Kauza kapely The Quireboys má pokračování. Vše začalo v březnu 2022, kdy kapela oznámila, že nadále nebude pokračovat dál se zpěvákem Spikem, který, kromě toho, že by zakládajícím členem, byl rovněž velmi charismatickým vokalistou a poznávacím znamením The Quireboys. Na post frontmana se postavil kytarista Guy Griffin, druhý služebně nejstarší člen. Jenže Spike nechtěl boj vzdát. Bez Griffina dal dohromady zbytek sestavy, která na začátku devadesátých let vydala nejlepší alba „A Bit Of What You Fancy“ a „Bitter, Sweet And Twisted“, a tím do hry vrátil i tehdejšího hlavního skladatele Guye Baileyho, který měl Spikeovu projektu dát ještě větší legitimitu. Ovšem Bailey krátce na to zemřel a začínalo se od začátku. Griffin to vzdal a loni oznámil zakopání válečné sekery s tím, že svou verzi The Quireboys přejmenovává na Black Eyed Sons podle stejnojmenného alba z roku 2014. Krok to byl logický a chvályhodný.
Závody o to, kdo přijde dřív s novou deskou, vyhráli The Quireboys, kteří v listopadu vydali dílo „Wardour Street“, jež bylo možná nejlepší, s jakým kapela přišla od „This Is Rock N`Roll“. Čekalo se, jak odpoví Griffin a ten na sebe nenechal dlouho čekat. Vědom si toho, že jeho hlas nemá ani polovinu takového charisma, jako Spikeův, musel přijít s něčím zajímavým, aby v pomyslném souboji uspěl. Nejvíc z toho vytěžil fanoušek, protože i deska „Cowboys In Pinstriped Suits“ nechává zapomenout na jalové období The Quireboys, v němž od roku 2013 každých dvanáct měsíců kapela chrlila nahrávku, jejíž kvalita se podřizovala kvantitě. Síla novinky tkví nejen v tom, že Griffin a jeho pistoleros si přizvali řadu hvězd, ale hlavně v tom, že vydání se neuspěchalo a kapela nechala album řádně uležet, z čehož vykrystalizovala řada dobrých věcí.
Nejryzejší tvář Black Eyed Sons se ukáže v úvodu, protože v „Lie To Me“ kapela spoléhá pouze na vlastní síly bez jakýchkoliv hostů a fakt, že zachází s nejsilnějšími zbraněmi The Quireboys působí naprosto přirozeně a logicky. Griffin v roli pěvce obstojí (pokud jej nebudete srovnávat se Spikem) a jeho lehce punkovější hlas má své kouzlo, ačkoliv si člověk na něj musí chvíli zvykat. Začlenění hostů působí zcela nenuceně, protože svůj výraz přizpůsobují potřebám kapely a dvojice z amerických Buckcherry, zpěvák Josh Todd a kytarista Stevie D, nepřichází s obvyklým macho stylem, ale poslušně funguje ve stonesovském honky-tonky rock n`rollu. Kupodivu i Joe Elliott z Def Leppard dokáže skvěle zafungovat po boku Chipa Z`Nuffa a Ryana Roxieho (jinak Alice Cooper) v titulní „Cowboys In Pinstriped Suits“ a svých charismatem dělá z této věci jednu z nejlepších na albu.
Dokázala ji předstihnout jediná skladba, „Your True Colours“, v níž exceluje hlas Mikea Trampa z White Lion. O jeho posledních aktivitách, při nichž se snaží vydojit ze slávy své někdejší kapely poslední zbytky, si můžete myslet, co chcete, ale faktem je, že zde Tramp září a jeho vklad dělá zmíněné skladby parádní hitovku. Těch je tu víc, výborně dopadly třeba balada „Autumn Reigns“ nebo energické „Don`t Throw Me In The Corner“ (znovu s Chipem Z`Nuffem), „Dig Me Out Of This Hole“ s hostujícím kytaristou Skid Row Scottim Hillem či „Foolin` Yourself“, ve které dochází ke shledání někdejších spoluhráčů z kapely Company Of Wolves, zpěváka Kyfa Brewera a kytaristy Stevea Conteho, který dnes hraje s Michaelem Monroem. Opodstatnění má i závěrečná coververze od Johnnyho Thunderse „You Can`t Put Your Arms Around A Memory“, která není do počtu, dokonale do konceptu zapadne a skvěle dokresluje starosvětskou atmosféru desky.
Perličkou je účast klávesisty Chrise Johnstona, jenž je členem Spikeovy party, která dokládá, že křivdy minulosti by mohly být pomalu zapomenuty. Je třeba užívat si hudby a tu nad očekávání skvělou naservíroval Spike s The Quireboys i Griffin s Black Eyed Sons. Fanoušek může být s oběma deskami nadmíru spokojen a vyhlížet věci příští. Potenciál, kteří tito muzikanti kdysi měli, jako by se vracel zpět.
|
