MINORITY SOUND - Toxin

V roce 2015 se tuzemští cyber metalisté Minority Sound vytáhli se skvělou deskou „Drowner´s Dance“. na které velmi košatým způsobem představili svůj vztah k death metalu, thrashi i šikovnost při využití růzých stylových odboček. Nyní přichází se svým čtvrtým albem „Toxin“, které na tuto cestu navazuje a potvrzuje fakt, že se Minority Sound snaží znít svěže, zábavně a nebýt úplně předvídatelní..více

[recenze]

[24.05.2019]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

CREMATORY - Pray

Dva roky po nepříliš záživném albu „Klagenbilder“ vydali Crematory další nahrávku. Dostala název „Pray“ a dominovala ji vcelku obyčejná obálka s modlící se dívkou. Kapela se vrátila k angličtině a především změnila směřování své hudby. Zatímco předešlé desky hodně inklinovaly k elektronice a celkově modernímu metalu, „Pray“ se vrací k samé podstatě Crematory – ke gotice...více

[recenze]

[23.05.2019]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

SOULFLY - Dark Ages

Vypadalo to, že sestava Soulfly se konečně ustálila, a tak stejná čtveřice muzikantů, která nahrála úspěšnou desku „Prophecy“, mohla začít připravovat další řadové album. To spatřilo světlo světa jen rok a půl po vydání předešlé nahrávky a navíc stihla kapela v mezičase vydat ještě DVD s názvem „The Song Remains Insane“, které mapovalo historii souboru. Max Cavalera ovšem nezažíval zrovna šťastné období. Koncem roku 2004 byl zastřelen přímo na pódiu jeho velmi dobrý kamarád Dimebag Darrell..více

[recenze]

[23.05.2019]

[Moloch]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BATTLE BEAST - No More Hollywood Endings

Ať už termíny vydání desek tam nahoře plánuje kdokoliv, v případě dua finských Bestií mu do toho mluvil pěkně poťouchlý rarášek. Přece jen když v únoru vyjde deska Kabanenova spolku Beast In Black a jen měsíc později ji následuje s novinkou i jeho původní formace Batle Beast, je jasné, že se přímému srovnávání nevyhnete. Obzvlášť s vědomím, že obě kapely se snaží do svého projevu natlačit docela slušnou porci diskotékových vlivů,..více

[recenze]

[22.05.2019]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

Powermetalové novinky roku 2019 - část V. - kapely TOMBSTONE, DIVINER a BLAZON STONE

Pokud jde o desku „Shadows Of Fear“, kterou jako druhý studiový zápis vydává finský spolek Tombstone, stačí sjet názvy některých skladeb. Při čtení titulů jako „Can´t Kill Metal“, „Win Or Die“, „Eye Of The Storm“ nebo „Heavy Metal Poisoned“ je okamžitě jasné, že hudebníkům čouhá z bot heavymetalová sláma a na jejich odrbaných tričkách lze rozeznat motiv alba „Kings Of Metal“ od Manowar. Protože ale finský kvintet ve svých rukách drží místo vidlí kytary a místo traktoru používá bicí, je vhodné o jejich práci ztratit několik slůvek. ..více

[recenze]

[22.05.2019]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]

ACCEPT AND THE ORCHESTRA OF DEATH - 15.5.2019, Kongresové centrum, Praha

Tvrdá rocková muzika a vážná hudba k sobě měly vždy blízko a zvláště v poslední době dochází stále častěji k různým druhům spolupráce mezi těmito zdánlivě odlišnými světy. Kapelník německých veteránů Accept Wolf Hoffmann jeu už dávno znám svým velmi kladným vztahem k vážné hudbě a tak bylo jen otázku času, kdy tito legendární heavy metalisté spojí své síly se symfonickým orchestrem. K tomu došlo před dvěma lety na monstrózním festivalu ve Wackenu..více

[reporty]

[21.05.2019]

[Moloch]

[2 komentáře ]

RAMMSTEIN - Rammstein

Od posledního alba „Liebe ist für alle da“ německé úderky Rammstein uběhlo již deset let a tudíž bylo naprosto logické, že se fanouškovská očekávání ohledně nové desky vyšponovala na maximum. Čas tak nějak ubíhá pro tuto bandu jinak než u drtivé většiny ostatních kapel, a tak Rammstein nijak s novým materiálem nespěchali. Zatímco třeba kytarista Richard Kruspe naplno investoval svůj čas do kapely Emigrate, zpěvák Till Lindemann se spojil s Peterem Tägtgrenem a vyřádil se ve svém sólovém projektu...více

[recenze]

[21.05.2019]

[Radek Neuman]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

DANKO JONES - A Rock Supreme

Holohlavý kanadský čert Danko Jones dnes asi už ničím nemůže překvapit. To, co chtěl kdy říct, tak se mu povedlo hned na prvních albech, která byla velká rock n`rollová jízda, vstřebávající vlivy Motörhead, raných Guns N`Roses, AC/DC a Ramones, čímž si tento umělec i jeho kapela vysloužili skoro až kultovní status. Ten si sice udržují dodnes, i když i ti nejskalnější fanoušci si musejí přiznat, že s každým dalším rokem jde kvalita nové hudby Danko Jones trochu dolů. Dobře bylo ještě v roce 2015,..více

[recenze]

[20.05.2019]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

THE PHANTOM OF PHOBOS - From A Dead Channel

Z Finska dorazil debut „From A Dead Channel“ skupiny se zajímavým sci-fi názvem The Phantom Of Phobos. A se science fiction si kapela hodně tyká. V textech, grafickém ztvárnění alba a lehce i v muzice. Zaujmou i pseudonymy členů kapely, která funguje v obsazení I, II, XX a XIX, zajímavý je i formát samotného alba. To totiž krom devíti skladeb první desky obsahuje i druhý disk s EP „The Uninvited“, které má být více cinematické. Kapela za své inspirační zdroje uvádí Nin Inch Nails, Faith No More, The Gathering ..více

[recenze]

[20.05.2019]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

Patrik Daffy NEJEDLÝ (ROBOTIZED) - Nemělo cenu natáčet něco, co hraje každá třetí kapela

Dočkej času…, chce se říci při pohledu na zrod alba „Timehookers Scumjob“, který na konci loňského roku pod hlavičkou Robotized vydala dvojice Patrik „Daffy“ Nejedlý a Petr Staněk. A nenechte se mást tím, že historie tohoto projektu nesahá kdovíjak do minulosti, k jeho kořenům je třeba putovat dvě desetiletí proti proudu času. Vše důkladně vysvětlí a i něco o budoucnosti Robotized naznačí „Daffy“. ..více

[rozhovory]

[19.05.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

ROCK GODDESS - This Time

Po tom jednom chuťově celkem neutrálním cukrátku, které trojice rockových pamětnic Rock Goddess hodila do placu v podobě EP „It´s More Than Rock´n´roll“ po třicetileté studiové pauze před dvěma lety, se dalo čekat, že dámy do své diskografie ještě nějaký ten kousek doplní. Neděje se tak již v původní sestavě, neboť basanda Tracy Lamb dala vloni sestrám Turnerovým vale a nahradila ji Jenny Lane, ovšem to základní východisko, na kterém stavělo zmíněné EP, tedy jednoznačná sázka na rockovou nostalgii, ..více

[recenze]

[18.05.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

WHITESNAKE - Flesh & Blood

Čekání je u konce. O téhle desce se mluvilo už od roku 2017 a její vydání se stále posouvalo, až se začalo spekulovat o formě Davida Coverdalea, který předváděl v posledních letech na pódiích spíše střídavé výkony. Kapelu neminuly ani úvahy o problémech v sestavě, což by (vzhledem k její minulosti, kdy se v ní muzikanti střídali jak na běžícím pásu) nebylo vůbec nic neuvěřitelného. Navíc Coverdale už rozhodně není mladík a doba, kdy jako dvaadvacetiletý vyjukaný prodavač z butyku nastoupil rovnou do rozjetých Deep Purple, ..více

[recenze]

[17.05.2019]

[Jan Skala]

[29 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

RED MOON ARCHITECT - Kuura

Dva roky uplynuly od vydání alba „Return Of The Black Butterflies“ finských Red Moon Architect, které přineslo porci kvalitního death/doom metalu. Deska to byla příjemná, nenatahovala stopáž a přitom předala emoce, jaké jsou u žánru obvyklé. Tedy melancholii, zamyšlení nad životem a smrtí. Nyní se kapela vrací s další nahrávkou „Kuura“ a hned z prvního poslechu je zřejmé, že kapela je smutnější, nešťastnější a trochu kašle na poslouchatelnost...více

[recenze]

[17.05.2019]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

CREMATORY - Klagenbilder

V roce 2006 už pod hlavičkou Massacre Records vydávají Crematory další řadovou desku. Dostává název „Klagenbilder“ a kapela s ní chtěla překvapit. Hovořila o senzační desce, ale jedinou překvapivou věc na ní zůstal fakt, že jako druhé album v jejich kariéře je zpívané kompletně německy. Mateřština Crematory sluší a z tohoto pohledu nešlo o špatný krok. Ostatně úspěch kapely se projevoval hlavně v německy hovořících zemích, zájem o kapelu v ostatních koutech světa spíše slábl...více

[recenze]

[16.05.2019]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

SOULFLY - Prophecy

Sláva a peníze – dva faktory, které dokážou radikálně změnit charakter člověka nebo rozložit skvěle fungující kapelu. To potkalo v roce 2003 i Soulfly. Popularita skupiny stoupala a z komerčního hlediska se jí výborně dařilo. Uvnitř ansámblu ovšem vznikaly spory o přerozdělování finančních prostředků mezi jednotlivými členy, které nakonec vyvrcholily v rozklad celé formace. Soulfly opustili hned tři muzikanti a Max Cavalera tak v kapele zůstal zcela osamocen. ..více

[recenze]

[16.05.2019]

[Moloch]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

L7 - Scatter The Rats

Když budeme pátrat po historii party těchto čtyř feministek z Los Angeles, musíme se nutně vrátit až na začátek tohoto tisíciletí. Tehdy se totiž nad L7 zavřela voda a vypadalo to, že už definitivně. Přitom celá devadesátá léta dělala tahle kapela na scéně docela slušný rozruch. Byla totiž naprosto odlišná od ostatních holčicích kapel, které koncem osmdesátých let vzešly z L.A.. Ať už to byly Vixen, Phantom Blue nebo Femme Fatale, kde jejich členky působily jako načančané panenky z módních butiků. L7 byli jiné, ..více

[recenze]

[15.05.2019]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]