Skinflint jsou poslové heavy metalu z černého kontinentu, dokonce až z jeho nejjižnější části, z Botswany. V undergroundu hlavního města Gaborone platí kapela za jednu z největších hvězd, které se podařilo vydat desku a má kontakty na americkou scénu. O tom., jak se africká metalová scéna rozvíjí, o současnosti a budoucnosti Skinflint jsme si povídali s bubeníkem Kosmem Modisaemangem, který je sice služebně nejmladším členem kapely (od roku 2019), ale jinak zkušeným hudebníkem, který má za sebou i zkušenosti z jiného botswanského spolku Amok. Rozhovor s ním lze brát jako sondu do jiného, zatím neprozkoumaného světa metalové hudby, odkud může vyrůst netušený potenciál.
Africká scéna je v Evropě prakticky neznámá. Mohl bys říct, jaké má postavení heavy metal ve vaší domovské zemi? Poslouchá ho hodně lidí nebo je undergroundovou záležitostí?
Status heavy metalu v Botswaně je v současné době na vzestupu. Situace se pořád lepší a my doufáme, že hodně lidí v naší zemi začne heavy metal ještě poslouchat.
Jsou v Botswaně Skinflint součástí nějaké větší scény? Je ve vaší zemi hodně kapel, které by hrály heavy metal?
Skinflint si teď vede velmi dobře a kapela pořád roste. Skinflint je kapela, která patří v Botswaně k těm dobře známým. Aktivních metalových kapel v našem okolí ale moc není. My pracujeme na lokálním zlepšení podmínek naší metalové scény. Když bych měl jmenovat ještě další kapely, které jsou na stejné lodi jako my, tak to jsou Overthrust a Wrust.
Jaké jsou pro tebe největší vlivy v metalové hudbě? Jaké kapely tě ovlivnily, když jsi začínal hrát?
Pokud bych měl mluvit jen za sebe, tak to byli rozhodně Iron Maiden. To byla první kapela, kterou jsem poslouchal a která mě přivedla k metalu. Moc se mi líbí Nickova práce s bicími.
A v čem tvou hru na bicí ovlivnily klasické africké rytmy? Dá se říci, že do metalu vkládáte vlivy africké lidové hudby?
Určitě. Řekl bych o sobě, že jsem svobodomyslný bubeník. Rád zkoumám všemožné chutě a odstíny hudby a pak tyto nápady z nich předávám do své tvorby.
Ke Skinflint ses připojil v roce 2019. Proč ses rozhodl vstoupit do této kapely?
Muzika je můj život. Já jsem delší dobu nehrál a když mě Skinflint pozvali na konkurz, vůbec jsem neváhal. Běžel jsem za tou kapelou s větrem o závod.
V jakých kapelách jsi hrál předtím? Dočetl jsem se pouze o kapele Amok, který vydala v roce 2010 EP „Marocko“.
Tady k tomu není moc co říct, protože před Skinflint jsem skutečně hrál jen s kapelou Amok a s nikým jiným. Byly to skvělé časy, které jsme spolu zažili.
Pauza mezi minulým albem „Skinflint“ a novinkou „Hate Spell“ je pět let. Proč tentokrát tvorba desky zabrala tak dlouhou dobu?
Určitě víš, že byl covid a tím se hrozně moc věcí zpozdilo. My jsme to ale nevzdali a dobu, kdy se nehrálo, jsme využili právě na tvorbu nové hudby pro tuto desku. Možná díky tomu zní „Hate Spell“ úžasně. Navíc si zachovává syrovou část Skinflint. Ta deska se mi hodně líbí.
Nová deska je nejdelší v historii kapely. Proč jste vytvořili skoro sedmdesátiminutové dílo? Je to tím, že se vaše hudba stává stále složitější a progresivnější?
Všechno vychází z naší lásky a vášně k hudbě. Tu sdílíme společně jako kapela. Navíc materiál, se kterým pracujeme, ještě není úplně prozkoumaný. Africká mytologie a folklór jsou tak obsáhlé, že pořád máme z čeho čerpat a na čem pracovat.
Skinflint se prezentují jako heavymetalová kapela ovlivněná Iron Maiden a Black Sabbath. Odkud se ve vaší tvorbě berou vlivy thrashe a death metalu?
Hudba přece není nijak ohraničená. Nikde nic nezačíná ani nekončí. Ale když máš v kapele lidi, kteří poslouchají třeba Rotting Christ nebo Motörhead, tak to na výsledek vliv vždycky má a přidá nám to několik nových prvků.
Kde jste album nahrávali? Ve vašem hlavním městě Gaborone?
Ano, přímo tady v Gaborone. Tady máme i naše studio.
Loni jste vydali EP „Adze“. Proč se žádná ze šesti skladeb nedostala na novou desku?
Myslím, že nás ani nikdy nenapadlo, že bychom věci z EP dali na desku, protože jsme měli dost nových skladeb. Chtěli jsme udělat nové album kompletně od základu a „Adze“ jsme nakonec rozdávali zadarmo.
Skinflint mají pouze jednu kytaru. Není to pro vás limitující hlavně při živých vystoupeních? Nebo využíváte hostujícího kytaristu?
Skinflint mají jednu kytaru, to je dané. A myslím si, že ten zvuk je nenapodobitelný a úžasný. Žádného hosta si na koncerty nebereme, proto je možná způsob, jakým naši hudbu prezentujeme, fenomenální.
Jak to vypadá s vašimi koncerty? Hrajete mimo Afriku nebo se soustřeďujete pouze na váš kontinent?
Našim místním koncertům se hodně daří, protože máme slušný okruh věrných lokálních fanoušků. Nahrajeme ale jen v naší zemi, loni jsme si udělali třeba výlet do Keni, do Jihoafrické republiky nebo do Namibie. A letos se vypravíme do Ameriky. Je to už náš třetí výlet do Spojených států.
Velice mě zaujal obal vaší nové desky. Bylo pro vás důležité dostat na něj atmosféru Botswany?
Samozřejmě, jak je naše hudba inspirována africkou atmosférou, tak se to musí promítnout i do obalu alba.
Mohl bys objasnit, o čem jsou texty na albu „Hate Spell“?
Řekl by ti to spíše Giuseppe (Sbrana, frontman kapely, pozn. aut.), který všechny příběhy a texty píše. Já k tomu můžu říct jen to, že na „Hate Spell“ jsou příběhy z celé Afriky, nejen od nás. Třeba Sasabonsam je upír z ghanského folkloru a „Blood Quills“ je o krvavých brkcích dikobraza, který hloubí cestu do duchovního světa. Takových příběhů je tam mnoho.
Skinflint fungují už sedmnáct let. Jaké máte plány na následující roky? Co všechno chcete s kapelou dokázat?
To je docela jednoduché. Chceme se Skinflint jezdit na turné po celém světě a dál produkovat dobrou hudbu.
|
