SURVIVOR - When Seconds Count
Nechci zabředávat do polemik, které album...

SURVIVOR - When Seconds Count
Mí nejoblíbenější Survivor. Hudba zralejší, méně...

GREAT WHITE - Great White
Mně taky první album připadá sympatické i...

GREAT WHITE - Great White
Naprostou pocitovou "nepříhodnost" bonusů cítím...

CRADLE OF FILTH - The Screaming of the Valkyries
VŠECHNA předešlá alba byla lepší. Tohle album si...

RUNNING WILD - The Brotherhood
Já tu desku vnímám spíš jako klasicky heavy...

RUNNING WILD - The Brotherhood
tohle album už jsem ani nezkusil. Dodnes...

KINGDOM COME - Kingdom Come
Jelikož jsem Zeppelíny v osmdesátkách a...

RUNNING WILD - The Brotherhood
Taky souhlasím s Kolíkem - aspoň se nemusím...

RUNNING WILD - The Brotherhood
Rolf nabral inspiraci v Buffet rocku a výsledek...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




LUX - Become You Star

Jestliže minulá desetiletka byla ve znamení alespoň malé nové naděje, růstu a lepších vyhlídek do budoucna, příchod současné vše zadupal do země a nepatrné záblesky pozitivna rozmetal silou hirošimské nálože. Přišel covid, pak největší válečný konflikt na území Evropy od druhé světové války, ekonomická recese, zelený teror a další věci, které méně odolného jedince mohou dohnat na pokraj šílenství. Vše má své pro a proti. Jestliže zažíváme nelehkou dobu, je tato situace živnou půdou pro vznik zajímavých temných hudebních uskupení, které si ve zmaru a utrpení doslova libují. Z veškerého hnusu současné reality na světlo boží vyplouvá projekt Lux, nešťastné, ovšem velmi životaschopné dítko mladého britského muzikanta Gillieana Kennedyho, které jako kdyby chtělo do sebe vtáhnout všechnu tíhu lidského bytí a vyvrhnout ji ven v podobě post-blackmetalového marasmu s takřka neopakovatelnou atmosférou. Proto se s Lux seznamte už teď, protože o tomto tělese jistě v budoucnu uslyšíte.

Kennedy, zde se prezentující pouze pod zkratkou G. (v jeho ambientním projektu Oblivion je to pod pseudonymem Dracuillin) éru Lux odstartoval v době největších covidových lockdownů, zavřený ve vlastním nahrávacím prostoru, umělecky zcela izolovaný od zbytků britské undergroundové scény. Základem mu byly částečky pekelného black metalu, na němž kdysi stavěl jak Oblivion, tak i další projekt Funeral Tomb, jenž zatím úplného uměleckého naplnění nedosáhl. Lux je oproti nim sofistikovanější, propracovanější a především obsahuje velice zajímavou atmosféru, která má k optimismu nezměřitelně daleko, ale nakonec je jeho největší devizou. Především proto, že čím dál méně využívá blackmetalových klišé, která jsou okoukané více než cokoliv jiného. Když předloni přišel s debutem „Ended“, byla z něho pekelná síra cítit mnohem více, ale na něm si Kennedy práci s celkovou atmosférou teprve zkoušel. Tyto tendence houstnou desku od desky a dnes jsou tím, co na Lux zaujme nejvíce.

Ač Lux funguje teprve třetím rokem, je znát, jak dospívá. Kennedy možná není nejlepší kytarista ani zpěvák, nemá k dispozici nejlepší nahrávací technologie, ale i v soukromých podmínkách umí vytvořit podmanivou nahrávku, s těžkou, dechberoucí atmosférou. Využívá k tomu tvrdé kytary, zbytky blackmetalového skřehotu a kulometné bicí, ale to je jen zlomek současné tváře Lux. Ta přívětivější a zároveň i přitažlivější je jiná. Ukáže se hned po úvodní apokalyptické „Trace“, jež těží z černě-metalových tradic a odkazuje na původní podstatu Lux. Z podobného těsta je vytvořen začátek následující „Aurore“, která se brzy láme v kompozici mnohem variabilnější, v níž Kennedy mění blackmetalové krákání za sofistikovanější projev a v jeho hlase probleskují zárodky melodií. Hudba začíná využívat většího množství čistých kytar, které společně s klávesovými plochami vytvářejí nálady zcela jiné. Podmanivější, zdánlivě laskavější a na první poslech mnohem více zajímavé.

Bezmála dvanáctiminutová „Aurore“ shrnuje všechno, o čem Lux je a s následující „Lift“ jako kdyby na desce tvořily pomyslnou hranici mezi starší (tvrdší) tvorbou a novější tváří, jelikož „Celeste“ už představuje průnik do trochu jiného hudebního světa. Blackmetalové kořeny se nechávají ležet v povzdálí, Kennedy moduluje svůj hlas do čistých poloh a atmosféra skladby je mnohem vzletnější, skoro až spacerocková, leckdy připomene i Anathemu. Když se Kennedy na chvíli ohlédne zpět ve „Flow“, vypadá to, že svůj Rubikon překročil, a do metalového undergroundu, k němuž Lux stále náleží, přináší postupy tradičního rocku a jako v případě skladby „Sway“ přihlédne i k tomu, co se na začátku devadesátých let (tedy v době, kdy ještě na světě nebyl) dělo v americkém Seattlu. Logickým vyústěním je závěrečná „Star“, v níž si muzikant pohrává s nejrůznějšími zvuky, které všechny dohromady vytvářejí zvukomalebnou stínohru, v níž klávesové vstupy řežou ponurý, temný základ na tenké cáry a ukončují celé album v nezvykle smířlivém duchu.

„Become You Star“ je ve vývoji svébytného tělesa důležitým počinem a pokořením další mety. Hlavního protagonistu představuje novinka jako vyspívajícího muzikanta, jenž v sobě objevil zcela jiné ambice než dělat pekelný blackmetalový rámus. Tomu se vzdaluje čím dál více a nahrazuje jej mnohem atmosféričtější tvorbou. Bude zajímavé sledovat, kam tohle všechno může dojít.

Jan Skala             


FB LUX

YouTube ukázka - Aurore

Seznam skladeb:
1. Trace
2. Aurore
3. Lift
4. Celeste
5. Flow
6. Sway
7. Star

Sestava:
Gillean Kennedy - všechny nástroje

Rok vydání: 2023
Čas: 49:56
Label: Spirit Of The Air Records
Země: Velká Británie
Žánr: post-black metal

Diskografie:
2021 - Ended
2021 - Go And Sea
2022 - Live At The Dismorphea
2023 - Become You Star

Foto: archiv kapely


Vydáno: 26.02.2023
Přečteno: 839x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.02901 sekund.