Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...

BIG BIG TRAIN - The Likes of Us
Skvelá a výpovedná recenzia, Jirko. Album je...

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...

MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax





vzestupně
sestupně
vzestupně
sestupně

GREEN DAY - Revolution Radio


Že kapely zažijí za svou kariéru dva vrcholy, to se může stát. Takovou situaci zažili například Aerosmith, Alice Cooper, Meat Loaf nebo Cheap Trick a skutečně za to mohli děkovat osudu, že je podruhé postavil na samotný rockový piedestal. Totéž se stalo i Green Day. Poté, co v poloivně devadesátých let naprosto explodovali v epicentru neopunkové vlny s deskou „Dookie“, zažili postupný pád, kdy desky „Insomniac“, „Nimrod“ a „Warning“ zajímaly stále méně lidí, až se Green Day ocitli na totální periferii posluchačského zájmu. ..více

[recenze]

[21.10.2016]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


BLACK SABBATH - Cross Purposes


Když došlo v Costa Mesa při společných koncertech s Ozzym k definitivnímu uzavření krátkodobého reunionu s Diem, byla volba Tonyho Martina jako zpěváka, vlastně jedinou variantou, o které se Tony Iommi a Geezer Butler spolu bavili. Martin ale stále ještě cítil trochu zášti za to, že jej kapela kvůli Diově návratu odstavila na druhou kolej a zpočátku se choval chladně. Nakonec ale lákání obou legendárních hudebníků neodolal a spolu s bubeníkem Bobbym Rondinellim (ex-Rainbow)..více

[recenze]

[20.10.2016]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


AYREON – The Human Equation


Roky po vydání „The Universal Migrator“ věnoval Arjen především dvěma vedlejším projektům, do kterých se pustil s vervou. Tím prvním byl v roce 2001 Ambeon, na kterém sám nahrál většinu nástrojů a za mikrofon si vybral v té době teprve čtrnáctiletou Astrid van der Veen. Název vznikl kombinací slov Ayreon a ambient, což dost napovídá o hudebním zaměření, které prozkoumává jemnější hudební odstíny. Jediné album projektu nese název „Fate of a Dreamer“..více

[recenze]

[20.10.2016]

[Ray]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


ATTICK DEMONS - Let´s Raise Hell


S Portugalci Attick Demons jsme již na našem webu měli čest, a to v souvislosti s jejich debutovým albem „Atlantis“. To jsem v recenzi víceméně chválil, jakkoli jsem upozorňoval na opravdu výraznou podobnost s největšími legendami heavy metalu, Brity Iron Maiden. Od té doby uplynulo pár let a na světě je následovník (jenž zároveň oslavuje dvacet let existence kapely) se zastrašujícím názvem „Let´s Raise Hell“. ..více

[recenze]

[19.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


SPIKE & TYLA`S HOT KNIVES - The Sinister Indecisions Of Frankie Gray And Jimmy Pallas


Spojení frontmanů dvou stylově velice blízkých kapel, tedy jmenovitě Spikea (The Quireboys) a Tyly (Dogs D`Amour) není nic nového. Oba se pochopitelně moc dobře znají z londýnské klubové scény, kde zejména koncem osmdesátých let byly obě kapely pojem. K prvotnímu spojení pod hlavičkou Spike & Tyla`s Hot Knives pak došlo v roce 1996. To už ale ani The Quireboys ani Dogs D`Amour nefungovali. Obě totiž vydaly své poslední desky v roce 1993 a najednou se nad nimi zavřela hladina...více

[recenze]

[19.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


BAD JOKER`S CREAM - Behind The Mask


Mladá sexy hard/glam rocková kapela z Frýdku-Místku, zakládající si na typicky hard-rockových riffech sedmdesátých a osmdesátých let s příměsí moderního rocku a heavy metalu. Tak zní autodefinice kapely Bad Joker`s Cream. Posouzení, zda je tato čtveřice sexy, přenechám ženské části redakce, co se samotné hudby týká, tak ta definice je pochopitelně přesná. A nutno zdůraznit i to, že debutovému albu „Behind The Mask“, se kterým Bad Joker`s Cream přichází, není vlastně s ohledem na aktuální dění na glamové scéně co zásadního vytknout...více

[recenze]

[18.10.2016]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


VEONITY - Into The Void


Debutové album „Gladiator´s Tale“ švédské party Veonity řadím mezi nejlepší powermetalová díla loňského roku. Proto mě velmi potěšila nečekaná zpráva o brzkém nástupci v podobě alba „Into The Void“, které vyšlo 23. září. A to je opět skvělé, ačkoli v zásadě působí jako deska od jiné kapely. Jednou z hlavních změn je střídání na vokální pozici, mikrofonu se tentokrát chopil kytarista Anders Sköld, který nahradil Marcuse De Silvu, jenž kapelu opustil ihned po nahrání prvního alba...více

[recenze]

[18.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


Powermetalové novinky roku 2016 - část XI. - kapely HIGHLORD, WINTERSTORM a NEOGENESIS


Italové Highlord kdysi platili za velmi slušný spolek. K jejich vrcholům patří album „When The Aurora Falls…“, které přineslo vydatnou porci neoklasického power metalu. Jenže od té doby uplynulo plných šestnáct let, přičemž nelze s klidným svědomím říct, že by se kapela časem posouvala k zářným výšinám. Naopak, v jejich vývoji je znatelná autorská stagnace, ne-li zakrnění. Aktuální album „Hic Sunt Leones“ pak dokonce zní víceméně odpudivě, a to hlavně kvůli diletantskému ozvučení, ..více

[recenze]

[17.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: /10]


ALMAH - E.V.O


Edu Falaschi měl plodný rok. Nejen, že se rozhodl oslavit pětadvacáté výročí své pěvecké kariéry vydáním sólového alba Moonlight, na kterém oblékl do formálnějšího kabátku své nejslavnější skladby z dob, kdy působil jako pěvec v kapele Angra. Co ale jistojistě zajímá metalový svět ještě o trochu více, je novinka dalšího z Falaschiho původně sólových projektů, ze kterého se později vyloupla jedna z nejslavnějších brazilských kapel, ikona současného progpoweru, Almah. Deska nese název „E.V.O“..více

[recenze]

[17.10.2016]

[Veronika]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


THEATRES DES VAMPIRES - Candyland


Jestliže patříte mezi milovníky symfonických kapel, které se nebojí experimentovat s elektronickou hudbou v kombinaci s opravdu divokými, kytarovými riffy, ženským vokálem a sekvencemi, které zastupují nástroje náležící do škatulky „vážná hudba“, pak by vaší pozornosti jistě nemělo uniknout nové album vampýří sebranky „Theatres des Vampyres“, které nese název „Candyland“. Znalci upírků ze slunné Itálie se možná nad názvem desky pozastaví, neboť většina alb, „Nosferatu Eine Sinphonie des Grauens“ počínaje a „Moonlight Waltz“ konče,..více

[recenze]

[16.10.2016]

[Jiří Rogner Hylmar]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Sully ERNA - Hometown Life


Kdo zná šest let starý sólový debut frontmana tvrděrockových Godsmack Sullyho Erny „Avalon“, ví, že jeho vlastní tvorba má s jeho domovskou kapelou společného pramálo. Zatímco Godsmack jedou po moderních rock/metalových kolejích, kde jsou slyšet ozvěny panterovského riffování, nu-metalu a post-grunge, Erna svou sólovou tvorbu upnul směrem k daleko přírodnějšímu soundu, kde se hojně využívá akustických nástrojů a řady motivů, které by v jeho domovské kapele působily přece jen jako pěst na oko. ..více

[recenze]

[15.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8.5/10]


APOLLO UNDER FIRE - Apollo Under Fire


Amíci Apollo Under Fire se se svojí hudbou snaží nalézt duši. Ne, to není vlastní závěr, to je úvodní věta promomateriálu o téhle rockové pětici a jejím debutovém eponymním albu. Vlastně je tím ale řešeno úplně všechno. Hudba, kterou Apollo Under Fire nabízejí, má ambice člověka zklidnit, nenápadně posunout k rozjímání, na nás bezvěrce – i přes svoji textovou náplň, která pochopitelně reflektuje víru, má vyvolávat naději, probouzet lásku – pak může působit písničkářsky relaxačním a uvolňujícím dojmem. ..více

[recenze]

[15.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


LIBERATE - Truth In Lie


Vždy mě potěší, když se jakoby odnikud vyloupne další český spolek, snažící se svoji tvorbou prodloužit životnost tuzemského power metalu. Sokolovská parta Liberate do této skupiny bezesporu patří, ani její vývoj se však nedá přirovnat k rajské procházce, vždyť se na scéně pohybují plných sedm let, díky různým personálním změnám se ale debutové album s názvem „Truth In Lie“ podařilo vydat až na počátku letošních prázdnin. Nicméně pánové zřejmě konečně zachytili správnou tvůrčí energii ..více

[recenze]

[14.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


MESHUGGAH - The Violent Sleep of Reason


Extreme metal, progressive metal, djent, math metal. Z fúze těchto specifických subžánrů vyleze pouze a jedině Meshuggah. Švédští průkopníci extrémního metalu se o pozornost hudebních fanoušků a kritiků starají od roku 2002, kdy na albu „Nothing“ poprvé představili své masivní osmistrunné kytary. Od té doby prakticky veškerá hudební produkce zněla po „mešugácké“ masáži jako základní umělecká škola. Uběhlo téměř patnáct let, a světe div se, švec se svého podladěného kopyta stále drží. Ba co víc, má stále větší úspěch. ..více

[recenze]

[14.10.2016]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


BLACK SABBATH - Dehumanizer


Přestože desky „Headless Cross“ a „Tyr“ měli v Evropě slušný úspěch a v Německu byla kapela stejně slavná jako v dobách klasických alb, Tony Iommi toužil znovu dobýt ztracené pozice v Americe. A to se mu převelice nevedlo. S deskou „Tyr“ se Black Sabbath dokonce ani nedostali do hitparád, z čehož bylo jasné, že styl Tonyho Martina, tedy anglického gentlemana, na zámořské publikum moc nezapůsobil. Iommi měl v hlavě už své plány, ale asi nejvíce dopomohla náhoda...více

[recenze]

[13.10.2016]

[Jan Skala]

[39 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


AYREON – The Universal Migrator Part II: Flight of the Migrator


Tentýž rok jako jeho o kousek starší dvojče „The Universal Migrator Part I“ vychází i druhá polovina příběhu posledního přeživšího kolonisty na Marsu. Zatímco první album uspokojilo všechny milovníky prog rocku, na to druhé si brousili zuby fanoušci, kteří preferují tvrdší elementy v hudbě Ayreon. Jinak koncept zůstával stejný – pokračujeme v načatém příběhu, pěkně jedna skladba na zpěváka...více

[recenze]

[13.10.2016]

[Ray]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


PAIN - Coming Home


Peter Tägtgren je lišák. Po tanečku s Tillem Lindemannem, kterému před třemi předcházela vlna nosičů od jeho dalšího působiště Hypocrisy, se po pětileté pauze vrátil do svého elektronicko-alieního domova Pain. Jenže tahle charakteristika už příliš neplatí. Na osmém albu „Coming Home“ se Tägtgren totiž vyřádil hodně netradičním (ovšem co je u tohoto pána tradiční?) způsobem. Samotářskému principálovi tentokrát vypomohl Clemens Wijers (Carach Angren), jehož orchestrace zrušily dominanci elektroniky ..více

[recenze]

[12.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 279 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.2767 sekund.