Naděje zbytku fanoušků, kteří Lennymu Wolfovi zbyli, když nahrávací společnosti rozehrály šachovou partii, jejímž nechtěným vítězem byla seattleská Nirvana, že by se mohla dát znovu dohromady stará sestava Kingdom Come, pohasly už při poslechu alba „Hands Of Time“. Obsahovalo trochu jiný materiál, než klasické první dvě desky, pro jeho tvorbu se Wolf částečně vrátil do domovské Evropy a jeho část tvořil v Nizozemsku. Sídlo Kingdom Come stále bylo v Americe, odkud pocházela tehdejší Wolfova umělecká múza Carol Tatum i kytarista Blues Saraceno, o němž se uvažovalo, že by se měl stát základním pilířem kapely. Jak se měnily časy, měnila se i situace ohledně Kingdom Come. Pro Wolfa byl tvrdým políčkem vyhazov od Polydoru za mizerné prodeje „Hands Of Time“ a nepřidal mu ani fakt, že Saraceno přijal místo kytaristy u glam metalových Poison po vyhozeném Richiem Kotzenovi. Najednou Evropa lákala Lennyho mnohem více, snad pro možnost uniknout chaosu, který vypukl na americké hudební scéně.
Evropa byla mnohem klidnější a ještě v ní částečně platily staré pořádky. Wolfovu managementu se podařilo podepsat smlouvu s pobočkou kolosu Warner Music, a ačkoliv základy nové desky byly natočeny principálem ještě v Los Angeles, v Německu pomalu vznikala sestava, která měla album dokončit a symbolicky Kingdom Come místopisně zařadit na starý kontinent. Spolu s touto značkou se do Hamburku vracel i Wolf, ošlehaný předchozími zkušenostmi, které z něho udělaly ještě většího podivína, ale v podstatě prohloubily jeho muzikantského génia, což měla deska „Bad Image“ demonstrovat skoro do detailu. Vydavatelství WEA kroutilo hlavou nad řadou tehdejších Lennyho kroků, ale jeho pohlaváři, ač si nebyli jistí nějakým komerčním úspěchem, museli uznat, že se Wolf po mírném zakolísání na „Hands Of Time“ znovu trefil do černého.
Opustil jemnější vyznění minulého alba, což bylo dáno přítomností Carol Tatum, která se podepsala jako spoluautorka pod řadu skladeb. I když se zcela nevrátil ke zvuku prvních dvou desek, jejich duch je hmatatelnější, než tomu bylo u minulého počinu. Wolf svůj výraz dělá košatější, což demonstruje úvodní dvojice, kterou tvoří zeppelinovsky hřmotná a typická wolfovka „Passion Departed“ a zcela netypická, až tanečně laděná „You`re The One“, jež jako kdyby chtěla odkazovat k druhé desce Stone Fury. Obě skladby dokonale spojuje nezaměnitelný melodický Lennyho rukopis a jeho čím dál propracovanější práce s melodiemi, o silném hlasu, který už nehledal ideální polohu ve vysokých rejstřících, ale liboval si ve pohodlnějších středních pasážích, ani nemluvě. V době, kdy vydával „Bad Image“, byl Wolf v úplně nejlepší pěvecké pohodě a formě.
Deska obsahuje jednu důležitou spojnici s „Hands Of Time“ v podobě balady neradostného vyznění, „Friends“, kterou s Wolfem vytvořila Carol Tatum, ale jinak hudba víceméně kráčí novějším směrem, který využívá energie prvních alb a dodává posléze všudypřítomný alternativní nádech. Ten můžete zacítit z „Fake Believer“, „Can`t Resist“ či závěrečné „Outsider“. Hlavní protagonista se s takovými vlivy naučil pracovat velmi obratně, ve skladbách působí naprosto nenuceně a dávají jim nádech časů, kdy vlivem dění na světové scéně byla alternativa určujícím prvkem. Na „Bad Image“ skvěle zapadla mezi tradičnější „Mad Queen“ nebo „Little Wild Thing“, které mnohem více odkazovaly na původní tvorbu Kingdom Come či až k prvnímu albu Stone Fury.
Těžko odhadnout, koho v roce 1993 v Americe Kingdom Come zajímali. Prodejnost byla natolik tristní, že i filiálka Warner Music musela uznat, že Lenny Wolf pro ni představuje odpis. Přestěhováním do Německa se podařilo Kingdom Come částečně zachytit ducha tamního trhu, jemuž sice začal velet hardcore a rap metal, ale Lenny Wolf si na něm začínal rovněž dělat místo. Dveře do Ameriky zabouchl a poslední by bylo asi přání vrátit se na tamní scénu a nedejbože k někdejším spoluhráčům. „Vlastně je dobře, že Rick Steier a James Kottak jsou ve Warrant. Aspoň mají s kým držet krok v chlastání,“ řekl na adresu bývalých kolegů Wolf a v tomto výroku byla cítit kapka hořkosti. Jako kdyby předznamenal tragický osud, protože předák Warrant Jani Lane se upil v roce 2011 a Kottak loni v lednu.
I přesto, že se „Bad Image“ stala z prodejního hlediska propadákem, lze mluvit o tom, že prodejnost a kvalita vždy nejdou ruku v ruce. Deska ukázala, že Wolf dokáže být velmi silný sám za sebe. Nicméně tento nenapravitelný introvert poznal, že je třeba mít plnohodnotnou kapelu, s níž by jméno Kingdom Come mohl vrátit na jeviště, což se stalo v listopadu 1993.
|