Své nejnovější hudební miminko „Znelo lesom“ nepřivedli slovenští Ramchat na svět zrovna v ideální době. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že jde o dosud nejhrubější nahrávku, kterou Ramchat představili, jde o poměrně symbolickou záležitost. Pro ty, kteří sledují i nehudební aktivity leadera a kytaristy kapely Pavla „Hiraxe“ Baričáka, který se rozvyprávěl o novém albu, svém pohledu na aktuální dění kolem nás, i o stínech vlastní duše, může být útočné pojetí nového alba určitým překvapením. Ale z následujících slov je jasné, že to všechno je jen přirozený běh věcí…
První otázka, která mě v souvislosti s vaší novinkou „Znelo lesom“ napadla je to, jak vnímáš a prožíváš tohle období. „Znelo lesom“ totiž považuji hudebně i názorově za nejagresivnější a nejvypjatější nahrávku Ramchat. Odrazilo se na celkovém vyznění alba to, co v současné době všichni prožíváme?
Áno, je to náš najagresívnejší album, ale tak to proste vypálilo. Texty som písal ešte pred koronou, netušil som, že tak zapadnú do celospoločenského diania...
Album „Znelo lesom“ je docela temné, agresivní a leckdy až depresivní. Z náhledu na tvoje osobní stránky předpokládám, že jsi velice pozitivně založený člověk s velmi silným vztahem k přírodě. Používáš hudbu Ramchat jako jakýsi druh mentální očisty, jako způsob, jak ze sebe dostat křivdy, problémy, starosti?
Áno, tak to je. Ramchat je moja kotva, aby som priveľa neuletel (smích). Tam vykladám všetky tiene svojej duše.
Zároveň jsi i hodně zcestovalý neposeda. Je pro tebe nemožnost cestovat hodně omezující nebo si najdeš na Slovensku dostatek míst, která ještě neznáš? A tušíš, do které země se podíváš nejdřív, poté, co bude možné znovu cestovat?
Tri roky dozadu som v Rusku vyliezol severnou stranou Elbrus, potom som sa ešte tri týždne motal touto krajinou a odvtedy som už necestoval. Iba s rodinou po Slovensku, Čechách, Maďarsku, Ukrajine či Poľsku. Samotné Slovensko má toho tak veľa, takže je hanbou brázdiť svet a nepoznať vlastnú krajinu. Môj posledný cestopis som napísal z prechodu hrebeňa Nízkych Tatier, vyšiel na konci roka 2020. Šiel som túto túru spolu s redaktorom metalovej Valhally, Jankom Martonom a muzikantom Jurajom Hnilicom. Bolo to neskutočne parádnych päť dní smiechu i fyzických bolestí. (smích)
Kdybys měl jednou větu představit nové album, co bys o něm řekl?
Temné, emocionálne, psychedelické i naštvané, Ramchat v prebiehajúcom vývoji.
Deska má velice důrazný zvuk. Kde vznikala tahle nahrávka a byla její příprava v něčem odlišná od předchozích alb?
Celé nahrávanie vzniklo s Prckom v jeho GM štúdiu (Jablunkov, severná Morava). Je to klávesák z Ador Dorath a myslím, že ho netreba veľa predstavovať, chodia k nemu stovky metalových kapiel. Je to neskutočne v pohode človek a výborný zvukár i hudobník. Na to, že po technickej stránke jeho štúdio nie je vybavené extra svetovo, dokáže z mála vydolovať maximum. Album "Atrana" sme napríklad nahrávali s Rolandom Grapowom, ale to "nie sme my". Roland nám spravil svetový zvuk, ale nebol to Ramchat. "Znelo lesom" je Ramchat, sme to my bez príkras, žiadne sample, gitarové simulátori... bedne vyhulené cez naše elektrónkové hlavy, zvuk Goldových bicích. Sme stará škola, už nechceme koketovať s priveľa elektronikou a uhladzovaním, chceme byť sami sebou a metalisti každým coulem, nech ide tie reprobedne roztrhať!
Ve skladbě „V čase popadaje“ se zpívá: Vodcovia klamú vlastný národ, na ovciach činia chorý podvod…“. Vím, že skladbu jsi napsal už na podzim roku 2019, takže hledat v ní tvoji reakci na současné dění asi úplně nelze, inspirovala tě k tomuto textu nějaká konkrétní událost?
Nepoviem nič nové - politici sledujú hlavne vlastné egoistické ciele, plnia záväzky finančných skupín, ktoré podporujú ich volebné kampane. Vieš čo spravili Nemci, keď prišla korona? Navrhli päťbodový plán - koncepciu vývoja nemeckého národa budúcnosti, ktorá obsahovala: 1. Návrat agrárneho sektoru k nechemickému produkovaniu potravín, 2. výroba kvalitných potravín, 3. preventívne zdravotníctvo (10 eur prevencie šetrí tisícky klinickej praxe), 4. inteligentné vzdelávanie - skôr deti učiť pracovať s dátami, aby dokázali spájať súvislosti, vedeli na problém nazerať svojsky a originálne, netradične, lebo len tak sa dajú nájsť odpovede na otázky, ktoré trápia ľudstvo, 5. ekologická energetika.
Slovenské školstvo mešká za svetovými trendami, povolanie učiteľa je považované za menejcenné (sto rokov dozadu bol richtár, kňaz a učiteľ považovaný za boha na zemi), vláda do školstva nehodlá viac investovať, aj keď vedia, že deti a ich rozumový potenciál sú najväčšia devíza národa. Ľudia vo veľkej miere konzumne chodia do supermarketov a slepo nakupujú prechemizované a umelo vyrobené produkty s minimálnym obsahom nutričných hodnôt... Máme ako rodina slnečné panely, ale slovenská energetika nechce môj prebytok, ktorý cez leto činí aj 20 kW denne ani zadarmo. Takto by som mohol pokračovať a rovnako tak by dokázal hovoriť dlho každý čitateľ, ktorý má otvorené oči a používa sedliacky rozum. Ďakujem za mier, ďakujem, že žijem na Slovensku, ale veľa vecí proste stojí, nehýbe sa a to aj napriek tomu, že politici vedia, čo je pre človeka a národ dobré.
V minulém rozhovoru jsi zmiňoval, že po albu „Nepočaria“ jsi už neměl chuť pouštět se do těžkých témat. Ta, která řešíš na „Znelo lesom“ mi přijdou velice závažná. Myslíš, že je hudba tak silný nástroj, aby si lidé dokázali uvědomit, jak špatně se chováme k přírodě, či k sobě navzájem?
Jednoznačne texty považujem za jeden z kanálov, ktorým dokáže autor iným ľuďom odovzdať svoje posolstvo. Mohli sme znova spievať o slovanských božíkoch, ale bolo by to už prázdne...
Závěrečná „Bogyňa“ zpracovává mytologický příběh. Jde čistě o tvoji fantazii nebo jsi zbásnil a zhudebnil nějakou existující pověst?
Nie, ten príbeh som si vymyslel. Je to dialóg temnej sily (černokňažník) s dobrou silou (Bogyňa). Večná téma vyrovnávania sa dobra a zla. Zlo je zatiaľ potrebné, tak rýchlo z našej planéty zmiznúť nemôže. Otvára ľuďom oči, ukazuje im to, na čo zabudli, vracia veciam pravé hodnoty. Kto spí, musí trpieť. Kto žije vedome, neduhy z jeho života miznú...
Lze rozlišit, jestli se ti píšou snáz tyto lidové příběhy nebo skladby s velice alarmujícími tématy, jako „Matka ZEM“, či „Lož a žlč“?
Je to úplne jedno. Keď sa "napojím" na tému, ide to samé. Len musí prísť správna téma, nápad... Texty píšem v noci, keď rodina spí. Vtedy sú pristávacie dráhy pre múzy voľné a otvorené.
Před vydáním alba jste již nějaký čas průběžně zveřejňovali nové skladby, které se pak vyjma „Rúbali, sekali“, ocitly na albu. Z jakého důvodu se nedostala na desku zrovna tahle folkem silně načichlá píseň?
Nedostala sa tam ani pieseň „Tryzny a tmy“. Nechceli sme, aby doska mala 55 minút. Okolo 45 minút je ideál. Kto počúva muziku, vie, ako je ťažké prehryzť sa dlhým albumom. A to už nehovorím napríklad o trojcedečku Therion. To som proste nedal...
Ne zcela zanedbatelnou roli na albu hraje zpěvačka Irina Zybina. Je nějaká šance, aby se s vámi někdy představila i živě na pódiu?
Irina s nami spievala na Krutofeste 2019 pieseň „Tak si spomeň“. Hrali sme s Grai už asi šesť spoločných koncertov, dokonca gitarista Ruzveld bol u mňa počas Vianoc 2019 aj na návšteve s jeho polskou priateľkou. A ako nahrávanie realizujeme? Pošleme Irine podklady s klikom a ona to vo svojom meste nahrá v profi štúdiu. Spievala nám už asi štyri či päť piesní. V roku 2018 naspievala pieseň „Ветры Злые“ pre Rotting Christ na album „The Heretic“. Gréci nechali tú pieseň v ruštine.
Desku jste vydali v období pro hudbu velmi nepříznivém. Jaký je vůbec v současnosti zájem fanoušků o Ramchat, pociťuješ nějaké změny, způsobené nemožností hrát, zajímají se třeba fanoušci víc o nové album nebo o starší nahrávky?
Nový album Ramchat vždy ľudí rozháda, takže o promo máme vždy postarané. Ďakujeme teda všetkým našim nepriateľom, že nás touto formou podporujú, aj keď si prajú skôr náš zánik, ale žiaľ, energeticky to vždy funguje naopak – to, čo chcete zahubiť, to získava moc. Album sa predáva na túto dobu veľmi dobre, bolo prijaté nesmierne kladne. Áno, keď nie sú koncerty, kapely prišli o príjem z merchu, je to oveľa ťažšie. Sme v kapelnom fonde v hlbokom mínuse, ale neplačeme. Raz je človek hore, inokedy dolu. Veríme, že všetko sa napraví. Teraz plánujeme spraviť kazetové verzie všetkych štyroch našich albumov. Snáď tento plán zrealizujeme čo najskôr. LP „Znelo lesom“ vyšlo v limitovanom počte, zostáva posledných pár kusov, to už je aj s vinylovým EP „Lož a žlč“ temer vypredané...
Myslíš, že po skončení opatření bude dostatečný hlad po živé muzice nebo se bojíš toho, že hudební fanoušci zleniví a zvyknou si na život bez koncertů?
Neviem to odhadnúť, môže to byť tak alebo onak. Ale myslím si, že prvé koncerty budú plné, ľudia sa budú tešiť zo slobody...
Máte už nějakou konkrétní představu, jakým způsobem budete propagovat nové album, plánujete výhledově nějaké koncerty?
Neplánujeme nič, lebo nič sa teraz plánovať nedá. Keď sa situácia uvolní, začneme sa o tom v kapele baviť.
V současné době je jedinou možností, jak se představit fanouškům, online koncert. Uvažujete o něčem podobném?
Mali by sme mať 20. marca online koncert, na ktorý nás pozvala agentúra Orava live, ale skutočne nevieme, či sa nám to podarí zrealizovať. Spevák Walki býva v inom meste ako my, pravdou je, že pol roka nebol na skúške... Keď sa nedá, tak sa nedá.
Vloni jsi musel zrušit z důvodu bezpečnostních opatření Krutofest, počítáš s tím, že se tahle událost zase vrátí na festivalou mapu, až to bude možné?
- Ak v tomto roku Krutofest prebehne, tak jedine vo forme klubového koncertu a to na jeseň. Promo a veci okolo koncertu sa nedajú zbúchať za jeden mesiac, každá jedna akcia sa chystá a promuje dlho. Už sme starí kokoti, nešijeme už veci horúcou niťou...
Od chvíle, kdy do Ramchat nastoupil Martin Valchár, je sestava kapely neměnná, a pokud se nepletu, tak se jednalo o jedinou personální změnu v historii Ramchat. V čem je Tvůj recept na takovouhle soudržnost v kapele?
Podľa mňa je to vekom. Hormóny a emócie človekom trhajú viac, keď má dvadsať, ako keď prekročí štyridsiatku. A to ja tento rok oslávim päťdesiatku (smích).
|
