Suffering“ tak dominantní, ale spíše působí jako součást celku.

Album, které La Torre dal dohromady se svým kamarádem, multiinstrumentalistou Craigem Blackwoodem, bez jakékoliv hostující činnosti ze strany kolegů z Queensrÿche, je v mnohém překvapující. Jestliže se v řadách domovské kapely vrací k výrazu, jaký tato měla ve svých nejsilnějších dobách kolem alb „Operation: Mindcrime“ nebo „Empire“, na sólové prvotině jde mnohem modernější cestou. Typický zvuk Queensrÿche je zde pochopitelně také znát, ovšem rozhodně není dominantní. La Torre, více než na atmosférické vyhrávky, klade důraz na tvrdé Blackwoodovy riffy, jež mají parametry soudobého heavy metalu, který je poučen jak thrashem, tak US power metalem, ale i vývojem Judas Priest v devadesátých letech, takže zde lehce zaslechnete odkazy na megakultovní „Painkiller“, ale i na brutální dílo „Jugulator“. Už vpád do alba v podobě skladby „Dogmata“, kterou ženou vpřed panterovské riffy, ukáže, že La Torre by chtěl možná tvořit tvrdší muziku v domovské kapele, kde je však po kontrolou Michaela Wiltona a Eddieho Jacksona, kdežto zde má volné ruce a tato deska pro něho slouží jako ventil…

Při letmém seznámení je nahrávka vcelku nepřístupná a tváří se tvrďácky, ovšem další námluvy s ní odhalí její skrytou krásu. La Torre je dostatečně silný v tvrdých věcech, jako je zmíněná „Dogmata“, ale i „Hellbound And Down“ nebo „Critical Cynic“, v silně judasovských „Pretenders“ a „Darkened Majesty“ (zde zní skutečně jako mladší a vzteklejší Halford), ale zejména v atmosféričtějších „Crossroads To Insanity“, „Vexed“ a zejména v závěrečné, dramatické „Apology“. Těm se snaží ještě přiblížit titulní „Rejoice In The Suffering“, do níž kytarovým sólem přispěl současný člen hairmetalové legendy Ratt Jordan Ziff, ale v tomto případě La Torre zůstává stát trochu na půli cesty, neboť z nadějného refrénu šlo vymačkat ještě více šťávy a energie. To platí i pro nejslabší skladbu „Vagabonds Of The Dawn Wall“, ve které jsou hurónské sbory spíše rušivým elementem, než aby působily jako příkladný kontrast k La Torreovu štěkavému ječáku.

I přes mírná negativa se La Torre napoprvé sám za sebe představuje v silné kondici a předkládá moderně znějící heavymetalové album, jež snese přísnější měřítka. Deska jej představuje jako variabilnějšího a modernějšího vokalistu, než jak se prezentuje v řadách Queensrÿche, což je její velké pozitivum. Jedná se o materiál, na kterém v budoucnu může La Torre hodně stavět. Start vlastní kariéry pro něj dopadl takřka ideálně.

Pepsi Stone             

Na světě je další boční projekt člena Queensryche (kteří v roce 2019 vydali velmi solidní album „The Verdict“), a já mám o budoucnost této kapely trochu strach. Ústřední persona Michael Wilton totiž vydává album s kapelou Soulbender a Todd La Torre přichází s nabušenou sólovkou „Rejoice in the Suffering“.

Todd desku nazpíval a nahrál bicí, jeho kolega a dlouholetý kamarád Craig Blackwell přidal kytary, klávesy a basu. Jedná se o majitele produkční firmy a hudebního studia, skladatele i zpěváka, který v roce 2010 vydal vlastní instrumentální kytarové album „Clarity“, které je odpovědí na otázku, kdo by byl náhradou za Steve Vaie, kdyby onemocněl. Produkoval také prog metalové Circle II Circle a pro Queensryche na poslední desce nahrál klávesy. S Toddem v mládí hráli v kapele Blackwell a dlouhá léta plánovali vydat společné album, leč pracovní vytížení obou zmíněných tomuto nápadu nepřálo. Až v březnu roku 2020, kdy z byli důvodu koronavirové pandemie nuceni Queensryche zrušit plánované koncerty, nastal pravý čas. Desku si sami napsali a nahráli, výsledný materiál nechali smíchat Christopherovi „Zeuss“ Harrisovi, který se v minulosti podepsal pod spousty desek parádně ostrých kapel, naposledy u Hatebreed nebo Angelus Apatrida.

Úvodní „Dogmata“ je slušná nakládačka. Skladba má power/thrashový nádech, z počátku evokovala kolegy Exodus. Následující „Pretenders“ (s občas syntetickými bicími), „ Darkened Majesty“ a „Vanguards Of The Dawn Wall“ připomínají poslední album Judas Priest, místy energií, místy podobným výrazem zpěváka. Mimo méně výrazné „Hellbound And Down“ bych si ostatní skladby dovedl představit na albu Queensryche. Nejsou tak přímočaré a prvoplánové, na pozadí jsou ukryté jemné klávesové pasáže Craiga, které by klidně mohly být výraznější. Jsou členité, v každé je ukryt nějaký melodický nápad. Nechybí ani progresivně metalové pasáže a vsuvky. Nad ostatní vyčnívá středně tempá „Critical Cynic“, kde oblohu nad nápaditým krupobitím bicích protínají ostré kytarové riffy a hlasy v pozadí. Todd svým hlasem pomalu buduje atmosféru.

Naostřený power prog metal napíchaný testosteronovými injekcemi, částečně nakažen thrashovou infekcí. Překvapil Craigův výkon, tohoto muzikanta by klidně mohla angažovat mnohá známá kapela. Jindy skvěle natlakovaný Zeussův mastering a mix zde působí zbytečně agresivně, někdy maskuje technicky exponovaná místa a skvělý podkres kláves. Méně je někdy více.

jirka7200 7/10

www.toddlatorre.com

YouTube ukázka - Crossroads To Infinity

Seznam skladeb:
1. Dogmata
2. Pretenders
3. Hellbound And Down
4. Darkened Majesty
5. Crossroads To Insanity
6. Critical Cynic
7. Rejoice In The Suffering
8. Vexed
9. Vanguards Of The Dawn Wall
10. Apology

Sestava:
Todd La Torre - zpěv, bicí
Craig Blackwood - kytara, baskytara, klávesy

Rok vydání: 2021
Čas: 44:35
Label: Rat Pak Records
Země: USA
Žánr: heavy metal

Diskografie:
2021 - Rejoice In The Suffering

Foto: archiv umělce


Vydáno: 24.03.2021
Přečteno: 874x




počet příspěvků: 4

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Takže jsem si...11. 04. 2021 5:25 rumcajs
Za mě příjemné...25. 03. 2021 14:27 rumcajs
Bubáku - máš pravduAhoj Bubáku - je...24. 03. 2021 21:36 jirka7200
Já teda nevím,...24. 03. 2021 19:26 Bubák


 
Metalforever.info © 2006 - 2021     RSS - články

stránka byla načtena za 1.15286 sekund.