CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
To Crust : situace mezi ex. cleny Citronu (...

ACCEPT - Humanoid
Posledný kvalitný počin tejto kapely bol Blind...

CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
Já si jen dovolím vyjádřit se k Palu Drapákovi....

ACCEPT - Humanoid
Kdykoliv o sobě dá tato německá legenda vědět, je...

CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
Audi: Bartoň a Vlasák odešli z Citronu kvůli...

ACCEPT - Humanoid
ja jsem jsi tu desku pustil s nadsenim ale po 4...

ACCEPT - Humanoid
Za Humanoida bych akceptoval :-) hodnocení přesně...

ACCEPT - Humanoid
Tak tohle se asi nedá hodnotit. V podstatě mají...

ACCEPT - Humanoid
A cenu za najvtipnejšiu recenziu získava:

PEARL JAM - Dark Matter
Savarip: bavil som sa s tebou tupče? :-)












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

GUARDIANS OF TIME - Tearing Up The World


Jako by tři roky staré konstatování o tom, že norští Guardians Of Time jsou zpět, bylo málo zdůrazněné, parta kolem neúnavného kytaristy Paula Olsena a křiklouna Bernta Fjellestada se hlásí o slovo se svou pátou deskou „Tearing Up The World“, která tuto tezi ještě podtrhuje. Zřejmě jednou provždy zapomeňme na jejich famózní progresivní úlet, kterým na začátku této dekády ukončili sedmiletou hibernaci a smiřme se s tím, že podstatou jejich hudby je rychlost a melodie ..více

[recenze]

[26.10.2018]

[Savapip]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SOULFLY - Ritual


Ať už je za tím sentiment či cokoli jiného, zdá se, že vábení nejslavnějších muzikantských období Maxe Cavalery nabývá na síle. Dokazují to jak koncerty věnované albu „Roots“, tak rovněž novinka a v pořadí jedenáctá studiovka kapely Soulfly. Ta nabízí jakýsi průsečík mezi etapami, kdy Sepultura nahrála poslední čistě thrashmetalový počin „Arise“ a už se pod (pravděpodobným) vlivem Pantery pouštěla do groovy prostředí, které po oťukávání na fošně „Chaos A.D.“ našlo věhlasné vyústění na již zmíněném zápisu „Roots“. ..více

[recenze]

[26.10.2018]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


RATT - Detonator


Přestože Ratt stále plnili přední stránky hudebních časopisů, zdálo se, že jejich doba už končila. „Reach For The Sky“ sama kapela označovala jako nevydařené album a vnitřní rozkol dosáhl bodu, který dosud pětice muzikantů neznala. Kritika předchozí desku trhala na kusy a sami Ratt přiznávali, že kapela není v úplně nejlepší kondici. Vydavatelská firma sice vztyčila varovný prst, ale nakonec pro kapelu angažovala hitmakera a producenta Desmonda Childa. Ten platil na konci osmdesátých let za superhvězdu,..více

[recenze]

[25.10.2018]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


MY DYING BRIDE - As The Flower Withers


Pro doom metal je tím nejzásadnějším rok 1990. Vznikla totiž pro žánr zcela určující kapela - My Dying Bride ze západního Yorkshiru v Anglii. Skupinu tvořili zpěvák Aaron Stainthorpe, kytaristé Andrew Craighan a Calwin Robertshaw a bubeník Rick Miah. I bez baskytary vydali demo „Towards The Sinister“, o rok pzději vznikl singl „God Is Alone“, který našel místo i na EP se složitým názvem „Symphonaire Infernus Et Spera Empyrum“ z roku 1992. Na této nahrávce už měla kapela baskytaristu Adriana Jacksona...více

[recenze]

[25.10.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


DEEP MEMORIES - Rebuilding The Future


Debutové album brazilských Deep Memories "Rebuilding Th Future" je kompletně dílem multiinstrumentalisty a producenta Douglase Martina,který je hlavní postavou tohoto "one man" projektu". Na to, že je album nahrané a vyprodukované jediným člověkem, zní velice dobře. Téměř se ani nepozná, že jej nenahrálo více lidí. Zvuk sice není prvoligový – není vybroušený a čistý jak jsme zvyklí u nahrávek, vycházejících u velkých metalových labelů. To však není na škodu, protože určitá špinavost a nedokonalost soundu ..více

[recenze]

[24.10.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


IMMORTAL GUARDIAN - Age Of Revolution


Immortal Guardian jsou po nedávno recenzovaných Lords Of The Trident druhým americkým tělesem v pořadí, které přináší zajímavý a v několika ohledech také - navzdory názvu kapely - velmi osobitý obsah (někdo by možná k uvedeným jménům přidal také partu Helion Prime). Situace s debutem „Age Of Revolution“ je ale složitější, jde totiž o album, u jehož poslechu lze žasnout, stejně jako pozorovat mírně nudopudné příznaky. Jedno je každopádně jisté, tuhle partu tvoří výteční hudebníci..více

[recenze]

[24.10.2018]

[Petr Štěpnička]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


AXXIS - Monster Hero


„Rock Is My Religion“ haleká v tradičně melodickém duchu Bernie Weiss již na patnáctém studiovém albu kapely Axxis. A není nejmenší důvod mu tuhle prohlášení nevěřit. „Deska „Monster Hero“ je dokonalou hudební i kvalitativní esencí toho, v jakých vodách se Axxxis pohybuje zhruba někdy od přelomu tisíciletí a alba „Back To The Kingdom“ (naštěstí s výjimkou potvrzující pravidlo – výtažek z nepovedeného „reDISCOver(ed)“ zde nehledejte). Čekat tedy lze ultramelodicky měkký power metal..více

[recenze]

[23.10.2018]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


IMPELLITTERI - The Nature Of The Beast


Americký kytarista Chris Impellitteri malinko zrychlil studiovou práci, takže zatímco předešlou placku „Venom“ dělilo od alba „Wicked Maiden“ šest let, novinka „The Nature Of The Beast“ se na svět vyklubala po pouhé tříleté pauze. Sestava zůstala totožná, což znamená, že kytarové ohňostroje s kvalitativní přímou úměrou doplňuje zpěvák Rob Rock, rytmickou sekci pak spolehlivě jistí basák James Amelio Pulli a bicmen Jon Dette (ex-Testament). Zvuk zkušeně zmákli technici Mike Plotnikoff a Greg Reely, ..více

[recenze]

[23.10.2018]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


MADDER MORTEM - Marrow


Minule jsme čekali na novou desku dlouhých sedm let, nyní tu máme čerstvou nahrávku již po dvou letech. Má to nějaký vliv na její úroveň? Kdepak! Norští Madder Mortem jsou totiž zárukou kvality. „Marrow“ je sedmým albem této excentrické kapely, jejíž rukopis je jasně rozpoznatelný, jak hudebně, tak pěvecky. Zpěvačka Agnete Kirgevaak totiž vládne hlasem, jaký se rodí jednou za spoustu let. Její hlas pohladí, emotivně zesmutní, ale také se agresivně zakousne a zakřičí tak, že vás zamrazí po celém těle. ..více

[recenze]

[22.10.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


Powermetalové novinky roku 2018 - část XIV. - kapely TRIDDANA, WURDALAK a LORDS OF THE TRIDENT


„Šel tudy, měl dudy, ani nezapískal, bodejž mu ty dudy rarášek roztřískal.“ Tento text známé české lidovky částečně sedne na novinku Argentinců Triddana, zejména jeho druhá část, kde se zpívá o znehodnocení klasického folkového nástroje. Ten sice latinskoameričtí hudebníci používají velmi aktivně, stejně jako v případě jejich minulých desek se ale nemohu zbavit pocitu, že jde o čistě účelové zakomponování, bez kterého by se muzika v pohodě obešla, jakýsi folk pro folk. ..více

[recenze]

[22.10.2018]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


Thrashmetalové novinky roku 2018 - část XVI. - kapely BASTARDIZER, CONOPED a HOME STYLE SURGERY


I když by se to mohlo zdát, smečka Bastardizer nemá nic společného s odpůrci baviče Zdeňka Izera. Jde o australskou partu, která drhne tzv. blackened thrash. To dnes dělá kde kdo, i proto ale můžeme pozorovat, že není až tak lehké odvést kvalitní a dobře poslouchatelnou práci. Australané nicméně tuto výzvu zvládli a na své druhé studiovce nabízejí vysokojakostní porci zmíněného stylu. Titulní intro je potutelně zavádějící, když by jeho melodický obsah mohl uvádět libovolné powermetalové album...více

[recenze]

[21.10.2018]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


POSTCARDS FROM ARKHAM - Spirit


Neobyčejně aktivní. To se dá říci o tuzemských Postcards From Arkham, kteří vydávají čtvrtou nahrávku za posledních sedm let. Do toho však pilně koncertují a to nejen na našem území. Dnes jsou Postcards From Arkham velmi uznávanou veličinou na domácí metalové scéně a především zcela jedinečným hudebním tělesem. „Spirit“ však není klasickou čtvrtou řadovou deskou, nýbrž akustickým albem, na kterém se nacházejí předělávky skladeb vydaných na minulých nahrávkách. Dalo by se tak říci,..více

[recenze]

[20.10.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


BRAINSTORM - Midnight Ghost


Brainstorm budou vždycky Brainstorm, i kdyby se zbytek světa stavěl na hlavu. Tuhle geniální a naprosto výstižnou charakteristiku německé party, seskupené kolem skvělého pěvce Andyho B. Francka, použila kolegyně Ray k hodnocení dva roky starého alba „Scary Creatures“ a ani na aktuální desce „Midnight Ghost“ není nutné na ní měnit jediné písmenko. V té samé sestavě hrají Brainstorm už jedenáct let, tu samou skladatelskou matrici používají ještě déle,..více

[recenze]

[19.10.2018]

[Savapip]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


GIOTOPIA - A Fantasy Tale on Music - Part I


Tahle recenze bude možná vypadat jako kopání do mrtvoly, nicméně bych ji rád uvedl jako názorný příklad toho, jak by se (power) metal dělat neměl. Jde o projekt belgického multiinstrumentalisty Giovanniho Smeta, který si usmyslel stvořit operní dílo a dokonce našel odvahu pozvat veličiny jako je Ralf Scheepers a Fabio Lione. Ti podle zkušeností z poslední doby neumějí říct „ne“ na žádnou nabídku, což ovšem posléze může vést ke skutečnosti, že svoje jméno spojí s hrůzostrašností tohoto typu. ..více

[recenze]

[19.10.2018]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 1/10]


DORO - Raise Your Fist


„Raise your fist in the air– Raise your fist
Raise your hands up higher– hands up high“


Doba, kdy Doro Pesch svojí tvorbou překvapovala, byla už dávno pryč. Doba, ve které Doro těžila z na první pohled prvoplánových agitek je zjevně neomezená. A na otázku, které období kariéry bylo v další tvorbě vhodné upřednostnit a vytěžit z něj maximum (což ostatně vyvrcholilo na letošní novince) odpovědělo v roce 2012 i album „Raise Your Fist“. ..více

[recenze]

[18.10.2018]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


RATT - Reach For The Sky


Ratt zažívali něco, co dosud neznali. Kritika se po vydání „Dancing Undercover“ k nim otočila zády a horem dolem poukazovala na skutečnost, že od debutu „Out Of The Cellar“ kapela neudělala žádný, byť jen malý, krok kupředu. Na přetřes také přišly koncertní výkony Stephena Pearcyho, který působil unaveným dojmem a dynamit v jeho hrdle jako by nebyl už tak třaskavý jako před pár lety. Prohlubovali se rovněž problémy s Robbinem Crosbym, jenž stále více zabředával do drogové závislosti,..více

[recenze]

[18.10.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


Steve PERRY - Traces


Kdo by to byl řekl, že se ještě někdy na scéně objeví Steve Perry, legendární zpěvák kdysi megapopulárních králů AOR Journey. Když před dvaceti lety ohlašoval odchod do rockového důchodu, vypadalo to věrohodně a ne, jako když Ozzy Osbourne stále vykřikuje o zaručeně posledním turné. Perry byl už tenkrát unaven věčnými koncerty, navíc jeho vztah s druhým lídrem Journey, kytaristou Nealem Schonem, nebyl rozhodně nejrůžovější. Perry zmizel a Journey pokračovali dál,..více

[recenze]

[17.10.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 230 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.18223 sekund.