Když před necelými dvěma lety vydali Subway To Sally album „Himmelfahrt“, stěžovali si na to, že jim v průběhu covidových restrikcí krapet došel dech, že jejich cesta dosáhla konečného cíle a že „Himmelfahrt“ může být posledním kouskem jejich diskografie. A pak tuhle teorii zcela postavili na hlavu. Ne, že by stalo poprvé, že v diskografii Subway To Sally jdou dvě desky po sobě hned v následujícím roce, na začátku kariéry v polovině devadesátých let to dokonce bylo několik let po sobě pravidlem, nicméně s touhle kadencí němečtí folkáči přestali už víc, než před čtvrt stoletím. Po „Himmelfahrt“ se kapela zjevně nadechla z plných plic a v závěru loňského roku přidala patnáctý zářez do pažby.

To, že intenzivní nasátí čerstvého vzduchu se nebude týkat žádných novátorských postupů, je jasné každému, kdo už měl se Subway To Sally něco do činění. Zpěvné melodie, kupa lidových nástrojů, drnčivá němčina, emotivní záběr od melancholie až po skočnou radost i dostatečná porce metalu jsou vlastnosti, kterými se německé septeto dá dlouhá léta spolehlivě charakterizovat. To, že název alba zní docela pochmurně, i to, že na promofotkách nevypadá kapela kdovíjak optimisticky, je lehké klamání tělem. Byť z lyrické stránky občas docela mrazí (nejdrtivější je finální skladba „Die Erde Bebt“ se sloganem „země se třese a svět se hroutí…“), hudebně Subway To Sally myslí i na pozitivněji naladěné fanoušky.

Bráno dle stupnici od veselosti (nečekejte žádné obligátní pijácké hymny) k pochmurnosti se jako dokonalý nápad jeví spolupráce s Warkings – skákačka s houslemi, která trochu probudí asociace na Elvenking, se definitivně stane nejchytlavějším okamžikem desky s čistým hlasem Georga Neuhausera a rozjasněným refrénem, ale pozadu nezůstane ani titulní příjemná melodie, či zvolna se rozjíždějící klidné vyprávění „Unter Dem Banner“, jež se postupně intenzivně rozpulsuje. Opačný náladový pól nahrávky tvoří přesvědčivá „Die Erde Bebt“, při které v posluchači zůstane malá dušička, akční ostré drama „Lumpensammler“ a temnější „Atlas“, jež se z tahavého strachu odrazí k poměrně vzletnému refrénu. Ostatní skladby prozradí, že při nádechu zůstala v plicích Subway To Sally určitá porce zatuchlého vzduchu, kdyby „Post Mortem“ bylo o jednu dvě skladby kratší, asi by se nic nestalo.

V deluxe edici udělali Subway To Sally chytrý krok – sázka na přebarvení některých položek díky zajímavé sestavě hostů vyšla spolu s přetextováním části písní do angličtiny a změnami v aranžích dokonale, pozměnila v některých případech kabát skladeb natolik důkladně, že se stoprocentně vydaří sáhnout po rozšířené verzi. Na vrchol diskografie Subway To Sally nedosáhli, ale konstatování, že je moc dobře, že je problémy na začátku této dekády nezlomily, si bezpečně zaslouží.

subwaytosally.com

YouTube ukázka - Stahl auf Stahl

Seznam skladeb:
1. Introitus
2. Phönix
3. Post Mortem
4. Wunder
5. Nero
6. Unter Dem Banner
7. Herz In Der Rinde
8. Lumpensammler
9. Stahl Auf Stahl
10. Atlas
11. Kummerkind
12. Eisheilige Nacht
13. Die Erde Bebt

Sestava:
Eric Fish – zpěv, flétny, dudy
Michael Boden – akustická kytara, hurdy gurdy, zpěv
Michael Simon – akustická kytara, trumšajt, zpěv
Ingo Hampf – kytara, loutna
Sugar Ray – baskytara
Almut Storch – housle
Simon Michael – bicí

Rok vydání: 2024
Čas: 48:56
Label: Napalm Records
Země: Německo

Diskografie:
1994 - Album 1994
1995 - MCMXCV
1996 - Foppt den Dämon!
1997 - Bannkreis
1999 - Hochzeit
2001 - Herzblut
2003 - Engelskrieger
2005 - Nord Nord Ost
2007 - Bastard
2009 - Kreuzfeuer
2011 - Schwarz in Schwarz
2014 - Mitgift
2019 - Hey!
2023 - Himmelfahrt
2024 - Himmelfahrt

Související články

Foto: archiv kapely