Když se v polovině osmdesátých let rozpadli finští Hanoi Rocks po osudné nehodě, při které přišel o život bubeník Razzle, a zbytek kapely zůstal uvězněn v drogovém pekle, skončil jeden z nejúchvatnějších příběhů rock n`rollu osmdesátých let. Když trosky kapely opustil i basista Sami Yaffa, bylo o dalším osudu Hanoi Rocks rozhodnuto a pozůstalá trojice Michael Monroe, Andy McCoy a Nasty Suicide vydržela až do hořkého konce. Poslední jmenovaný, který na rozdíl od ústřední dvojice měl nejstřízlivější hlavu, se vypracoval do role velmi schopného kytaristy, který byl schopen konkurovat i zdánlivě nedostižnému Andymu McCoyovi, se vrhl do akustického porjektu, k němuž přizval i McCoye, aby dali život jedinému albu „Silver Missiles And Nightingales“ projektu The Suicide Twins. Ten vydržel chvilku, stejně jako další kapela The Cherry Bombz, ale to už Nasty nabral kurz směr Amerika, kam se vypravil i s dalším spoluhráčem a posledním basistou klasické éry Hanoi Rocks Timem Caltiem.
Na konci osmdesátých let se Nasty i Caltio vyskytli v okruhu nastupujících Guns N`Roses. Suicide (vlastním jménem Jan Stenfors) se mihnul v klasickém klipu k hitu „Paradise City“ a Caltio společně s Axlem Rosem a Izzym Stradlinem složil několik skladeb, z nichž „Right Next Door To Hell“ otevírá slavný první díl „Use Your Illusion“. Izzy Stradlin, pro něhož byli Hanoi Rocks vždy velkým vzorem, Nastyho přemlouval, že musí dát dohromady nějakou novou kapelu. Nabídl i své síly, proti čemuž se postavil Axl Rose, který vyžadoval, aby se Stradlin plně věnoval Guns N`Roses, ale červík byl do Nastyho hlavy nasazen. Poté, co pomohl spoluhráči z Hanoi Rocks, zpěvákovi Michaelovi Monroeovi, s jeho druhou deskou „Not Fakin` It“, pustil se do vlastní práce. K ruce mu byl Timo Caltio na pozici kytaristy, ale i basista kultovních britských punkerů U.K. Subs Alvin Gibbs a bubeník Les Riggs. Vše začalo dostávat konkrétní obrysy, když kapela vypustila první ukázku tvorby, singl „Mind Across The Ocean“.
Pojmenovaná vcelku příhodně – Cheap And Nasty – se kapela zřekla otrockého opakování témat, s jakými Nasty slavil úspěch u Hanoi Rocks, vydala se vlastní cestou, která byla lemována opěvováním odkazu The Rolling Stones, punkovou energií a specifickou melodikou, jež je nejvíce odlišovala od Hanoi Rocks, protože Suicide s Caltiem byli trochu jiní skladatelé a neměli specifický styl Andyho McCoye. Cheap And Nasty zněli trochu univerzálněji, rockověji a zúročili dobu prožitou poblíž členů Guns N`Roses. Jejich vliv je slyšet nejen ze singlu „Mind Across The Ocean“, ale i z debutového alba, které následovalo v roce 1991, kdy se stačilo jen se zmínit o Axlově partě a úspěch byl zaručen. Cheap And Nasty si jje chtěli vydobýt sami, protože kvalitou materiálu si byli jistí.
Byli na něj pyšní právem a přesně se trefili do tehdejší doby. Přestože Nasty byl členem Hanoi Rocks, nebyl tolik spojován s osmdesátými lety a přehnaně glamovou image, kterou Hanoi Rocks definovali, ale jejich rozpad přišel dříve, než se z toho stal módní hit. Proto se kapela nestala terčem útoku jako řada glam metalových kapel a druhý singl „Beautiful Disaster“ byl nasazen do rotace na MTV. Desce, která byla po něm pojmenována, nepomohl k platinovým prodejům, ale dostal ji do povědomí lidí. To by nebylo nic platné, kdyby album neobsahovalo dobrou hudbu. Tou je naplněno vrchovatě. Střetává se v něm Nastyho zkušenost a kompoziční styl, který je poučen jeho minulostí v Hanoi Rocks, spolu s Caltiovým pohledem, který dodává spíše tvrdší a punkovější kompozice, což od baskytary jistí nestor Alvin Gibbs s jasným „fuck off“ přístupem.
Na desce se proto střetávají punkové vypalovačky „Queen Bee“ či „Moonlight“ s promyšlenějšími hitovkami „Beautiful Disaster“, úvodní „Midnight Emperor“, „Body Electric“ či „Retribution“, v níž vyniká Nastyho cit pro melodii, jenž je poznamenán několikaletou spoluprací s Andym McCoyem. Jsou zde i rock n`rollové, bluesem nssáklé skladby „Live In Lie“ a „Break For The Border“, z nichž vyvěrá láska k The Rolling Stones, která byla pro Nastyho tvorbu určující. Je tu také potemnělá balada „Sweet Love“, v níž se ozývá podmanivý hlas saxofonu, nostalgický zvuk klavíru a Nasty volí tón zpěvu (v tišších slokách i naléhavém refrénu) tak, aby ladil s barovou atmosférou skladby. Proto je „Sweet Love“ s titulní hitovkou tím nejlepším, co Cheap And Nasty nabídli.
„Beautiful Disaster“ je výborný debut kapely, která na začátku devadesátých let platila za naději rockové scény a za utajený tip mnoha nadšenců. Kapela, usazená ve Velké Británii, o svých kvalitách přesvědčila i živě a britské promoturné na podporu „Beautiful Disaster“ patřilo k velmi zdařilým podnikům. Předskakování Guns N`Roses, i přes sliby kapely, která na někdejší kamarády rychle zapomněla, nevyšlo, ale i tak Cheap And Nasty neměli nakročeno vůbec špatně.
|
