Ač bývají germáni Sacred Steel pasováni do škatulky epický power metal, je v tomto ohledu velmi zásadní pasáž z jejich životopisu, konstatující, že úvodní skladbou z alba „Slaughter Prophecy“ se kapela vymezila proti odlehčenému power metalu, v němž se plno kapel ztrácí v orchestrálních zvucích, nudných melodiích, naprogramovaných bicích a veselém metalu. A zatímco ostatní kapely se takhle oslabují, u Sacred Steel stále vládne perlík.

Vládne u nich i poté, co v průběhu covidového výpadku došlo v kapele k druhé personální revoluci (první proběhla v roce 2006, druhá v roce 2022, jinak je sestava Sacred Steel pevná jako dobře ukutý řetěz) a do sestavy přibyl kytarista Jörn Langenfeld a basista Toni Ieva, u nichž by se dalo vzhledem k předchozím působištím (Coronatus, resp. Brainstorm) čekat, že do tvorby Sacred Steel pustí trochu melodičtější a uvolněnější závan. Nicméně pamětnická ústřední dvojice Mathias Straub a Gerrit P. Mutz, která se pomalu blíží k dopsání třetího křížku v sestavě kapely, zjevně nehodlá z buldočí zarputilosti, vytrvalé siláckosti, neohebnosti a důrazu, za které by se nemusel stydět nikdo z čelných představitelů amerického power metalu (obzvlášť ti, kteří občas juknou i po thrashi), neuhne ani o píď.

To je hlavní důvod toho, že skladby Sacred Steel neoplývají kdovíjakou zapamatovatelností, a hlavní zážitek, který si odnesete z poslechu nejen aktuální novinky „Ritual Supremacy“, ale v podstatě kteréhokoliv alba kapely, odnesete, je pocit, že se vám někdo docela intenzivním způsobem snaží vymlátit z hlavy jakoukoliv myšlenku a zaplnit vám prostor mezi ušima neústupným, hrubým nářezem. Slouží k němu striktní rytmika (to, že Sacred Steel mění tempo skladeb a občas naskočí až na téměř baladickou polohu ještě neznamená, že by v těchto momentech kdovíjak povolili stisk, byť závěrečná „Let the Blackness Come to Me“, naznačuje, že z ocelových pout žánru Sacred Steel občas dokáží vyklouznout), syrové riffy a osobitě nemelodicky uštěkaný Mutzův vokál.

U Sacred Steel se čas zastavil, respektive se nikdy nerozběhl. Máte-li to rádi tvrdě, nekompromisně, bez kudrlinek, vzletnosti a melodických orgií, o staroškolsky nastavené německé pětici už dávno víte. A tím pádem i víte, jak bude znít album „Ritual Supremacy“, se kterým kapela přichází po devítileté studiové pauze. Což je údaj čistě statistický, duch téhle v posledních dvou dekádách nepříliš objevné a navždy zarputilé kapely zůstává nezměněn.

www.sacredsteel.de

YouTube ukázka - Ritual Supremacy

Seznam skladeb:
1. Ritual Supremacy
2. Leather, Spikes & Chains
3. The Watcher Infernal
4. A Shadow in the Bell Tower
5. Entombed Within the Iron Walls of Dis
6. Bedlam Eternal
7. Demon Witch Possession
8. Covenant of Grace
9. Omen Rider
10. Let the Blackness Come to Me

Sestava:
Gerrit P. Mutz - zpěv
Jonas Khalil - kytara
Jörn Langenfeld - - kytara
Toni Ieva - baskytara
Mathias Straub - bicí

Rok vydání: 2025
Čas: 49:16
Label: Rock Of Angels Records
Země: Německo

Diskografie:
1997 - Reborn in Steel
1998 - Wargods of Metal
2000 - Bloodlust
2002 - Slaughter Prophecy
2004 - Iron Blessings
2006 - Hammer of Destruction
2009 - Carnage Victory
2013 - The Bloodshed Summoning
2016 - Heavy Metal Sacrifice
2025 - Ritual Supremacy

Související články

Foto: archiv kapely