Nakolik výkonný může umělec být, aby dokázal vydávat desky v takové kvalitě, jako to řadu let předvádí americký kytarista Joe Bonamassa? Vedle obnoveného působení v superskupině Black Country Communion Joe ohlásil i návrat k sólové kariéře, která se za dlouhá léta i vzhledem k jeho relativně stále nízkému věku, stala pozoruhodnou a nabídla nejeden zásadní moment současné bluesové hudby. Bonamassa se stal jejím synonymem a člověkem, jehož tvorbu respektují i fanoušci dávno zesnulých ikon stylu, snad ještě z dob dřevního blues od delty Mississippi. Tuhle hudbu hraje s vědomím, jaký rok se píše a využívá k ní moderní studiové technologie, ale nejvíce stále spoléhá na své cítění, ruce a hlas, což začíná být v dnešní době unikát. Zakládá si na poctivosti, což z jeho desek dělá vždycky událost. Někdy menší, někdy větší.

Moment překvapení, který vévodil prvním albům, kdy v pouhých třiadvaceti letech s debutem „A New Day Yesterday“ z roku 2000, šokoval všechny fanoušky stylu vyzrálou hrou i kompozicí, dávno vyprchal, ale minimálně zbyla obrovská instrumentální zručnost a vybroušený kompoziční styl. Škarohlíd může podotknout, že se do Bonamassovy tvorby vkradla rutina, protože stylový posun se na jeho dalších deskách neobjevuje prakticky nijaký a chuť experimentovat velká není. U posluchače, který lační po hudebních dobrodružstvích a nejvíce ze všeho si cení progresivistického přístupu, možná kytaristova alba nepředstavují to pravé ořechové, ale u někoho, kdo u Bonamassy rezignoval na jakýkoliv pokrok, bude novinka „Breakthrough“ ceněným hudebním materiálem. Dost možná patřící k lepším deskám, které Bonamassova diskografie ukrývá.

Předloni se Bonamassa po dvaceti letech vrátil s druhým dílem k projektu „Blues Deluxe“ a přehrál díla lehce pozapomenutých umělců (Guitar Slim, Bobby Bland nebo Bobby Parker), přičemž se vyznal z lásky ke starému blues. Autorská novinka je odvážnější a nedrží se úplně striktně bluesové linie možná i z důvodu toho, že na albu coververzí byl Bonamassa svázán konvencemi. Je to jasně znát z „Drive By The Exit Sign“, která rozverně poskakuje v jižanském stylu, jenž podporují i ženské vícehlasy, což jsou elementy, které Bonamassu ženou směrem k Lynyrd Skynyrd nebo Kidu Rockovi. V „Shake This Ground“ je cítit vliv klasického amerického písničkářství, což je parketa, která Bonamassovi sedne skvěle. O něco hůř působí svižná „You Don`t Own Me“, která zůstává stát někde na půli cesty mezi starým rock n`rollem a hard rockem, jaký kytarista hraje s Glennem Hughesem v Black Country Communion. A i když je jednou z nejslabších věcí na desce, špatná není.

Těžiště nahrávky leží v typicky bluesových vodách, a i když s úvodní titulkou „Breakthrough“ Bonamassa zcela nepřekvapí, nejpozději s „I`ll Take The Blame“ víte, že posloucháte nadmíru zdařilou nahrávku. Jednou z ozdob je překrásná balada „Broken Record“ a dramatická „Life After Dark“, ve které si hlavní protagonista pohrává s řadou epičtějších motivů. Výraznou věcí je závěrečná „Pain`s On Me“, ve které jako kdyby Bonamassa čerpal ze studnice Garyho Moorea, k němuž má v jistých pasážích docela blízko, především z tohoto důvodu, že tvorbu obou muzikantů charakterizuje také hard rockový základ. Ten se Bonamassa nesnaží potlačovat, ačkoliv, jak vždycky přiznával a jeho desky to přímo křičí do světa, určujícím momentem jeho tvorby zůstává vždycky láska k blues.

„Breakthrough“ je vyspělá deska umělce, který ví, jak taková nahrávka má vypadat. Ukazuje také, jak může i v současnosti zdánlivě vyčerpaný styl znít přitažlivě. Bonamassa pokračuje v sérii desek, které mohou být citovány jako moderní bluesová klasika, tentokrát však s dovětkem, že jde pravděpodobně o jeho nejlepší album od „Dust Bowl“ z roku 2011.

FB Joe BONAMASSA

YouTube ukázka - Broken Record

Seznam skladeb:
1. Breakthrough
2. Trigger Finger
3. I`ll Take the Blame
4. Drive By the Exit Sign
5. Broken Record
6. Shake This Ground
7. Still Walking With Me
8. Life After Dark
9. You Don`t Own Me
10. Pain`s On Me

Sestava:
Joe Bonamassa – zpěv, kytara
Calvin Turner – baskytara
Reese Wynans - klávesy
Lemar Carter – bicí

Rok vydání: 2025
Čas: 46:11
Label: Mascot Records
Země: USA
Žánr: blues rock

Diskografie:
2000 - A New Day Yesterday
2002 - So, Its Like That
2003 - Blues Deluxe
2004 - Had To Cry Today
2006 - You And Me
2007 - Sloe Gin
2009 - The Ballad Of John Henry
2010 - Black Rock
2011 - Dust Bowl
2012 - Driving Towards The Daylight
2014 - Different Shades Of Blue
2016 - Blues Of Desperation
2018 - Redemption
2020 - Royal Tea
2021 - Time Clocks
2023 - Blues Deluxe Vol. 2
2025 - Breakthrough

Související články

Foto: archiv umělce