6/10 - rublik05

Není to tak dávno, co Olympic oslavil šedesát let na scéně. Šedesát let (!) na scéně. Za tu dobu stihl vydat dvacet tři studiových alb a několik desítek výběrů, živáků, speciálních edic atd. Letošní novinka „Bombarďák“ vychází po téměř pěti letech od předchozí, veskrze kladně přijaté desky „Kaťata“, která mě tehdy svým způsobem přivedla k Olympicu, díky ní jsem se o tuto kapelu začal více zajímat. Veškerou muziku má opět na svědomí samotný velký šéf, praotec českého bigbítu, pan Petr Janda. Nic se nezměnilo ani u textů, ty jsou povětšinou od externích autorů, tentokrát například od Lukáše Korandy, Ondřeje Fencla nebo legendárního Roberta Kodyma. Je nesmírně inspirativní, ačkoliv by Olympic mohl jen žít ze své slávy a hrát dokola staré známé a nesmrtelné hity, že kapela stále vydává nový materiál, koncertuje prakticky po celý rok, pořádá různá tematická turné, jejich nasazení a energii by jim mohly závidět o dekády mladší party. Co si tedy pro nás Janda a spol. připravili? Začínáme poměrně zostra, titulní skladba „Bombarďák“ je valivá, těžkotonážní hardrocková pecka, hitovka na první dobrou a suverénně jedna z nejpovedenějších věcí tohoto alba. Na ní navazuje další velice povedená věc, a sice nádherná balada „Dřív, než se setmí“. „Heja, heja“ zaujme spíše hudebně než textově, chytlavá „Zatoulaná“ zase potěší svou příjemně pozitivní atmosférou. „Uřvaná Lilith“ je opět tročku hutnější kousek, zpočátku jsem měl docela problém s textem z dílny Roberta Kodyma, který mimochodem otextoval i úvodního „Bombarďáka“, ale po více posleších jsem ho nějak strávil. Čemu jsem ale ani po několika posleších na chuť nepřišel, je nejrychlejší položka desky, punkem načichlé „Jaro“. Tady jsem se fakt nechytal a přišlo mi to jako hrozně promarněný potenciál. Text hravého „Trpaslíka“ působí malinko bizarně, avšak autor v něm překvapivě reflektuje své pocity, že ve svém věku se již nechce nijak zásadně měnit. Melancholická vzpomínka na první rande „Byla má“ není až zajímavá jako „Dřív, než se setmí“, patří spíše k těm obyčejnějším, standardnějším písním Olympicu, ostudu však v žádném případě nedělá. S „Kdo se bojí“ přichází třetí vrchol alba, plíživější tempo vygraduje ve velmi povedený sborový refrén geniálně okořeněný sólovou kytarou, za mě jasná koncertní tutovka. Závěr nahrávky pak tvoří čistě průměrné položky, u „Anonyma“ jsem měl trochu obavy, aby jeho text nevyzněl moc klišovitě, podobně laděných písní je napříč žánry nespočet, nicméně v tomto případě to dopadlo vcelku snesitelně. „A tak se neptám“ a „Bílá hora“ nenadchnou, neurazí, nemají však nic, co by mě nějak zaujalo. Petr Janda se někde nechal slyšet, že nové nápady už nepřicházejí tak snadno, jak tomu bývalo dříve. Oproti „Kaťatům“ je ten rozdíl opravdu znatelný, potenciálních hitů je zde vyloženě jen pár, během poslechu se vícekrát vkrádá pocit průměrnosti. Každopádně neznamená to, že by většina materiálu byla špatná. Téměř polovina desky jsou fajn skladby, mimochodem kapela hraje fantasticky, z nahrávky jde cítit společná chemie a ryzí entuziasmus z hraní. Kdyby se jednalo o poslední počin Olympicu, zvládl to Petr Janda se ctí a má můj velký obdiv, že i v tak úctyhodném věku je pořád neskutečný bombarďák.

11. 04. 2025 7:17

- Pepa z Depa

Olympic už mnoho let víceméně nesleduji, ale schválně jsem si toho Bombarďáka pustil a vůbec to není zlé. Ztotožňuji se s oběma pisateli. Na to, kolik je Jandovi let, to zní fakt dobře.

2. 04. 2025 21:17

- Greg

menej rumu, lebo ten nepomôže ... Olympic vždy poteší, Janda borec

2. 04. 2025 19:10

- Rumulus

Ten název je fakt příšernej. Album je navíc o ničem stejně jako všechno od roku 2000. Nevím, co si Janda furt dokazuje. Ve svém věku už by měl sebrat hrdost a vykašlat se na to. Tady už mu komunisti nepomůžou.

2. 04. 2025 13:08

- HellHammer

Oproti Kaťatům dost unavená deska, ale pár dobrých skladeb tam je. Uvidíme, jak si to sedne časem. Kdo se bojí je ovšem lahůdka.

2. 04. 2025 10:04

Dobrá deska - Jaromír Škultéty

Děkuji za oba pohledy redakce. Olympic je moje srdcová záležitost a jsem potěšen, že po tolika letech fungování dokážou kluci natočit takto svěží album plné harmonických melodií. Jako menší slaninu vidím akorát texty, ale i přesto mi to album bude dělat skvělou společnost při cestách v práci. Dobrá deska.

2. 04. 2025 9:33

8 bodů - František Balek

Minulá deska mě až na pár výjimek moc nebavila. Tady se mi to kromě té rychlovky poslouchá skvěle. Je to sice v jednom tempu, ale ty písničky jsou dobré. Janda je ojedinělý ukaž v našem hudebním rybníčku. Před pár měsíci jsem byl na koncertě Olympicu a je to pořád on Jako za mlada. :)

2. 04. 2025 6:16

- Josef Pepan

Je fakt, že Olympici jsou dinosauři naší scény, nicméně jsem nečekal, že se deska ponese prakticky v jednom tempu. Slyšel jsem ji zatím dvakrát a přijde mi, že je to celý na jedno brdo. Souhlasím s druhou recenzí, že Kdo se bojí je hit. Ta se fakt povedla. Jinak uznávám, že Janda je frajer a na svůj věk podává výkony, kterýma předčí i o mnoho let mladší hudebníky. Já dávám pět bodů.

2. 04. 2025 0:55