„Strávil jsem s kluky z Hanoi několik dní po hotelích,“ vyprávěl o osudovém prosinci 1984 basista Mötley Crüe Nikki Sixx, „byly to dny naplněné smutkem, drogami a vzájemných pochopením.“ Když se hurikán Hanoi Rocks ze dne na den zastavil a kapela se vzpamatovala z prvotního šoku, odjela domů do Londýna. Nad vším visel otazník, šok z tragické nehody, ze smrti Razzlea i prohlubující se drogová propast mezi členy se čím dál více ukazovaly jako těžko řešitelné problémy. Kapela odehrála dva koncerty ihned po začátku Nového roku 1985 v helsinském Kulttuuritalo v rámci akce „Europe A Go-Go“, kterou přenášela řada televizí po celém světě a na Razzleho místě seděl původní bubeník The Clash Terry Chimes. Tato akce byla poslední pro basistu Samiho Yaffu, který dál nehodlal snášet sebestředné feťácké výjevy Andyho McCoye ani drogové excesy Nastyho Suicidea. „Když věc s Hanoi skončila, bylo mi jednadvacet a cítil jsem se vyždímaný jako citron. Byl jsem ze všeho až nesnesitelně unavený, že mě všechno bolelo,“ přiznal Yaffa, jehož nahradil nevyzpytatelný (dnes dávno zesnulý René Berg a Chimes se stal právoplatným členem kapely.

Se dvěma novými členy a dvěma feťáky na palubě se touhou odejít netajil ani Michael Monroe. Management jej přesvědčil, aby s kapelou odjel do Polska, kde se mezitím skladba „Don`t You Ever Leave Me“ stala velkým hitem a kde bylo pořízeno živé album „Rock & Roll Divorce“, které však kapela zavrhla. Po něm vyhodila Berga, jehož měla kvůli nesmyslným historkám a nesnesitelnému chování plné zuby, poté, co prohlásil, že Hanoi Rocks jsou jeho kapela. Jeho místo zaujal Timo Kaltio, který s kapelou nestihl odehrát jediný koncert (autorsky se v příštích letech podílel na slavných albech „Use Your Illusion“ od Guns N`Roses), neboť 17. června 1985 Monroe bouchl do stolu a činnost kapely ukončil. Tím jí znemožnil dosáhnout světového úspěchu, který ještě před pár měsíci všichni předpovídali, ale uchránil její jméno od ostudného konce, který by ve stavu, v jaké se Hanoi Rocks v roce 1985 nacházeli, patrně následoval.

Odloučení trvalo dlouho a mělo to tak snad zůstat navěky. Monroe v mezičase rozběhl kvalitativně vyrovnanou sólovou kariéru, účastnil se řady projektů a vydělal balík hostováním na deskách „Use Your Illusion“ a „The Spaghetti Incident?“ kámošů z Guns N`Roses. McCoy se utápěl v drogovém bahně a sem tam na trh poslal sólovku, ač velmi kvalitní, tak dnes zcela zapomenutou. Yaffa nastoupil do řad amerických glam punkerů Jetboy a Nasty Suicide, poté co s McCoyem neuspěl s projektem The Suicide Twins, postavil o poznání výraznější kapelu Cheap And Nasty. Kromě Monroeovy kariéry všechny projekty vyšuměly a volání po comebacku Hanoi Rocks neustávalo. „S McCoyem jsem se potkal v roce 2000, když se léčil z úrazu a byl na invalidním vozíku. Doktoři říkali, že už nikdy nebude chodit. Byl to šok,“ vzpomínal zpěvák na začátek comebacku Hanoi Rocks, ačkoliv procházel velmi těžkým období, neboť mu zemřela manželka Jude Wilder. Původně se mělo jednat o jednorázový projekt Monroe / McCoy, ale manažerskými intrikami se vrátil i starý název. „Já to jméno původně nechtěl použít, protože jsem myslel, že to bude spíš reunion nás dvou,“ tvrdil Monroe, jemuž nejvíce vadilo, že stará sestava se nemohla dát dohromady. Nešlo jen o nebohého Razzleho, ale o původního bubeníka Gypa Casina, který se na hudbu vykašlal úplně, Nastyho Suicidea, který comeback odmítl kvůli studiu farmakologie i o Samiho Yaffu, jenž posílil čerstvě se vracející New York Dolls. Příliš karet do ruky pro reunion Hanoi Rocks nehrálo.

Rytmickou sekci si Monroe přivedl ze své doprovodné kapely, která natočila album „Whatcha Want“ a kytaristu Costella Hautamäkiho management vytáhl z finské kultovní party Popeda. Tím bylo jasné, že i přes přítomnost obou někdejších lídrů bude mít comeback Hanoi Rocks jinou příchuť. Mezi novou a klasickou érou leželo dvacet let, což byla doba, kterou nešlo ignorovat. Monroe jako hlavní postava návratu McCoye od počátku držel na uzdě a proto materiál, který se objevil na comebackové desce „Twelve Shots On The Rocks“ zněl spíše jako Michaelova další sólovka, na níž hostoval Andy McCoy, Vzhledem k původní rozpačitosti projektu, kdy bylo jasné, že na původní éru se nemůže podařit zcela navázat, vyšla deska překvapivě dobře. Velký podíl na tom má skladba „A Day Late, A Dollar Short“, jedna z McCoyových geniálních prací, která dokázala spolehlivě vrátit pocit, že Hanoi Rocks jsou zpět, a teskná balada „In My Darkest Moment“, jíž se daří navázat na atmosféru desky „Two Steps From The Move“.

Kvalitní jsou i ostatní skladby, řada z nich by klidně mohla vyjít pouze jako Monroeva sólová práce, včetně výtečné hard rockové jízdy „Obscured“, jíž chybí mccoyovský feeling. Velmi dobře dopadly o něco klasičtější „New York City“, „People Like Me“, zcela tradicionalistická „Lucky“ a závěrečná stonesovská balada „Designs By You“, která ukazuje, že chemie mezi oběma hlavními personami během ztracených let nikam nezmizela. Největší slabinou velmi silné desky, je fakt, že ji nevyužívá tak, jak by se na comebackové album legendy slušelo. Jenže fanouškům, zejména v domovském Finsku padla deska do noty a úspěch, jaký jí dopřáli, přesvědčil McCoye i Monroea, že je třeba pokračovat dál, ač se objevovaly ojedinělé hlasy, které hovořily o kopání do mrtvol, těžení z bývalé slávy a mlácení prázdné slámy. Nic z toho ale nebyla tak úplně pravda.

„Twelve Shots On The Rocks“ je velmi dobrá deska, ačkoliv námitky, že měla vyjít pouze pod hlavičkou Monroe / McCoy, jsou odůvodněné. S ní padla nedotknutelnost, která provázela příběh Hanoi Rocks a tabu, které léta vyvolával případný comeback, definitivně padlo. Ostudu v diskografii nedělá, ačkoliv na ní nemohl ulpět legendární poprašek starých časů, které voněly touhou po úspěchu a ambicemi být největší rockovou kapelou světa.

www.hanoirocks.com

YouTube ukázka - A Day Late, A Dollar Short

Seznam skladeb:
1. Intro
2. Obscured
3. Watcha Want
4. People Like Me
5. In My Darkest Moment
6. Delirious
7. A Day Late, A Dollar Short
8. New York City
9. Winged Bull
10. Watch This
11. Gypsy Boots
12. Lucky
13. Designs On You

Sestava:
Michael Monroe - zpěv
Andy McCoy - kytara
Costello Hautamäki – kytara
Timpa – baskytara
Lacu – bicí

Rok vydání: 2002
Čas: 49:26
Label: Major Leidén Productions
Země: Finsko
Žánr: glam punk/hard rock

Diskografie:
1981 - Bangkok Shocks, Saigon Shakes, Hanoi Rocks
1982 - Oriental Beat
1982 - Self Destruction Blues
1983 - Back To Mystery City
1984 - Two Steps From The Move
2002 - Twelve Shots On The Rocks
2005 - Another Hostile Takeover
2007 - Street Poetry

Související články

Foto: archiv kapely