Netopýr se vrátil zpátky do pekla. Takto lakonicky komentovat smrt jednoho z největších představitelů hard rocku sedmdesátých let je možná trochu neuctivé, ale v případě Meat Loafa trefné. Pekelný netopýr mu zajistil dvakrát v jeho padesátileté kariéře obrovskou slávu, která se však ukázala být pomíjivou, protože v letech, kdy svého „Bat Out Of Hell“ odložil (nebo se k němu pokusil potřetí neúspěšně vrátit), tvořili okruh jeho příznivců zejména ti nejvěrnější. Stáli při něm do hořkého konce, kdy po vleklých zdravotních komplikacích byl donucen rezignovat na živé hraní a v podstatě i na natáčení alb. Teď je jasné, že navždy a nevratně. Neodešel z tohoto světa teatrálně, jak často ukazoval ve svých show, ale nechal po sobě nesmazatelný odkaz. Jak v drážkách alb, tak na stříbrném plátně, protože ani jeho herecká kariéra nebyla zanedbatelná.

Stačí zmínit nejdůležitější tituly – „Paradise By The Dashboard Light“, „Dead Ringer For Love“ „I`d Do Anything For Love (But I Won`t Do That), „Rock And Roll Dreams Come Through“ či „I`d Lie For You“. Rezonuje v nich odraz rockové historie stejně jako ve slavných písních Journey, Foreigner, Toto, či Deep Purple, AC/DC nebo Led Zeppelin, protože jsou nepostradatelnými kompozicemi. A ten hlas… Je jen málo zpěváků, kteří by byli charismatičtí, nenapodobitelní a svým způsobem geniální, jako Meat Loaf. I když mu jeho „výrobní nástroj“ v posledních letech vypovídal službu a koncerty končily nedohrané, či ukončené umělcovým zdravotním kolapsem, měl Meat Loaf dostatek soudnosti, aby skončil bez výraznější poskvrny svého jména. I díky tomu je jeho odkaz nezpochybnitelný. Odešla další velká persona rockové scény, která bude setsakra chybět. Jistot v poslední době zhusta ubývá a Meat Loaf byl jedna z nich…

Pepsi Stone, 21. 1. 2022