Glam rocku se teď ve Skandinávii daří, o tom není pochyb. A jak to vždy bývá u masových hnutí, jsou kapely, které stojí na špici žánru a pak ty, co se vezou. A těch druhých je samozřejmě mnohem víc. A, nemůžu si pomoci, patří k nim i Reckless Love. Tím ale není řečeno, že by to byla špatná kapela. Jen prostě má smůlu, protože k debutové desce se dopracovala až po deseti letech hraní. A to už ji předběhli skoro všichni, kdo mají v daném žánru v současné době co říct. Reckless Love tedy vydali kolekci povedených skladeb s příjemnými refrény. Ale nic víc. Ten moment překvapení, který měli třeba Crashdïet v roce 2005 s albem „Rest In Sleaze“, prostě chybí.
Reckless Love není až tak neznámým pojmem. Kapelu totiž vede nástupce Davea Leparda u Crashdïet, Olli Herman vulgo H. Olliver Twisted. A jeho hlas je jedním z největších pozitiv desky. U Crashdïet působil trochu neukotveně, ve výsledném dojmu až trochu rušivě (u něketrých skladeb), u Reckless Love září jako čerstvě vybroušený diamant. Samozřejmě, že debut Reckless Love bude kritika i veřejnost srovnávat s Crashdïet. Pár styčných bodů tady přece jen je, i když Reckless Love jsou mnohem více zaměřeni na popovou stránku glamrocku. Tam, kde Crashdïet pořádně říznou do kytar a přidají valivý metalový zvuk, udělají Reckless Love jen pár kudrlinek a naservírují ultramelodický refrén. Je to jako kdybyste srovnávali Bon Jovi s dejme tomu Skid Row v období „Slave To The Grind“. Základ je podobný, ale konečná podoba vypadá jinak.
Desku startuje svižná „Feel My Heat“, která překvapí zapamatovatelným refrénem. Stejně jako následující „One More Time“. Velice silnou melodii nepostrádá samozřejmě ani pilotní singl „Beautiful Bomb“ a pravděpodobně nejlepší věc alba „Romance“, která evokuje popovější chvilky Dokken z osmdesátých let. Špatná není ani balada „Sex“ a ani pomprocková „Back To Paradise“. Tyhle skladby stojí v protikladu vůči třeba takové „So Yeah“ nebo závěrečné „Born To Rock“, což je jen nudná vata. Zaplaťpánbůh, že jí na desce zas tolik není.
Čili, pokud máte rádi glam rock, navíc s odérem rádiové popiny, Reckless Love vás určitě nezklame. Nejlepší je k desce přistupovat ne jako k sólovému projektu bývalého zpěváka Crashdïet, ale jako k absolutně nové kapele. Protože tahle kapela nakonec životaschopnost má.
|
