Výhodou nové nahrávky španělsko-švédských Reveal je fakt, že po neskutečně zmatlaném albu „Still Alive“, na kterém zprasený zvuk hodil na možná slušný obsah ne klasickou prošívanou deku, ale rovnou betonový sarkofág, už nemůže být hůř. Vzhledem k tomu, že aktuální krátkometrážní kolekce „The Age Of Knowledge“, ze které Reveal představili formou singlů tři pětiny nahrávky už v průběhu letošního léta a podzimu, zásadní zpráva, která otevírá dveře k poslechu dokořán, je ta, že tentokrát zasedl na producentskou sesli někdo, kdo (alespoň většinu času) ví, co dělá, byť sytější zvuk by určitě ničemu neuškodil.
Tím pádem se Reveal vracejí do období mezi debutem „Timeline“ a následným albem „Overload“. Do období, kdy deklarovali, že hlavní hybatel projektu Tino Hevia, známý především z působení u smečky Darksun (která s příchodem Reveal na scénu upadla do hibernace), umí napsat solidní power metalové skladby, u čehož sice není moc originální, a rád čerpá z obnovitelných zdrojů známých jmen žánru, ale že mu zároveň dělá problém udržet konstantní kvalitu. Do období, kdy angažování téměř všudybyla Roba Lundgrena (za letošek vydal kromě Reveal i povedené album s Mentalist a o něco méně působivější desky s Echosoul a Temporal Dystopia) se ukázalo jako nesmírně povedený tah, který však nedokázal zamaskovat, že u Reveal není všechno zlato, co se třpytí.
Taková je i kolekce „The Age Of Knowledge“. Syrovější „I Am The Evil“ se přes pěkně navrstvené vokály a dravost drží těžkopádně u země a jako návnada pro vtažení do alba úplně nezabírá. Pokud jste měli uši nastražené už u první singlu „Heaven And Hell“, robustnější otvírák vás odradit nemůže, protože v „Heaven And Hell“ se Reveal vytasí s jedním z nejsilnějších kousků ve své diskografii – klasicky skočný metal s výborným, lehce agresivním vokálem, důležitou klávesovou linkou, parádním nástupem do refrénu, vytrvalou gradací a helloweenovsky neposednou kytarou nastaví až skokově laťku hodně vysoko. Až tak, že dobře našlápnutá „It`s My Time“ a nářezovka „Living With the Pain“ s rozverný motivem sólové kytary, které by na debutu mohly patřit k tomu lepšímu, na ní koukají lehce zespoda. O rozevláté „The Age of Knowledge“ nemluvě, při snaze o určitou progresi a vymanění se ze žánrových kolejí se Reveal zase zbytečně střílejí do vlastního kolena, obzvlášť, když se do výsledného záznamu zase vkrádají jakési zvukové podivnosti.
S vědomím toho, že dobré je za tři, se dá s klidným svědomím říct, že „The Art Of Knowledge“ je dobré album. U Reveal už bylo lépe i daleko hůř, Hevia skladatelsky odvádí svůj standard a Lundgren dělá, co může (a co dobře umí), nicméně čekat, že by to někdy stačilo na víc než na chvost extraligy, se moc nedá. Ovšem v porovnání s minulou deskou Reveal letí k obloze jako raketa.
|