Když na konci minulého desetiletí Elvenking odtajnili plány a prozradili, že se pouští do koncepční trilogie, asi jen málokdo z těch, kteří se nechali do sítí italských elfů polapit kterýmkoliv z řady povedených alb, nebyl zvědavý na to, jak si Elvenking s touto výzvou poradí. První díl pročítání run se vcelku intenzivně pral o piedestal v diskografii kapely, druhý díl přinesl určité vystřízlivění, o to napínavější bylo čekání na třetí díl. Vyvrcholení ságy s názvem „Reader Of The Runes – Luna“ potvrdilo to, že parta kolem křiklouna Damny a kytaristy Aydana ví přesně, co dělat – pokud jste u předchozí zastávky „Reader Of The Runes – Rapture“ trochu znejistěli, kam se Elvenking posunují, můžete být v klidu, na aktuální novince se vrací do rodného hnízda.
Návrat se opírá o dvě zásadní věci. Elvenking lehce zjednodušili kompozice, takže tentokrát (to je rozdíl oproti oběma předchozím dílům) řada skladeb zabírá bezprostředně na první dobrou, přičemž kapela neubrala nic z rafinovanosti předchozích dílů. I v tomto kole připravila pro posluchače bohaté menu, které postupně rozkvétá a košatí. Druhý pilíř spočívá v emocích – jestliže předchozí díl byl temnější, hrubší a vzteklejší, aktuálně z hudby Elvenking proudí dravý optimismus, vzdušnost, epičnost a neposednost. Jestli za to může fakt, že se v rámci příběhu kapela vrací v čase do minulosti hlavních postav nebo v tom, že muzikanti cítili, že lehce brnkli o bludný kořen není podstatné (druhý a třetí díl však prý vznikaly souběžně), podstatné je to, jak suverénně, chytlavě a propracovaně „Reader Of The Runes – Luna“ funguje.
Stálo by za to zastavit se u každé jednotlivé skladby, protože Elvenking se zadařilo. Mohli bychom opěvovat úvodní neposednou „Seasons Of The Owl“ s hymnickým nádechem, maximální chytlavostí a halekacím sloganem, mohli bychom velebit podobně laděnou „Starbath“, či temnější „The Weeping“ s až tragickou náladou, ale stejně všechny superlativy (a že by jich do té doby proletěla kupa) k sobě stáhne finální „Readers Of The Runes - Book II“, komplexní jedenáctiminutová záležitost, pomocí různých nálad a zvratů dokonale definující, o čem je svět Elvenking, která ani na moment neztrácí tah na bránu, švih, dramatičnost, romantiku, hravost, výpravnost, agresivitu ani důraz.
Pokud do současné doby ani jednou nepadla zmínka o svébytných housličkách, nemusíte se obávat, o tuhle osobitou zbraň se Elvenking zřejmě nikdy připravit nenechají, a byť z ní aktuálně nedělají žádnou dominantu, hrají i nyní důležitou roli. Sedm let života, svázaných jedním tématem, uzavřeli Elvenking ve velkém stylu, v němž sečetli letité zkušenosti, zápal, jenž by jim mohli závidět kdejací rybízci, nespoutanou chuť a stále vybroušenější kompoziční obratnost.
|
