Když požádáte britskou kapelu Serpentyne o to, aby definovala svůj styl a hlavní inspirační zdroje, dozvíte se, že se jí týká symfonický metal, power metal, folk metal s klasickými vlivy, silnými sbory a cinematičností, přičemž hlavní vliv fouká od Nightwish, Within Temptation, Eluveitie a Tarji Turunen. Stylově je to značně široký záběr, takže v globále lze s autocharakteristikou celkem snadno souhlasit, byť minimálně o filmových choutkách bych se nebál spustit bouřlivou polemiku (v tomto směru přesvědčivě zapůsobí jen trochu klišovitý obal desky). Fanoušci zmiňovaných stylotvůrců a žánrových ikon by se však měli mít na pozoru – i když občas o nějakou podobnost není problém zakopnout, kvalitativně se bavíme o úplně jiné lize.
Největší zbraní kapely by teoreticky mohl být fakt, že u mikrofonu se pravidelně potkávají zpěvačka Maggiebeth Sand a basista Nigel Middleton. Ani jeden z nich neoplývá kdovíjak charismatickým hlasem, takže společné duety působí značně obyčejně. Jin-jangové spojení ženského a mužského elementu (respektive jejich vzájemného jiskření) v rámci dialogu se plně projeví jen v závěrečné „Promised Land“, jejíž energie, neposednost, dramatičnost a chytlavé proplétání hlasů píseň snadno vytáhne v rámci alba na jednoznačný piedestal. Jinak se Serpentyne potýkají s určitou naivitou, bezelstností a opatrností (projevující se hlavně v neschopnosti skladby vypointovat, či výrazněji zdramatizovat), což u kapely, která vydává již páté album, působí trochu rozpačitě. Úplně přesvědčivě nepůsobí ani fakt, že se Serpentyne občas nedokáží vybalancovat romantičnost a agresivitu, takže když nakřáplé kytary začnou kousat, často se perou s jinak nadýchanou náladou.
Hranice trojúhelníku, v němž se Serpentyne pohybují, je možné vymezit pomocí kostrbatější a poněkud překombinované skladby „Run For Your Life“, díky klávesám přece jen dobře zdramatizované, houpavé „Into The Night“, a prokouknutelné „Dreamer“ s vlezlým sloganem. Nepochybuju o tom, že některé věci na koncertech fungovat budou (živá skákačka „Evil From Within“ s téměř a capella pasáží je pro kooperaci s davem jako dělaná), ale v rámci obýváku album „Tales From The Dark“ nakopne jen stěží a proklamované hlavní téma o nadčasové touze lidstva odhalit svůj osud může působit přitažlivě, ale chybí mu adekvátní hudební rámec.
|