Po čtyřech letech a jedné zásadní změně na pěvecké pozici se španělská banda Sylvania vrací na powermetalovou scénu. Tato kapela je známá kvalitním přístupem k žánrovému řemeslu (proto se jí také pravidelně věnujeme), což potvrzuje i prosincová novinka s titulem "Purgatorio". Album, které na první poslech působí nepřesvědčivě až nesourodě, se s dalšími pokusy dostane pod kůži a potvrdí pozici kapely jako jedné z předních španělských akvizic.
Mezi nejsympatičtější momenty čtvrté řadovky patří chuť k hraní melodického power-speed metalu. Ve skladbách sice zazní folkové, progové, metalcorové a v jednom případě dokonce deathové prvky, jihoevropský kvintet v těchto tendencích ale nikdy nezachází do krajností (jako např. jejich krajánci z Avalanch) a vždy přichystá velkorysý prostor pro přednes líbivých linek, rychlosti, případně kombinaci obou faktorů. Album se dále honosí bohatými aranžérskými vrstvami (důležitou roli hrají klávesové orchestrace), členitou strukturou některých skladeb a obstojnou zvukovou produkcí.
Mezi rychle přístupné songy počítejme úvodní titulku, která musí chutnat fanouškům španělských spolků Dünedain, Zenobia nebo Debler Eternia (dříve Débler). Předností úvodní kompozice je lehkoruká sólová pasáž, což je obor, ve kterém se sylvánským hudebníkům vůbec mimořádně daří. Precizně vypointované šestistrunné sekvence jsou důležitým aspektem pro opětovné spouštění alba, kdy se vyloženě těšíme na příchod většiny sólových úseků, v čele s oslavně pojatým kouskem "Aunque mi alma se desgarre". V jiných skladbách se do typického rychlomelodična projde přes houšť nadžánrových motivů, což působí jako osvěžující katarze.
"Tu calor será mi voz" je příspěvkem k moderním powermetalovým trendům, ve kterých hrají prim skočné vokály a tuc-tuc rytmy. V případě Sylvanie tato úlitba vyšla nejen díky šikovnosti autorů, ale hlavně proto, že jde o jedinou píseň svého druhu. Sporně působí občasné vnesení málo libozvučných harshových vokálů, i z toho ale Španělé umí vybruslit vnesením atraktivních melodií (viz nádherně protažený refrén v "El juicio de las almas"). Snad jedině ve folkové baladě "Mar de agosto" nedokázali autoři přijít s jediným působivým motivem.
Závěr alba obstará bezmála třináctiminutová stopa "Hacia la eternidad", ve které se symbolicky propojí většina předtím uvedených žánrů a postupů, nechybí vokální rozmanitost a samozřejmě dlouhé sólo, tentokrát s působivým melancholickým zhoupnutím. Sylvania zůstává i s novým zpěvákem Sÿmonem konkurenceschopná a pro své fanoušky přichystala krásný vánoční dárek (album vychází 22. prosince).
|