ACCEPT - Humanoid
Posledný kvalitný počin tejto kapely bol Blind...

CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
Já si jen dovolím vyjádřit se k Palu Drapákovi....

ACCEPT - Humanoid
Kdykoliv o sobě dá tato německá legenda vědět, je...

CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
Audi: Bartoň a Vlasák odešli z Citronu kvůli...

ACCEPT - Humanoid
ja jsem jsi tu desku pustil s nadsenim ale po 4...

ACCEPT - Humanoid
Za Humanoida bych akceptoval :-) hodnocení přesně...

ACCEPT - Humanoid
Tak tohle se asi nedá hodnotit. V podstatě mají...

ACCEPT - Humanoid
A cenu za najvtipnejšiu recenziu získava:

PEARL JAM - Dark Matter
Savarip: bavil som sa s tebou tupče? :-)

PEARL JAM - Dark Matter
Současná produkce Pearl Jam mi není nikterak...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

Catalina, Peter, Michael, Niklas, Patrika, Viktor (LOST DOMAIN) - Do Lost Domain a naší hudby investujeme náš život


Smíchejte severský chlad a melancholii s balkánským temperamentem a na konci tohoto spojení vás čeká návštěva v čekárně na smrt…, tahle rovnice v překladu znamená, že pětice švédských muzikantů, kterým dělá u mikrofonu společnost rumunská zpěvačka, završila svou cestu k debutovému albovému zápisu letos na jaře vydáním velmi povedené prvotiny „…In The Waiting Room Of Death“. Nejen o něm se rozpovídali členové kapely, ..více

[rozhovory]

[02.09.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]


DAUÞUZ - Des Zwerges Fluch


Německé blackmetalové duo Aragonyth a Syderyth (angažující se v několika dalších kapelách a projektech jako Idhafels, Seelenfrost, Isgalder, Morial a Wintarnaht) funguje pod jménem Dauþuz (což v překladu znamená jednoduše „smrt“) teprve od roku 2016, za tu krátkou dobu stihlo vydat dvě alba „In finstrer Teufe“ a „Die Grubenmähre“ a nyní se tasí s koncepčním minialbem „Des Zwerges Fluch“ (česky „trpasličí kletba“)..více

[recenze]

[01.09.2018]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


ARCHEMORON - Year of the Harvester


Řekové si zřejmě řekli, že ortodoxních blackových spolků je dost, a tak se pustili do experimentování, jež ale přísně drží na uzdě. Historie řeckých Archemoron (název kapely v překladu znamená „počátek smrti“) se píše už od roku 1999, kdy kapela působila pod názvem Ancestor a hrála thrash/heavy. Jenomže uskupení pod stejným jménem bylo více, a tak se po vydání jednoho alba Řekové přejmenovali a pustili se do extrémnějších sfér. ..více

[recenze]

[31.08.2018]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Ozzy OSBOURNE - No More Tears


Šlo se na léčení… Ozzy, který zákroky lékařů stran jeho závislostí vždy spíše odmítal, teď šel do ústavu dobrovolně se sklopenou hlavou. Visela nad ním žaloba, rozvod a s tím spojené soudní tahanice. „Řekla jsem mu přijmu tě zpátky,“ vzpomínala po nějaké době na rok 1989 Sharon Osbourneová, „ale jestli na mě ještě někdy vztáhneš ruku, zavolám policii, podám na tebe žalobu a ty půjdeš do vězení. Už mě nikdy neudeřil. Ani já jeho.“..více

[recenze]

[30.08.2018]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


DORO - True At Heart


Je fascinující, jak aktivní byla Doro Pesch v prvních letech svojí kariéry. Vždyť vyjma jednoho roku na přelomu mezi Warlock a její sólovou kariérou sázela po celých osm let pravidelně rok co rok jedno album, a ani v jednom případě nešlápla vedle. Toto tvrzení platí beze zbytku i pro třetí album její sólové kariéry, které lze označit jako nejintimnější a nejniternější položku celé její diskografie a název „True At Heart“ je zcela na místě. K jeho tvorbě Doro nejprve vyrazila do Anglie, ..více

[recenze]

[30.08.2018]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


VAN CANTO - Trust In Rust


Vyměníte-li v klasické metalové kapele zpěváka, který po dlouhých letech už může fungovat jako poznávací znamení, zpravidla se to neobejde bez kontroverzí a sáhodlouhých debat mezi fanoušky. Co však může nastat v případě, že hlas je základním stavebním kamenem a jeho výměnou sáhnete na samotnou podstatu kapely? Svérázní němečtí zpěváčci Van Canto se na svém sedmém albu poprvé ocitají bez jednoho ze zakladatelů, sólisty Philipa Dennise Schunkeho, ..více

[recenze]

[29.08.2018]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


LORD OF THE LOST - Thornstar


Němečtí gothici Lord Of The Lost ještě před jedenácti fungovali pod jménem Lord jako projekt frontmana Chrise Harmse, ale i v téhle době již byli typickými představiteli německého pojetí gothic rocku. Se všemi jeho ujetostmi, bizarnostmi a pohybováním se na hraně vkusu (zkuste se podívat na klip ke skladbě „La Bomba“). Byli schopní udělat opravdu pěknou skladbu, ale také pořádný „trash“. ..více

[recenze]

[28.08.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


ALICE IN CHAINS - Rainier Fog


Když se budeme dívat na Alice In Chains jako na klasickou grungeovou kapelu, tak už to tahle čtveřice ze Seattlu měla mít dávno za sebou. Pravděpodobně neexistoval sebedestruktivnější styl než grunge, který se během čtyř let tak vyčerpal, a v depresích, hektolitrech chlastu a obrovském množství drog za sebou zabouchl v polovině devadesátých let dveře věčnosti. Tenkrát si s sebou vzal i Alice In Chains, kteří se zdáli být nadobro ukončenou kapitolou. ..více

[recenze]

[27.08.2018]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


BULLET - Dust to Gold


Tahle stopovaná starých Accept vás spolehlivě a velmi přesvědčivě zavede do osmdesátých let, které švédští smíšci Bullet mají zjevně hluboko pod kůží. A vzhledem k tomu, že tahle kapela nejen že nijak zásadně nemění sestavu - tři z pěti muzikantů už spolu hrají šestnáctým rokem a jediná změna (teprve třetí (!) v dějinách Bullet) se od posledního alba odehrála u tlustých strun – a zároveň se pevně drží svého stylu, lze od jejich šestého alba „Dust To Gold“ ..více

[recenze]

[27.08.2018]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Vojtěch BRÁZDA, Tomáš DVOŘÁK (LIBERATE) - Metal považujeme za důstojnou hudbu blízkou hudbě klasické, která si zaslouží důstojný jazyk


Latina jako metalový jazyk? Navíc ve spojení s realitou příběhu z dob inkvizice? Tohle je výzva, do které se v současné době pouštějí sokolovští Liberate. Jak dopadne, na to si budeme muset ještě chvíli počkat (kluci slibují, že v ideálním případě by konec letošního roku nemusel být nesplnitelnou metou), a do té doby přijměte pozvání k povídání s kytaristou Vojtěchem Brázdou a zpěvákem a autorem textů Tomášem Dvořákem...více

[rozhovory]

[26.08.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]


ATROCITY - Okkult II


Půl roku uteklo jak nic a němečtí drtiči Atrocity jsou zpátky. V zimě vydali čtyřskladbové EP „Masters Of Darkness“, nyní předkládají fanouškům death metalu album „Okkult II“. Kdo slyšel „Masters Of Darkness“, nebude překvapen. Všechny čtyři pecky z něj jsou (byť s drobnou úpravou) i na desce. To docela znehodnocuje význam krátkometrážní nahrávky, ale co se dá dělat. Všechny tyhle pecky jsou natolik vynikající, že je asi kapela nechtěla nechat jen na „épéčku“. ..více

[recenze]

[26.08.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


FRAYLE - The White Witch


Frayle sice vznikli teprve minulý rok, ale už nyní předkládají své debutové EP „The White Witch“, jehož obal v souladu s tímto názvem zdobí bílá čarodějka, zpěvačka Gwyn Strang, která tvoří cllu jednu polovinu kapely. Druhým do party je už pouze Sean Bilovecky, který se postaral o veškeré instrumenty. Samotná kapela svou hudbu popisuje slovy „heavy, low and witchy“ a tvrdí, že vytváří hudbu pro noční oblohu. Zní to poměrně neurčitě a neuchopitelně,..více

[recenze]

[25.08.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


CO-OP - Co-op


Je to pro hudební kariéru výhoda nebo nevýhoda, když je váš tatík velmi výraznou osobností hudební scény? V případě Dashe Coopera bych to viděl jednoznačně na první možnost. Co na tom, že stěží najdete nějaký článek, kde by nebyla zmínka o jeho příbuzenské vazbě na Alice Coopera (vlastním jménem Vincent Damon Furnier…), co na tom, že nejen vaše jméno, ale při trošce fantazie i název kapely tuhle spojitosti celkem jasně zdůrazňuje? Důležité je,..více

[recenze]

[25.08.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


GEISTERFELS - La névrose de la pierre


K letním dnům neodmyslitelně patří návštěvy hradů a zřícenin a díky Francouzům Geisterfels se taková místa mohou navštívit i prostřednictvím sluchátek či hifi věže. Někteří si budou pamatovat na loňské středověké album „Memoria Sylvarum“ od francouzského projektu Darkenhöld, jehož hlavní postava Aldébaran se přidala k podobně jako on zaměřené skladatelce Nebel, postarala se o všechny nástroje a společně s vokalistou Aharonem..více

[recenze]

[24.08.2018]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


THE MAGPIE SALUTE - High Water I


O čem budou The Magpie Salute bylo jasné už od začátku tohoto projektu, když jej v roce 2016 postavili členové klasické sestavy The Black Crowes, jmenovitě kytaristé Rich Robinson a Mrac Ford, basista Sven Pipen a klávesista Eddie Harsch. Opět se totiž dal čekat ten nejzemitější hard rock zeppelinovského střihu, okořený silnou esencí blues a country, přesně to, co z The Black Crowes (alespoň na americkém kontinentu)..více

[recenze]

[24.08.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Ozzy OSBOURNE - No Rest For The Wicked


„Mluvil jsem s Ozzym a ptal jsem mě, co si myslím o Mikeovi Inezovi,“ zavzpomínal bubeník Fred Coury, v té době užívající si úspěch své domovské Cinderelly, „a já mu řekl, že nevím, kdo to je. Pak se ptal na Boba Daisleyho. Tak jsem mu řekl pravdu, že je to nejlepší basista na světě, se kterým jsem hrál.“ Ozzy totiž musel znovu řešit personální rošádu uvnitř souboru, když byl vyhozen kytarista Jake E. Lee a nakonec odešel i basista Phil Soussan. V tu dobu ale zasáhl osud,..více

[recenze]

[23.08.2018]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 236 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17326 sekund.