Je to už deset let, co Darkyra Black vydali druhé album "Fool", které přineslo osobitý mix hard rocku a melodického metalu. Darkyra Black potom ale zmizela. Příčinou byla rakovina prsu, kterou zpěvačka z daleké Austrálie přemohla, a bez nějakého většího upozornění a očekávání tu je najednou s comebackovým albem „Life Force“, tentokrát pod zkráceným názvem Darkyra.
Novinka obsahuje deset songů, které nejsou nikterak opulentní, Darkyra povětšinou vsadila na písničkovost. To neznamená, že by skladby neměly zajímavé detaily, například někdy nenápadné, ale nápadité klávesy nebo velmi dobře znějící baskytara. Nicméně žádnou výraznou velkolepost (na rozdíl od některých písní z minulých alb) nenjadete.
Deska kráčí po hranách rocku a metalu, přičemž se zdá, že metal o něco vítězí. I přes důraznost materiálu se nejedná o nic vyloženě tvrdého, spíše příjemného na poslech. Darkyra dává na odiv svůj velký hlas. nicméně v momentech, kdy se vydá téměř do operních poloh, není úplně přesvědčivá a nezní nikterak výjimečně. V civilnějších pasážích je to stará dobrá Darkyra, jejíž hlas působí osobitě.
Songy jsou melodické a dobře poslouchatelné. Většinou dominuje střední tempo, sruktura skladeb není nikterak komplikovaná, ale ani se nejedná o pouhé sloky a refrény. To je možná trochu škoda, protože i když jsou refrény pěkné a příjemné na poslech, chybí větší hitovost. To je oproti předchozím nahrávkám vcelku znatelný rozdíl. Album se poslouchá velmi dobře, ale skladby jsou poněkud zapadlé a chybí jim větší zapamatovatelnost.
Osvěžující jsou momenty, kdy se Darkyra pustí do více gotické atmosféry a hudba potemní, nebo když se objeví i trocha hrubších vokálů.
Darkyra se s "Life Force" vrací na scénu s kvalitou a osobitostí. Deska je více metalová než předchůdci, bohužel ale také méně hitová. „Life Force“ může padnout do noty fandům měkčího melodického metalu a i když se nejedná o vyloženou peckou, nahrávka potěší.
|
