I když obě hlavní kapely sobotního večera dodnes vydávají desky a minimálně Ugly Kid Joe plánují pustit další na trh velmi brzy, měl být jejich společný koncert zejména v duchu nostalgie a podle toho vypadalo složení publika. Většina z přítomných si mohla dobře pamatovat časy, kdy Ugly Kid Joe udělali díru do světa s prvním albem „America`s Least Wanted“ a hity „Everything About You“ a „Cats In The Cradle“, ale i časy, kdy Life Of Agony vydali album „Ugly“, s nímž potvrdili přerod z undergroundové naděje na stálici alternativní scény. Zdánlivě jde o nesourodé kapely, přesto je pojí mnohé. Ať už doba největší slávy, nádech nezávislosti americké scény devadesátých let, ale především skutečnost, že na konci téže dekády zpěvák Ugly Kid Joe Whitfield Crane v Life Of Agony nahradil emočně nestálého Keitha Caputa. To už není důležité, ovšem po společném setu obou formací by mohlo být zajímavé, kdyby tato kooperace dostala i studiovou podobu.

Devadesátkové rozjímání hlavních souborů částečně platilo i pro slovinskou předkapelu Xskull8, která má také duch grungeových kořenů. Z nich vyrostla nu-metalová podoba souboru, která docela dost dluží Papa Roach nebo Linkin Park (z období prvních dvou desek), od nichž si vypůjčuje nejeden motiv. Balí je do vlastního obalu, takže řeči o kopírování by nebyly na místě. Kapela působí sehraně a vcelku profesionálně, její koncert měl famózní zvuk a řada chytlavých skladeb si pozornost houstnoucího publika získala. Velkým nešvarem je ale velké množství předtočených a samplovaných prvků, které vystoupení kradly autentičnost a člověk se musel ptát, kolik toho, co lezlo z reproduktorů, hrála skutečně čtveřice na pódiu. Dvacet, třicet procent...? A ten moment, kdy se z beden ozýval zpěv a nikdo z členů kapely nestál u mikrofonu, už působil velice trapně.

Po jejich setu dav před pódiem i v sále očividně zhoustl, protože následně měli přijít na řadu Ugly Kid Joe, kteří do České republiky za svou dlouhou kariéru přijeli teprve počtvrté. V době největší slávy se tuzemsku vyhýbali obloukem a proto se člověk mohl jen domnívat, jak silnou koncertní kapelou mohli být. Důležité je, že něco z tehdejšího entuziasmu v nich zůstalo dodnes, i když nástup s klasickou skladbou „Neighbor“ byl poněkud ztuhlý. Whitfield Crane už neposkakuje po pódiu jako v klipech ze začátku devadesátých let a z mladého spratka vyrostl v chlápka, maskujícího počínající šediny pod neodmyslitelnou kšiltovku. I druhý přítomný zástupce klasické sestavy, velice zručný levoruký kytarista Klaus Eichstadt, není plážovým floutkem, jako býval, ale člověkem, který si s nástrojem velmi dobře rozumí a díky sólu dokázal, že dospěl ve výborného hráče.

Původně chladná kapela, vypadající jako parta strejců z plážového klubu, se s druhou skladbou „Panhandlin` Prince“ začala dostávat do varu, kontaktu s publikem bylo dosaženo velice rychle a návštěvníci velmi dobře přijali i méně známé skladby „C.U.S.T.“ a „I`m Alright“, stejně jako jedinou připomínku poslední desky „Rad Wings Of Destiny“, mrazivou „Kill The Pain“, která se stala jedním z vrcholů večera. Příliš nezaujala slavná „Cats In The Cradle“, jejíž koncertní provedení studiové podobě dost dlužilo. Trochu odbytě vyzněla i coververze Motörhead „Ace Of Spades“, ale byla obklopena dvěma skvělými věcmi, „Milkman`s Son“ a kultovní „Everything About You“, jejíž slova s Cranem zpíval i hlouček mladíků, kteří v době, kdy skladba vyšla, ještě ani nebyli na světě.

Je třeba se zastavit i u Craneova zpěvu, protože táhl kupředu celé vystoupení. Žvanivý frontman disponuje vokálem, který oceňovaly i největší legendy, včetně Ozzyho Osbournea a Lemmyho Kilmistera, a uznale nad ním pokyvoval snad každý návštěvník plzeňského koncertu. Crane přednášel skladby jako z partesu a přestože se mu do nich vloudilo malé procento chybiček (ty nelze vyčítat ani nejslavnějším borcům), zněl de facto jako z desky. Místy ještě přitlačil na pilu a jeho hlas dosáhl pověstné cirkulárky, nad níž nezbývalo než smeknout pomyslnou pokrývku hlavy.

Před vystoupením Life Of Agony se nabízela otázka, zda se dokáží energickou show Ugly Kid Joe vyrovnat nebo ji překonat. Skutečnost, že někteří návštěvníci přišli jen na Craneovu partu, demonstrovaly trochu prořídlé řady, ale touha podívat se zblízka, co že je Keith Caputo za exota, nutila vytrvat nejednoho přítomného. Zarážející je nejen skutečnost, že se nedokáže rozhodnout, jestli chce být muž nebo žena, ale i to, že je stále po všech hormonech (a bůhví čem ještě), co do sebe rval, pořád naživu a v docela obdivuhodné formě. Samotní Life Of Agony představují poněkud jinou hudbu než Ugly Kid Joe a začátek jejich koncertu se mohl zdát až nečekaně temný, sabbathovský a méně energický. Jasně byl slyšet rozdíl v tom, že Ugly Kid Joe kdysi strčili nos do velkého showbyznysu, kdežto Life Of Agony zůstávali po celou dobu v zásadě klubovou partou, která se nikdy zcela nevzdala hardcorových kořenů ve prospěch větší pestrosti, líbivosti a komerční přívětivosti.

Ovšem to na nich jejich fanoušci milují a když jim kapela naservíruje celou nejslavnější desku „Ugly“, jsou skoro v extázi. I když se do Caputovy tváře propsaly všechny prožité zvraty, nad nimiž soudný člověk může kroutit hlavou, z povzdálí chlápek s růžovým kulichem vypadá skoro jako v dobách, kdy „Ugly“ vypouštěl do světa. Stejně jako v případě Ugly Kid Joe měl i koncert Life Of Agony vzestupný charakter, s titulní skladbou „Ugly“ začal do děje vtahovat i dosud nezúčastněné přihlížející. „How It Would Be“ a „Damned If I Do“ přítomné dokonale přesvědčily o kvaitách kapely, což podtrhla výborná coververze „Don`t You (Forget About Me)“ od Simple Minds, pro jejíž potřeby byly Caputovy instalovány i klávesy. Korunu všemu nasadila skvělá „River Runs Red“ v přídavcích, dokazující, že i po několika dekádách jsou Life Of Agony pořád ve velmi dobré formě.

Nostalgie či vzdychání po dávno ztracené minulosti nebyly nejzásadnější aspekty, ačkoliv pro ně se do plzeňské Šeříkovky šlo také. Důležité byla zejména skutečnost, že chlápci, kteří už mají na hrbu pět křížků, mají stále energie jako třicátníci. Neméně podstatné bylo zjištění, že na kapely, které hrají více než třicet let, má stále smysl chodit.

www.lifeofagony.com

www.uglykidjoe.net

www.xskull8.com

YouTube ukázka - Neighbor - Live In Pilsen

Související články Life Of Agony

Související články Ugly Kid Joe

Foto: Facebook