Kytarista Kenneth Jonsson, který největší ostruhy získal v řadách švédské úderky Tad Morose, se po odchodu z jejích řad jen chvíli rozhlížel kudy dál, až došel k nápadu, že by se mohl vydat na sólovou dráhu. Nicméně i sólová cesta bývá spojena s tím, že kolem sebe potřebujete nějaké spoluhráče – prvním do party se stal zpěvák Ulrich Karlsson (ex-M.ill.ion), který se aktivně zapojil i do společné tvorby, následoval jej basista Örjan Josefsson, lov na bubeníka Magnuse Ulfstedta nedopadl podle představ, ale přišlo od něj alespoň doporučení na Johana Kullberga (Wolf, House Of Lords, ex-Hammerfall, ex-Lion´s Share) a posledním do party se stal klávesista Kay Backlund (ex-Lion´s Share), až najednou Kenneth zjistil, že má pohromadě regulérní kapelu se kterou poměrně záhy vydal debutové eponymní album.
Kdo si jej poslechl, ví poměrně přesně, co jej na pokračování s názvem „Into The Great Unknown“ čeká – poměrně sevřený, houževnatý a silový power metal s robustní rytmikou, pravidelným odlehčováním prostřednictvím černobílých klapek, vydatnou porcí elektroniky a našlápnutě energickým zpěvem, to vše zabalené do sytého, lehkou bombastičností rozkošatěného zvukového kabátu, jenž občas působí zbytečně přeplácaně - méně intenzivní produkce by mohla být ku prospěchu věci. Aby bylo jménu kapely i titulu alba učiněno zadost, v úvodním intru vás na palubě vesmírné lodi přivítá její kapitán a vyrazíte ke hvězdám, byť pouze v rámci obsahové náplně alba, kvalitativně až tak vysoko Starchaser nemíří, nicméně se lze spolehnout na to, že pos8dka ani v jednom případě neškrtne spodkem rakety o koruny stromů.
Do refrénů občas pronikne hymničnost, některé z nich jsou příjemně zapamatovatelné, sem tam Starchaser vsadí na lehce nafouknutou epičnost, zpravidla je zásadní i přímočarost a intenzita, spolehnout se dá na vyzrálou muzikálnost. Jenže nic z toho nestačí na to, aby vás něčím ohromujícím Starchaser trefili totálně na solar. Nejblíž k tomu má „The Nightmare King“ s celkem netradičním úvodem, která však podivně ztuhne a stane se celkem neohebnou, případně nabroušená pumpovačka „Battalion Of Heroes“ s hymnicky povedeným dialogem sólového zpěvu a sborů, jenže i ta zapadne do velmi konzistentní nálady natolik, že si s velkou pravděpodobností o albu „Into The Great Unknown“ řeknete, že Starchaser natočili solidní, chytlavé a vyrovnané album bez jakéhokoliv propadu či vrcholu, které se dobře se poslouchá, ale vrcholem sezóny (pomiňme, že vyšlo už na konci loňského roku) se v žádném případě stát nemůže.
|