Izraelští Scardust nikdy nebudou kapelou pro masy. To bylo jasné už na debutovém kraťasu „Shadow“, který letos slaví desáté výročí od vydání, bylo to jasné i ze dvou alb vydaných v minulé dekádě, a pokud si libujete v postupech, které se vyhýbají pravidelným strukturám, muzikanti v nich kromě společného cítění dávají velmi často na odiv individuální schopnosti a při tvorbě hledají neotřelé cesty, bude vás novinka „Souls“ (ještě nikdy název alba Scardust nezačínal na jiné písmeno než na S) bavit hodně dlouhou dobu.

Pro posluchače, kteří mají raději přímočařejší cesty, budou „Duše“ Scardust asi příliš komplikované na to, aby měli chuť se jimi proplétat. Hlavním důvodem k tomu, aby se do toho pustili, by mohl být fakt, že pohledná a v rámci velmi košatého světa hudebního světa Scardust i tak dominantní zpěvačka Noa Gruman má velmi zajímavý, pronikavý a pružný hlas, a umí jej natahovat do hodně zajímavých poloh. Dalším důvodem by mohla být skutečnost, že u kompozic Scardust nemáte pocit, že by byly násilím či samoúčelně poslepované, téměř všechno přirozeně (přes spoustu odboček a záhybů) drží pohromadě a řada melodií v sobě má i určitou chytlavost. Není sice dávána kdovíjak na odiv a zjevně není cílem muzikantů, ale lze se po ní občas velmi příjemně sklouznout. Lákadlem by mohl být i fakt, že Scardust občas rádi připomenou, z jaké části světa pocházejí, takže jejich hudbu čas od času obalí svébytný etnický opar.

Pouštět se do detailního popisu dění na „Souls“ je jako tancem popisovat architekturu, šlo by to, ale nevyjádříte ani zdaleka, co se na albu děje. V úvodní „Long Forgotten Souls“ se Scardust vydají až na muzikálové území, v „My Haven“ poměrně dramatickou atmosféru, na níž se vydatně podílí (zdaleka ne naposled) mohutný sbor, docela důkladně rozkopnou celkem rušivým způsobem Hammondky, v agresivní a krkolomné „RIP“ zpěvaččinu dominanci na chvíli vytlačí uštěkaný mužský chropot, v krátké „Dazzling Darkness“ překvapí kapela laskavostí, v „Unreachable“ se spřáhne s s arabsko-židovským orchestrem TLV Orchestra a zajede až kamsi k jazzu, a zároveň naloží do kočáru největší porci etnické hudby, v „End OF The World“ vsadí na éterické vokální poletování (za podpory houslí) beze slov, a aby houslí nebylo málo, pozvou Scardust do skladby „Searing Echoes jako hosta Ally Storch, která do přemýšlivé nálady vletí se svým nástrojem poměrně nespoutaným způsobem, závěrečná trilogie „Touch Of Life“, nabídne v prvním díle nejpřehlednější cestu, aby v závěrečném partu přešla do naprostého hudebního chaosu…

Na „Souls se toho děje vskutku hodně (někdy možná až moc), takže soud o tom, jestli to Scardust s komplikovaností už přepálili (na předchozích deskách byli o něco přístupnější) nebo se ještě v pohodě drží na území snesitelnosti, bude ryze individuální záležitostí. Autora těchto řádků Scardust do svých sítí ulovili velmi snadno (hlavním tahákem je obratný zpěvaččin hlas, barvou občas evokující Anneke van Giersbergen), nicméně tvrdit, že je hudba Scardust odpočinková záležitost pro každého, bych si netroufl ani omylem. Hlavy otevřené všem možným vlivům a hudebním kejklím, tohle je výzva!

FB SCARDUST

YouTube ukázka - My Haven

Seznam skladeb:
1. Long Forgotten Song
2. My Haven
3. RIP
4. Dazzling Darkness
5. Unreachable
6. End of the World
7. Searing Echoes
8. Touch of Life I - In Your Eyes
9. Touch of Life II - Dance of Creation
10. Touch of Life III - King of Insanity

Sestava:
Noa Gruman - zpěv
Gal Gabriel - kytara
Orr Didi - baskytara
Aaron Friedland - klávesy
Yoav Weinberg - bicí

Rok vydání: 2025
Čas: 41:38
Label: Frontiers Records
Země: Izrael

Diskografie:
2017 - Sands of Time
2020 - Strangers
2025 - Souls

Foto: archiv kapely