Horizont z Luhačovic jsou zatím nepříliš známá kapela, ale to se může klidně brzo změnit. Skupina po osmi letech vydala debutové album „Úhel pohledu“ a stylem zapadá mezi moderní rockové a metalové kapely, přičemž tvrdostí se nacházejí někde mezi těmito dvěma styly. Jejich hudba je poměrně přímočará a soustředěná především na silné refrény. Horizont si zakládají na tom, aby každá skladba dostala maximální péči, ostatně i to uváděli jako jeden z důvodů, proč debut vyšel až nyní. Nahrávka obsahuje deset songů včetně úvodního intra a dosahuje dvaatřiceti minut.

Úvodní „Intro“ zní docela epicky a plynule na něj naváže titulní „Úhel pohledu“, která nabídne střední tempo, na rock řízné kytary a takřka rapovanou sloku. Brzy exploduje do parádního chytlavého refrénu, a je jasné, že první hitovka Horizontu je na světě. Song není složitý, ale chytře složený. Nechybí krátké kytarové sólo, ani velice solidní zvuk. Zpěvák Honza má pěkný hlas, ale je podpořen i hlasovým efektem. Bude záležet na každém posluchači, zda mu to bude připadat rušivé stejně jako mně. „Karikatury“ jsou ještě o něco říznějším songem. Opět jsou tu prvky nu-metalu, ale taky klasického rocku.

„Pravdivý nádech“ je první baladou alba. Není ubrečená, a ačkoliv má jemný začátek, rozvine se v tvrdou rockovou píseň. Poměrně často se mění a patří k tomu nejlepšímu, co Horizont na desku dostali. Nejde o nic objevného, ale o dobře složenou a provedenou rockovou baladu. Vedle ní působí „Jen se k nebi podívej“ poněkud nepatřičně. Není to žádná nakopávačka, která by se po pomalé skladbě nabízela, ale spíš hodně odlehčená rockovka, která má být nejspíš pro dobrou náladu, jde ale o jednu z nejslabších položek desky. „Síla okamžiku“ posune desku do jiných poloh. Jedná se opět o jemnou baladu, která se už řadí k pop / rocku. Dlouhou dobu téměř akustická věc, která postupně zapíná i elektriku a Horizont v ní působí jako rádiová kapela. K rocku se kapela vrátí s „Nebudem si lhát“ a také s takřka metalovou „Divný stavy“. Tahle poloha Horizont sluší nejvíce. Hudba je svižná s riffy, které vás neumlátí, ale dobře kousnou a melodie zní chytlavě. Závěr alba patří písni „Podivné místo“. Řízná rocková záležitost s divně nazvučenými vokály, které mě osobně do ucha vůbec nešly.

„Úhel pohledu“ je povedený debut, se kterým mohou být Horizont určitě spokojení. Nahrávka je dostatečně pestrá, nejsilnější je v první třetině, v níž je řízná a sází hitovku za hitovkou. Později nabídne i rádiově znějící songy, které ale paradoxně nejsou tak chytlavé či zapamatovatelné. V pop rockové podobě nejsou Horizont příliš přesvědčiví, v moderně rockové ano. „Úhel pohledu“ potěší posluchače přímočarých songů s výraznými refrény a českými texty. Jedná se o nadprůměrnou nahrávku, ale Horizont se mají rozhodně ještě kam posouvat.

www.horizontofficial.cz

YouTube ukázka - Zhasni na chvilku svět

Seznam skladeb:
1. Intro
2. Úhel pohledu
3. Karikatury
4. Pravdivý nádech
5. Jen se k nebi zase podívej
6. Síla okamžiku
7. Nebudem si lhát
8. Divný stavy
9. Zhasni na chvilku svět
10. Podivný místo

Sestava:
Jan Černocký - kytara, zpěv
Lukáš Chovanec - kytara
Jakub Šimoník - baskytara
Jakub Zvoníček - bicí

Rok vydání: 2024
Čas: 32:27
Země: Česká republika
Žánr: Moderní rock/metal

Diskografie:
2024 - Úhel pohledu

Foto: archiv kapely