Aleš BRICHTA - American Bull
V době vydání jsem album poslouchal pravidelně,...

SPEEDEMON - Fall of Man
Skvělé album, hodně mi připomnělo Gates to...

Aleš BRICHTA - American Bull
Tahle příšernost nepatří na tento server. 1/10

Aleš BRICHTA - American Bull
Já mám tohle album ráda. Jasně, že tam není tolik...

Aleš BRICHTA - American Bull
Dostáváme se k jedné z nejkontroverznějších,...

Aleš BRICHTA - American Bull
Já bych tak kritický nebyl. Byl to pokus o plné...

Aleš BRICHTA - American Bull
Dodnes si pamatuju co tenkrát Aleš Brichta...

Aleš BRICHTA - American Bull
Tohle se prostě nepovedlo. Po předchozí skvěle...

Aleš BRICHTA - American Bull
Příšerná deska. Dodnes nechápu, proč se Aleš...

Aleš BRICHTA - American Bull
Z Brichty se tady prostě stala prodejní d*vka....












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




TAK MATSUMOTO GROUP - TMG II

Kytarista Tak Matsumoto je v tuzemsku takřka nepopsaným listem, ovšem v japonské domovině platí za muzikanta, který si podle mínění tamních fanoušků zcela oprávněně užívání postavení kytarového hrdiny. To si vydobyl zejména působením v kapele B`z, která se s každým albem umisťuje na vrcholu japonské hitparády. Tato skutečnost Matsumotovi zaručuje, že si na hudební scéně v zemi vycházejícího slunce může dělat prakticky co chce, což dokázal už v roce 2004, kdy si postavil vlastní projekt, nesoucí jeho jméno, a do něhož angažoval těžké váhy zámořské hard rockové scény. Za mikrofon se v něm postavil frontman Mr. Big Eric Martin, baskytarový post obsadil předák Night Ranger Jack Blades a na bubenickou stoličku usedl světoběžník Brian Tichy, známý prací pro Whitesnake, Ozzyho Osbournea, Billyho Idola, Foreigner či Slashe. Sestava k pohledání, která natočila velmi slušné debutové album, a poté jí postihl obvyklý osud superskupin, neboť skončila na dějinném smetišti.

Zdálo se, že navždy, jenže hvězdy byly Matsumotovi nakloněny a loni přišel čas projekt oprášit. Nahrálo tomu několik skutečností. Martin odjel s Mr. Big rozlučkové turné, Night Ranger zažívají volnější období a Matsumoto dostal impulz na další spolupráci s americkými hvězdami od vydavatelství Frontiers Music. Absentuje Tichy, jehož na bubenické stoličce nahradil bývalý člen Guns N`Roses z dob největší slávy alb „Use Your Illusion“, Matt Sorum. Znovu je pohromadě sestava jako hrom, která naštěstí není firemním produktem italského vydavatelství, ale projektem, do něhož všichni zainteresovaní muzikanti otiskli svůj skladatelský vklad. Kápem je japonský kytarista, ale i on si je vědom toho, že vedle sebe má hvězdy a nesoupeří s nimi o pozornost. Hraje ve prospěch celku, což je deviza desky.

Ta se snaží, aby hudbu zasadila (alespoň co se týče formy) do slavných rockových dob, někam na přelom osmdesátých a devadesátých let. Je jisté, že s nejlepšími kousky od Mr. Big či Night Ranger příliš soupeřit nemůže (přece jen doba je úplně někde jinde), ale i tak se z ní vyloupne několik velmi dobrých kousků. Nepatří mezi ně dancemetalová kooperace s umělohmotnými Babymetal v „Eternal Flame“, či otřesná „The Story Of Love“, v níž hostuje zpěvačka LiSA, jejíž hlas si s Martinovým nerozumí, ale řada dalších věcí dokáže příznivce zúčastněných muzikantů o kvalitě přesvědčit. Eric Martin je zjevně v lepší vokální pohodě než při tvorbě loňského alba domovských Mr. Big, ačkoliv i jeho částečná ztráta nezaměnitelného hlasu z minulosti postihla. O instrumentálních výkonech ostřílených mazáků se nemá smysl vyjadřovat, jsou pochopitelně na vysoké úrovni.

Čtveřice stylově nikoho překvapit nedokáže a proto musí spoléhat na sílu skladeb. Vrcholovým dílem je dramatická „Jupiter And Mars“, která se dotýká epických hard rockových a prog rockových vrcholů sedmdesátých let. Výborně působí „Endless Sky“ ve stylu raných Rainbow či Deep Purple z coverdale-hughesovských dob, či „Dark Island Woman“, který sází zejména na stadionový refrén, v němž se Martin bičuje k velkému výkonu, o němž mohou panovat pochybnosti, zda by jej byl schopný opakovat naživo. Opakem rozmáchlejších věcí je závěrečná „Guitar Hero“, svižná hardrockovka v los angeleském stylu a úvodní „Crash Down Love“, která ukazuje, že jak Martin, tak Blades (a koneckonců i Sorum) vzešli ze zářivé scény Sunset Stripu. Další skladby, jejichž typickým příkladem je „My Life“, lezou do ucha o něco pomaleji, ovšem mají šanci se v něm uhnízdit.

„TMG II“ je dobrá deska, která po čase svou sílu ukáže. Zprvu se to nezdá, ale pokud jí dáte šanci, dokáže se odvděčit a sympatie k tomuto projektu budou stoupat. Je to kousek poctivé hard rockové práce, což je věc, která se pomalu, ale jistě, začíná vytrácet spolu s odchodem starých mistrů.

Jan Skala             


www.takmatsumotogroup.com

YouTube ukázka - Crash Down Love

Seznam skladeb:
1. Crash Down Love
2. Eternal Flames
3. The Story Of Love
4. Color In The World
5. Jupiter And Mars
6. My Life
7. Endless Sky
8. Dark Island Woman
9. Faithful Now
10. The Great Divide
11. Guitar Hero

Sestava:
Eric Martin – zpěv
Tak Matsumoto – kytara
Jack Blades – baskytara, zpěv
Matt Sorum – bicí

Rok vydání: 2024
Čas: 41:13
Label: Frontiers Music
Země: USA/Japonsko
Žánr: hard rock

Diskografie:
2004 - TMG
2024 - TMG II

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 12.01.2025
Přečteno: 1245x




počet příspěvků: 2

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Oficiálně to...13. 01. 2025 22:31 Jan Skala
Mám jedničku a...12. 01. 2025 9:51 JonathanGray


 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.46653 sekund.