Tak dlouho se Alice Cooper snažili, aby je hudební svět začal brát vážně, aby dosáhli prvního místa americké hitparády, že když přišlo, a album "Billion Dollar Babies" zarezonovalo scénou a vykazovalo milionové prodeje, bylo pro kapelu pozdě. Sžíraná vzájemnými spory, alkoholovou závislostí kytaristy Glena Buxtona a touhou principála Coopera znovu okusit kalifornský život, ačkoliv jej lákal do sebedestruktivních spárů, už nedokázala najít společnou řeč. Vyvstal obrovský problém, když došlo k obrovské hádce mezi kytaristou Michaelem Brucem a producentem Bobem Ezrinem o aranže skladby, z níž se měla stát "Woman Machine", které kytarista odmítl změnit. Po drsné výměně názorů za sebou Ezrin práskl dveřmi s tvrzením, že už práce na "Billion Dollar Babies" jej nenaplňovala štěstím.
Věci se ujal producent kapely New York Dolls Jack Douglas, Ezrinova pravá ruka, který přizval i ostříleného kanadského producenta Jacka Richardsona a oba našli společnou řeč zejména s Cooperem, který trval na tom, aby deska byla vedena v nekomplikovaném rockovém stylu. "Billion Dollar Babies" byla až moc studiovým počinem. Stejně tak "School`s Out". Teď jsem si řekl, že dost bylo teatrálnosti a chtěl jsem udělat velmi jednoduchou rock n`rollovou desku," podotkl Cooper, ačkoliv koncertní provedení šlo trochu jiným směrem, neboť obsahovalo ještě více propriet a připomínalo spíše dekadentní divadlo než živelný rockový koncert. K přímočarosti desky "Muscle Of Love" přispěl fakt, že jej kapela natáčena v losangeleském Sunset Sound (a dodělávala v newyorském Record Plant), takže při jejím vzniku znovu nasála typický kalifornský odér bez někdejší psychedelie, protože doba byla někde jinde a žádala si energické rockové věci.
Bylo nutné vyřešit problém s postem sólového kytaristy, protože s Glenem Buxtonem se nepočítalo. "Snažili jsme se Glena dostat tam, kde byl kdysi, ale měli jsme ze všeho skličující pocit. Už jsme byli ze všeho příliš vyčerpaní," vzpomínal později na natáčení desky "Muscle Of Love" basista Dennis Dunaway. Kapela sáhla k osvědčené jistotě z natáčení "Billion Dollar Babies" a povolala Dicka Wagnera. Buxtonovu nepřítomnost nikdo veřejně nezmiňoval, protože management měl obavy z odlivu fanoušků, kteří milovali jeho kytarová sóla. "Ať už po dobrém nebo po zlém, to album muselo být vydáno, ať už měl Glen se svými démony problémy jakékoliv," podotkl bubeník Neal Smith. Buxton byl dokonce uveden na obalu alba, přestože na desku nenatočil ani notu. Jenže všechno bylo v takovém rozkladu, že to bylo jedno.
Album je přesně takové, jak jej popsal Cooper. Odhazuje teatrální tvář a zaměřuje se zejména na rockový tlak, což mu sluší, přestože nedokázalo z tohoto stylu vytěžit žádný velký hit. Sázelo se na kalifornsky odlehčenou "Teenage Lament `74", ovšem ta se nedokázala u fanoušků zabydlet a není výraznou věcí jako například "I`m Eighteen", "School`s Out" či "No More Mr. Nice Guy", přestože na "Muscle Of Love" představuje jednu z lepších skladeb. Baladická "Hard Hearted Alice" a titulní "Muscle Of Love" by mohly s klidem patřit do zlatého fondu tvorby Alice Coopera ze sedmdesátých let. Ani jedna však ve zkoušce času neuspěla a propadly sítem do říše zapomnění. V případě těchto tří věcí je to docela škoda.
"Muscle Of Love" obsahuje spíše méně výrazný materiál, i když například v úvodní "Big Apple Dreamin`" nebo následující "Never Been Sold Before" má posluchač co do činění se slušnými skladbami, které nejsou natolik chytlavé a pro posluchače zajímavé, jak by se čekalo od kapely, která právě dobyla Ameriku. Na kabarentní kousky se nezapomnělo ani zde, ale "Crazy Little Child" a zejména "Man With A Golden Gun" desku hyzdí nejvíce. Přestože podobný typ skladeb ke Cooperovi vždycky patřil, zde se zcela míjí účinkem a na desce, která si dala za úkol být striktně hard rockovou záležitostí jsou jako pěst na oko. Žádné příjemné osvěžení, žádná proklamovaná pestrost, ale bohapustá nuda, navíc odkazující na nepovedené album "School`s Out", které "Muscle Of Love" strčí do kapsy i přes mouchy, jaké má.
I kdyby kapela natočila bombu ve stylu "Love It To Death" či "Billion Dollar Babies", nedokázalo by jí to zachránit. Hradba mezi trojicí na Bruce, Dunaway a Smith na jedné straně a Cooperem na straně druhé byla příliš vysoká a nešťastná věc s Buxtonem ke zlepšení klimatu nepřidala. Fakt, že desku "zdobí" naprosto hrozný a nevýrazný obal, svědčil o tom, že vše bylo v troskách a na společné budoucnosti nikomu nezáleželo. Přišlo sice prohlášení, že si kapela dává krátkou pauzu, ale všichni zainteresovaní věděli, že to je konec. Alespoň konec toho, co všichni dosud znali.
|
