Přestože se na Kingdom Come většinou díváme jako na německou kapelu, je toto místopisné označení neúplné. Na konci osmdesátých let byli Kingdom Come (stejně jako Stone Fury) považováni za striktně americkou kapelu, přestože hlavním tvůrčím mozkem byl německý zpěvák Lenny Wolf, který základ formace položil v Německu, konkrétně v Hamburku. Do rodného města se takřka se staženým ocasem vrátil poté, co kapela Stone Fury, kterou několik let předtím postavil v Los Angeles s kytaristou Brucem Gowdym, zoufale propadla a Lennymu zbyly peníze jen na letenku domů a hlava plná nenaplněných snů o rockových hvězdách. Obě alba, která se Stone Fury vydal, ukázala jeho nevšední pěvecký talent a nezaměnitelnou barvu hlasu, a proto bylo jasné, že dlouho bezprizorní nezůstane. Brzy zpoza oceánu přilétla nová nabídka, tentokrát od společnosti Polydor, která Wolfa oslovila natolik, že znovu opustil rodnou hroudu a zamířil do Spojených států.
Měl pohromadě nápady na skoro celou desku, něco málo z toho, co zbylo z jeho spolupráce s Brucem Gowdym a pár fragmentů skladeb, které stačilo dotáhnout do konce. Muzikanty našel vcelku snadno, americká scéna se zručnými hráči jen hemžila a proto se brzy po jeho boku objevila kytarová dvojice Danny Stag a Rick Steier, basista Johnny B. Frank a bubeník James Kottak, čímž byla na světě sestava, která měla vstoupit do dějin rockové hudby, a která se bohužel na pódiu ani ve studiu už nikdy nesejde. Vše do sebe vše zapadlo ideálně a angažmá producenta Boba Rocka se rovněž zdálo být velmi dobrým krokem, protože v jeho studiu v kanadském Vancouveru se začala péct trochu kontroverzní, ale bezesporu skvělá nahrávka. Ta by v podstatě měla být Wolfovou sólovkou, protože hudební složku vytvořil prakticky sám a o textovou se postaral manažer Marty Wolff. Ale protože se lépe prodávaly kapely, vyšla deska pod logem formace Kingdom Come.
Její uvedení na trh způsobilo řadu kontroverzí. Pilotní singl „Get It On“ sice nastartoval vlnu zájmu o kapelu, ale takřka okamžitě zvedl i vlnu kritiky, neboť Kingdom Come byli okamžitě osočeni z bezostyšného vykrádání Led Zeppelin. I po letech je při poslechu „Get It On“ nutné přiznat, že kritické hlasy opodstatnění rozhodně měly. Jestliže podobné řeči Wolf slýchával kvůli plantovskému projevu i v raných dobách Stone Fury, u této skladby měly velmi silný a nezpochybnitelný základ, protože podobnost mezi „Get It On“ a slavným zeppelinovským „Kashmirem“ není čistě náhodná. U ostatních věcí je vykrádání slavných Britů spíše tušené než okaté, a i když Kingdom Come byli s původností na debutu trochu na štíru, ze všech lupičů byli nejšikovnější a nejtalentovanější. O tom svědčí i skutečnost, že první deska dodnes příliš nezestárla a stále má velké kouzlo.
Zeppelinovské vlivy se táhnou napříč přenádhernou bluesovou baladou „What Love Can Be“ i valivým otvírákem „Living Out Of Touch“ (jeho riff spíše navazuje na „Break Down The Walls“ od Stone Fury), ale nejsou rušivým elementem a velice silné skladby ukazují, že kapela dokáže do světového rockového dění promluvit silným hlasem. V zásadě se dá říct, že na desce není výrazně slabší místo, ačkoliv „Get It On“ a možná i „17“ dnes působí lehce omšelým dojmem, ale ostatní věci tyto nedostatky dokázaly vyvážit. Výrazné hitové ambice tryskají z „Pushin` Hard“, Hideaway“ i energických náloží „Now Forever After“ a „Shout It Out“, které Kingdom Come skoro na dostřel přibližovali ke glam metalovému hnutí, kam se kdysi Wolf pokoušel zařadit se Stone Fury, ale fanoušky byl odmítnut. To se nyní nestalo a i přes posměšky kolegů a jedovaté plivance ze strany odborného tisku se Kingdom Come stali senzaci jarní sezóny roku 1988.
Hitparády na obou stranách Atlantiku se jim otevřely, stejně jako jim přívětivou tvář ukázalo MTV, které nasadilo jak „Get It On“, tak „What Love Can Be“ a „Loving You“, takže výsledkem bylo ocenění za zlatou desku. Wolfovi se konečně dostalo zadostiučinění, když dorazila pozvánka na severoamerické turné Monsters Of Rock, kde Kingdom Come vystupovali v předprogramu Dokken, Metallicy, Scorpions a Van Halen. „Kromě toho, že jsme museli hrát ve dvě hodiny odpoledne, jsme se fantasticky bavili. Kupodivu, hrát před pěti sty lidmi mě znervózňovalo mnohem víc, než čelit osmdesáti tisícovému davu na stadionu Meadowlands v New Jersey,“ řekl k vrcholu dosavadní kariéry Wolf.
Debutová deska Kingdom Come zkoušku časem ustála na výtečnou. Dalo by se říct, že během dlouhých let uzrála jako víno. Dnes už příliš okaté reminiscence nad Led Zeppelin nevadí, protože po čase zbyly pouze dobré skladby. A dnes, v záplavě plagiátorů všeho možného a umělců, mnohem bezostyšněji parazitujících na slávě legendy sedmdesátých a osmdesátýcb let, se tehdejší kauza zdá jako úplná lapálie.
|
