Napsala: Tereza Mikolášková

Neexistuje rozumný důvod ku všem útrapám a strastím člověka, jen na oko vše vypadá sladce, však pod skořápkou toho všeho se octnete v pustotě a prázdnotě, v nevysvětlitelných uličkách slepoty, kam mnoho spletitých cest vede, ale žádná zpět nevrhne. A takové zde jest celé pokolení, pokolení bídníků, kteří zhřešili ku přátelům, příbuzným, ku rodinám, takové nechce ani samo peklo, vrhá je zpět do nicoty, do prachbídného života poutníků, nikoli však poutníků zvídavých, poutníků putujících za znameními, za cílem, ale poutníků bez oře, bez jídla, bez vody, bez chuti poznávat krásy okolní krajiny, poutníků churavých, pro které jest ona krajina, okolní svět pouze vězením, vězením na věčné časy, než udělají něco lepšího, moudřejšího, kdy poznají sami sebe a podstatu bytí na oné půdě, pak peklo je snad přijme. To bude jejich spásný konec. Konec v začátku poznání sebe sama.

Nestane-li se však toho, co dí toto písmo, obávám se, budou poutníky prohnilými skrz na skrz, budou opovrhováni, po celý svůj život. Nebudou moci chvályhodně a pokojně skonat, ani jako ta nejhorší chamraď, ni budou-li se modliti za to, ani kéž budou žádati kdekohosi, aby rukou cizí mu trápení své bylo odejmuto a ani rukou vlastní mu nebude uděleno tohoto práva! Práva volby své cesty, vysvobození, své smrti. Budou blouzniti do posledního skonání živého jedince, lidského člověka, bude zde poté sám, osamocen, na světě, poblázněn svými vlastními hlasy, myšlenkami, rov na rovu, jen s lítou zvěří, s níž i rozmlouvati bude hoden a až i všechna zvěř klesne v prach, bude zde dočista sám, ani v květu nenalezne spásu. Pak se mu ho nehodným a hladovým v pekle zželí a on bude vysvobozen..vysvobozen?..bude moci mezi svou chamraď...