Pohlédnete-li na obal nového alba italských folkáčů Folkstone, na první dobrou byste (i v případě, že s jejich tvorbou nejste kdovíjak obeznámeni) měli trefit, jaký nástroj hraje v jejich hudbě hlavní roli. Svérázné číro životem již poněkud vyčerpaného kmána i výzdoba jeho příbytku v poetickém zátiší („Natura Morta“) jasně ukazuje, že to nejpodstatnější se bude odehrávat kolem upištěných dud (z devíti členů kapely se jim věnují tři muzikanti), ale nouze není ani o další lidové nástroje.

Druhým prvkem, který zásadně ovlivňuje celkové vyznění nahrávky, je fakt, že u mikrofonu se střídá ženský a mužský element – Lorenzo Marchesi se snaží dělat čest skutečnosti, že je zástupcem silného pohlaví a snad proto tlačí svůj hlas občas docela zbytečně na sílu, což v kontextu s leckdy jemnější muzikou, která má často blíž ke středověkému folku než k metalu, vytváří obtížněji vstřebatelný kontrast, jeho parťačka Roberta Rota dokáže v duetech takřka bez výjimky jeho násilnost příjemně otupit, byť v sólovém pojetí nepatří ke kdovíjak charismatickým zpěvačkám (v této disciplíně ji Lorenzo celkem snadno poráží).

Třetím pilířem hudby Folkstone jsou melodie a jejich provedení. Máte-li rádi lidovostí načichlé skladby, které umí být nejen kompozičně nadýchané a emotivní, ale občas i sympaticky syrové, představte si, jak by to vypadalo, kdyby Eluveitie silně ztlumili Glanzmannovu agresivitu, kapela vsadila daleko víc na zpěvnost a zvonivě vzrušivý hlas Fabienne by nahradil usedlejší hlas, sázející víc na jistotu, a máte přibližný obrázek dění na albu „Natura Morta“, přičemž je třeba zdůraznit, že na potřebnou jiskru a neposednost se dá u Folkstone spolehnout. Když se prokousnete přes úvodní „Alabastro“, coby nejméně prostupnou položku alba (rozevlátý Lorenzův hlas na tom má ve slokách velký podíl, ale refrén už prozradí, že se Folkstone umí po melodiích pěkně sklouznou), spolehlivě si zaskotačíte při živé a přímočaré „Vuoto a Pedere“, v níž číro sympaťáka z obalu dostane další hudební rozměr, zaskandujete si bojovný sborový nápěv ve striktně rytmické pochodovce „Macerie“, užijete si romantiku v nadýchanější „Resta Qui“ (jak přirozeně zní společný duet!), narostou vám svaly i odvaha v napínavé skákací chorálovce „La Fabbrica dei Pendenti“) a rozverná „Brindo Otra Vez“ vás spolehlivě dotlačí k tomu popadnout korbel do ruky a zatančit si na stole.

Na rozdíl od hlavní postavy obalu alba jsou Folkstone plní života. Bodejť by ne, v roce 2019 kapela oznámila, že ji opustila energie a hudebníci se rozešli každý po svém. V téměř kompletní předrozpadové sestavě se před dvěma lety sešli znovu pod vlajkou Folkstone a „Natura Morta“ je první nahrávkou od znovusjednocení. Radost ze společného hraní (navzdory tomu, že dvě – tři skladby z šestnáctiskladbové kolekce klidně mohly zůstat ležet ladem) je na albu jasně hmatatelná.

www.folkstone.it

YouTube ukázka - Natura morta

Seznam skladeb:
1. Alabastro
2. Appennino
3. Vuoto a perdere
4. Lacrime di marmo
5. Natura morta
6. Macerie
7. Resta qui
8. Fragile
9. Mediterraneo
10. Mala Tempora Currunt
11. La fabbrica dei perdenti
12. Scarpe rotte
13. Persia
14. Sulla riva
15. Brindo otra vez
16. L`ultima Thule

Sestava:
Lorenzo Marchesi - zpěv
Roberta Rota – zpěv, dudy, bombard
Luca Bonometti - kytara
Stefano De Santis - baskytara
Maurizio Cardullo – dudy, flétna, bouzouki, citera, bombard
Giancarlo Percopo - dudy, flétna, bombard
Marco Legnani - hurdy gurdy
Silvia Bonino - harfa
Edoardo Sala - bicí

Rok vydání: 2025
Čas: 1:02:12
Label: Folkstone Records
Země: Itálie

Diskografie:
2008 - Folkstone
2010 - Damnati ad Metalla
2011 - Sgangogatt
2012 - Il confine
2014 - Oltre... l`abisso
2017 - Ossidiana
2019 - Diario di un ultimo
2025 - Natura morta

Foto: archiv kapely