Pokud jste sledovali příběh Uweho Heepena až do jeho skonu v roce 2013, mohl vám celkem dávat smysl kotrmelec, který Helicon udělali na cestě od prvního alba k druhému. Krátce po konci Helicon si Heepen otevřel hudební školu Helicon Sound Studio, ve které vyučoval zpěv, bicí (jeho cesta u Helicon začala u bicí soupravy), basu, kytaru, vedení kapely a psaní písní. Možná je to trochu paradox, protože album „Mysterious Skipjack“ a osud kapely Helicon nebyl úplně dokonalým doporučením pro zájemce o studium. Podstatnější pro shovívavější pohled na „Mysterious Skipjack“ se ukázala alba „Timeworth“ a „Falling In Your Mind“, která Heepen vydal v první polovině první dekády tohoto tisíciletí, a která se nesla v progresivnějším a přemýšlivějším duchu, než debut „Helicon“.

„Mysterious Skipjack“ se na téhle cestě stalo bludným kamenem. Je upracované, chybí mu zásadnější nápad a je roztaženo na neúnosných šedesát dva minut (japonská verze na sedmdesát čtyři…) a byť nejde o vyložené trápení, je rozvláčnější nahrávka v porovnání s předchozím dílem jednoduše řečeno zvadlá – méně melodičtější, plošší, bez výraznější obratnosti a v poměru délka skladeb versus nápaditost rozmělněná téměř na prášek. Přitom když vezmete optimisticky melodický motiv, který proskočí v průběhu „Power Magic“ a představíte si, že by se Uwe Heepen (kromě jedné skladby opět výhradní autor) na něj zaměřil a rozpracoval ho, je vidět, že cesta by tu byla. Jenže téměř devítiminutové délce z větší části chybí dřívější jiskra a tuctová instrumentální pasáž ji nemilosrdně dorazí. Kouzlo se nekoná ani u pomalejší „Wild Vice Woman“, do které se vkrádá podivná nálada z vánočního alba Twisted Sister, nekoná se kdovíjak ani u titulní skladby s poťouchlou zvonkohrou a dynamikou, která v duchu happy metalu s halekacím motivem konečně začne aspoň trochu nakopávat. Vytáhnout z šedi na světlo si zaslouží i „Darkness Of Love“ se zajímavou atmosférou a vokální oprásklostí.

Pokud v minulém kole mohla leccos zachránit sólová kytara, tak na „Mysterious Skipjack“ tahle berlička příliš nefungovala. Pokud by snad někdo spoléhal na to, že autorský vklad novice u kytary Andyho Geislera něco změní, šlo o marné očekávání. Lehce nezáživná riffová instrumentálka „Versatile“ svým charakterem dokonale zapadla do podobně laděného alba. Opět platí, udělat z ní tříminutovou střelu, a ne víc než šestiminutové rozvláčné vyprávění s občasným poposkočením, mohlo být veseleji.

Korunu všemu nasadil frontman a kytarista Faithful Breath a Risk Heimi Mikus, který v roli producenta album oblékl do silně staromilského hávu. A tak „Mysterious Skypjack“ snadno zapadlo, a aniž by o sobě dala kapela ještě nějak výrazněji vědět, v roce 1996 hudební Helicon definitivně dobouřil.

YouTube ukázka - Mysterious Skipjack

Seznam skladeb:
1. American Fever
2. Streetgang
3. Power Magic
4. Wild Vice Woman
5. Mysterious Skipjack
6. Giant Heart
7. Darkness of Love
8. Versatile
9. Fly in the Sky
10. Shuffle

Sestava:
Uwe Heepen - zpěv
Andy Geisler - kytara
Tom Kusters - kytara
André Ostapeschen - bicí

Rok vydání: 1994
Čas: 1:02:28
Label: Noise Records
Země: Německo

Diskografie:
1993 - Helicon
1994 – Mysterious Skipjack

Související články

Foto: archiv kapely