S Kevinem Croninem udělali REO Speedwagon velký krok vpřed a i přes rozpačitou kvalitu alba „R.E.O./T.W.O.“ bylo znát, že se zvuk i výraz od debutové desky posunul směrem k větší srozumitelnosti a možnému komerčnímu úspěchu. Jenže tahle epizoda skončila v době příprav třetího alba „Ridin` The Storm Out“, kdy vygradoval spor mezi Croninem a zbytkem kapely ohledně materiálu, který se měl na desce objevit. Cronin po počátečním rozkoukání začal být velmi aktivní skladatel a jeho skladby byly na „R.E.O./T.W.O.“ těmi lepšími. To zejména Richrath nesl docela nelibě, protože jeho věci byly odsunuty do pozadí. Pro „Ridin` The Storm Out“ připravil skladeb více, za jejich zařazení se postavil zbytek kapely, což si Cronin vzal osobně a rozhodl se REO Speedwagon opustit. Faktem je, že ne natrvalo.
Na konci jara 1973 byla kapela na začátku natáčení a najednou byla bez zpěváka. Čas běžel a bylo nutné situaci vyřešit. Management kapely si všiml mladého zpěváka Mikea Murphyho, který působil na lokální chicagské scéně a nabídl mu, aby se s REO Speedwagon pustil do natáčení. Jeho hlavním úkolem bylo přezpívat Croninovy linky, které byly prakticky hotové. Murphy souhlasil, protože se dosud protloukal hospodskými kapelami, které neměly nahrávací smlouvu a prakticky ani žádné vyhlídky na ní. Vstup do REO Speedwagon pro něho představoval krok o úroveň výš, z čehož pramenila jeho vděčnost za poskytnutou šanci, čímž Richrathovi (alespoň pro toto album) zůstal de facto skladatelský monopol. Musel být trochu v nouzi, neboť si nechal jednu Croninovu skladbu („Movin`“), která se na desce zařadila mezi nejlepší.
Když vezmeme album jako celek, tak z něho skladba nevybočuje, jestli lze dílu něco připsat k dobru, tak je to konzistentnost, sevřenost a titulní skladba „Ridin` The Storm Out“, jež se stala menším žánrovým hitem a jasnou koncertní tutovkou. V živém podání dokázala zastínit i „Sophisticated Lady“ z debutové desky, na kterou fanoušci stále přísahali. Tématem skladby, která definovala tvorbu REO Speedwagon v době kolem poloviny sedmdesátých let pravděpodobně nejlépe, byla osobní zkušenost členů kapely, kteří zůstali uvězněni uprostřed sněhové bouře v baru Tulagi kdesi v Coloradu. Z hudebního hlediska jdeo výbornou hard rockovou práci, v níž se projevoval profesionálnější (možná i komerční) přístup a znamenité zacházení s melodiemi a harmoniemi kytary a kláves, což se v dalších letech mělo stát poznávací znaky kapely.
Kromě titulní věci, která v koncertním repertoáru přežila až do posledních koncertů zhruba před rokem, je výrazným kusem Croninova „Movin`“, jemnější „Find My Fortune“, hravá „Son Of A Poor Man“ a závěrečná coververze od Terryho Reida „Without Expresion (Don`t Be That Man), které dali REO Speedwagon výraznou melodickou, ale stále ještě velmi rockovou tvář. Přestože to vypadalo, že hity se kapela teprve učit psát (s titulní skladbou k nim měla nakročeno zatím nejlépe), nedá se říct, že by na albu byla nějaká vyložená slabina jako „Little Queenie“ na minulé desce. „Whiskey Night“ nebo „It`s Everywhere“, nepříliš výrazný dovětek předchozí spolupráce s Croninem, už pravděpodobně zcela po právu zapadly, ale ani tak se nejedná o vyloženě propadákové položky, které by mohly najít místo jen mezi bonusy či B stranami singlů.
Album je nutné chápat jako celek, v tom je jeho největší síla. Trochu více se odchyluje od původních hard rockových ideálů, místy zaslechnete i názvuky country či klasického amerického písničkářství jako v předělávce Terryho Reida, ale pořád se dá mluvit o výrazně rockové desce. Kvalitou se vyrovnává debutu a „R.E.O./T.W.O.“ dokáže strčit do kapsy. Pro Mikea Murphyho se jednalo o velmi dobrý vstup na scénu, ačkoliv jeho hlas není komerčně přitažlivý jako Croninův, ale pro tehdejší účely se jevil jasně dostačující. REO Speedwagon se začali prosazovat, díky titulní skladbě se jim podařilo dostat do žebříčku dvou set nejprodávanějších desek, a i když 171. pozice nebyla ničím závratným, důležité bylo potvrzení, že kapela jde dobrým směrem.
Mike Murphy se pomalu etabloval, a přestože byl přijímán jen jako Croninův náhradník, s úspěchem „Ridin` The Storm Out“ se stal jeho právoplatným nástupcem. Ostruhy získal na drsném turné, které začalo 2. listopadu 1973, více než měsíc před vydáním desky, a končilo s osmdesáti zastávkami po celých Spojených státech v srpnu následujícího roku. Během něho se kapela s Murphym důkladně sehrála a ze skutečnosti, že se jí konečně podařilo najít stálého zpěváka, prýštila neobyčejná radost.
|
