Vinaři by řekli: Byl to dobrý ročník! Zejména pokud se týká mého krevního power metalu, tak opravdu neshledávám jediný důvod ke stížnostem. U thrashe je naopak znát kvalitativní útlum, který nastal po několikaletém (druhém) boomu. Přesto ani v tomto žárnu nechybí zajímavé počiny. Celkově pak počet vydařených nahrávek nakynul do takové hmoty, že jsem musel klasickou "Desítku nejoblíbenějších desek" rozšířit na číslo patnáct. Ani to však nestačilo, takže další alba hodné nemalé pozornosti hledejte hned pod výčtem těch nejlepších metalových "hroznů". Jdeme na to!
NEJLEPŠÍ DESKY ROKU 2011
15.
EMERALD SUN - Regeneration
Druhé album řeckých melodiků. S novým zpěvákem a naštěstí také s neklesající chytlavostí nabízených kompozic. Všechny skladby jsou zdařilé (platí to dokonce i pro cover "Holding out for a Hero"), přesto je nutné do popředí vypíchnout dvě z nich. Spídovky "Theater Of Pain" a "Planet Metal" patří v daném žánru k tomu absolutně nejlepšímu a už jen kvůli nim zde tahle deska prostě nesmí chybět.
14. GOLDEN RESURRECTION – Man With A Mission
Tady do pomyslné kategorie "Skladby roku" spadají rovnou tři kousky, vždy přitom jde o úchvatně naspídované neoklasické skvosty. Jmenovitě: "Identity In Christ", "Finally Free" a "Flaming Youth". Kvůli takovým písním žiju. Někdy doslova.
13. ANALGESIA – Beyond Illusion
Zázraky se dějí, toho času konkrétně v Maroku! Odtamtud prosím pochází tato kapela, jež dokázala na svém třetím album přijít s tak luxusním epicko/metalovým obsahem, že se vedle něj může červenat i samotný Tuomas Holopainen (vzhledem k jeho současné formě). Kdo touží po skutečně zdařilé symfonické (a trochu gotické) nahrávce s ženským vokálem v čele, bude při poslechu této desky v sedmém nebi.
12. DELTA FORCE II - Megamosh
Prasáckej thrashing ala cokoli od Billyho Milana se dnes točí ve Finsku! Koncentrovaná energie napěchovaná do každé vteřiny tohoto (pohříchu velmi krátkého) alba mě při poslechu dobíjí doslova živelnou energií. V roce, kdy nic nevydala nejlepší thrashcoreová smečka MUNICIPAL WASTE, je tenhle počin (vzdávající osobitým způsobem hold ikonám žánru) ideální a maximálně postačující náhradou. Mosh it up, motherfuckers!
11. DRAGON GUARDIAN – Destiny Of The Sacred Kingdom
Japonský symfo/speed v nejzanícenějším možném podání. Podobný entuziasmus je samozřejmě blízký většině tamějších kapel, jen málokterá z nich však dokáže svůj zápal přetavit ve výsledek, jenž bude bavit také fanoušky z ostatních zemí světa. Mozek DRAGON GUARDIAN, skrývající se pod přezdívkou Artur Brave, tohle umí výtečně. Přesto se nezbavuje tradičních japonských znaků, jako je emotivní vypjatost (zejména refrénových) melodických linek a všudypřítomná okázalost. Tohle album je remakem první desky, díky novému nahrání, zvuku, přezpívání i úpravy jednotlivých skladeb jej ale můžeme v klidu považovat za regulérní přírustek v "dragoňácké" diskografii. Některé Arturovy skladby jsou pak pro mě bezkonkurenčně dokonalé, na této desce např. "Treasure Land" či "Book Of Magic".
10. RHAPSODY OF FIRE – From Chaos To Eternity
Ještě než muzikanty této kapely pohltila černá díra vzájemné nasranosti, stihli zakončit své koncepční fantazírování, a to v opravdu velkém stylu. Skladby nové desky daly v poklidu zapomenout na hluché období, když přinesly pikantně promakané struktury a výsostně chutné melodické pojivo. Budoucnost Rhapsoďáků je dosti pochybná, poslední deska v nejsilnějším složení ovšem znamená důstojné rozloučení. A tak to má být.
9. RIOT – Immortal Soul
Aneb staří bardi vyučují, jak má vypadat správná metalová deska. Zkušenosti několika desetiletí jsou zde zúročeny do poslední možné mrtě, vše navíc podpořeno historicky nejlepší kompoziční formou. Kdyby tahle placka vznikla v osmdesátých letech, patří dnes mezi nejvzývanější metalová díla. Kdo ovšem touží po skutečné kvalitě, nemůže si tuhle deska nechat ujít ani dnes.
8. ANCIENT BARDS – Souless Child
Symfonický power metal dnes drhne kde kdo, jen málokomu se však daří oba žánry propojit důstojně a smysluplně. Tvůrci ANCIENT BARDS tohle umí, a ačkoli druhé album není takovou peckou, jakou byl nabejčený debut, pořád je motivů ke kochání dostatek. Je však dobré poslouchat desku v celku, jedině tak můžou dostatečně vyniknout všechny koncepční jinotaje a tvůrčí perly. Plus by nebylo vůbec špatné, kdyby měla každá metalová nahrávka (nebo alespoň ty symfonické) tak brilantně vyšperkovaný sound, jaký nabízí právě deska "Souless Child".
7. IRON MASK – Black As Death
Minulý rok se do mé nejlepší desítky dostala banda MAGIC KINGDOM, letos je to druhá kapela Dushana Petrozziho. Vybroušený zvuk, drtivé množství hitových melodií a zpěvných refrénů ("Black as Death", "Rebel Kid", "The Abscence", "When All Braves Fall"), to vše činí z (poněkud scestně nazvané) desky "Black As Death" bezkonkurenčně nejlepší počin Železné Masky a jeden z nejlepších počinů letošního roku.
6. WISDOM - Judas
Že se dá bombastický power metal dělat i bez klávesové podpory, dokazuje maďarská parta WISDOM na svém druhém albu "Judas". Tolik hravé zpěvnosti (zejména v refrénech) nebylo ke slyšení od raných počinů FREEDOM CALL a vlastnění této desky patří k osudovým povinnostem každého prokrveného melodika. Jo a taky se mně hodně líbí název této kapely :-).
5. SYMFONIA – In Paradisium
Co si budeme povídat, Timo Tolkki celkem lacině vyždímal své nejosvědčenější postupy a převtělil je (mnohdy téměř ve stejné podobě) do první (a poslední) placky další ze svých kapel. Samozřejmě, že tahle sázka na jistotu musela vyjít a blažit každého, kdo si v oněch pateticky klenutých melodiích rochňal už v nejslavnějších dobách STRATOVARIUS. Patřím mezi tyto typy a protože géniové můžou všechno, nejen že Timovi tuhle kulišárnu odpouštím, ale ještě mu za ni z celého srdce děkuji!
4. 4TH DIMENSION - The White Path To Rebirth
Tahle italská banda si mě podmanila chytrým seskupením slastně klišovitých melodických linek, správně dávkovaným množstvím rychlého rytmu, a také zpěvem chlapíka jménem Andrea Bicego (rozhovor čtěte ...zde...). Ten je ve svém zabarvení i procítěnosti nekonečně svůdný, i když zřejmě platí, že to TAKTO vypjatě cítím více já, než širší metalová veřejnost. Hm, ale co jako?! :-) Čtvrté místo a jednoznačný Debut roku!
3. REINXEED - 1912
Někdo může říct: ten Johansson už je s tím svým workoholismem pěkně trapnej, každej rok jedna deska (plus spolupráce na několika dalších projektech, viz výše zmínění GOLDEN RESURRECTION), to se přece musí zákonitě projevit v úbytku kvality. Nemusí, říkám já, naopak s (doufejme) ustálenou sestavou a nejlepším (i když pořád lehce syntetickým) zvukem v historii zde máme hned po debutu "The Light" nejlepší album kapely. Jedna spídovina za druhou, neoklasické trylky a řada nenápadných, ale o to více působivějších melodických linek, to je prostě esenciální subžánrová radost. Takže i tobě díky, Tommy, a už se těším na další setkání v bilanci nejlepších desek roku 2012!
2. ARRAYAN PATH - Ira Imperium
Loni jsem desku "Terra Incognita" poněkud ukvapeně vytlačil do pozice mimo hlavní desítku a pak si to celý rok vyčítal. Letos už tuhle chybu udělat nehodlám a novince "Ira Imperium" pro jistotu uděluji rovnou stříbrnou příčku. Je to ovšem jistota podpořená neuvěřitelnou kvalitou epicky nadýchaných kompozic a hlavně strhujícím projevem zpěváka Nicholase Leptose. Kdo jednou odhalí hudební vnady této kapely, již nikdy ji nepřestane milovat.
1. THEOCRACY - As The World Bleeds
Byl jednou jeden Matt Smith, a ten skládal hudbu. První desku nahrál sám a ještě se trochu hledal. Na druhém počinu "Mirror Of Souls" se našel, a to takovým způsobem, který dodal druhé power metalové vlně druhý dech. Třetí díl tohoto příběhu se jmenuje "As The World Bleeds" a platí pro něj úplně to samé. Pokud to takto půjde dál, díky Mattovi power metal nikdy nezestárne. Co víc si můžou fandové tohoto žánru přát? Matt Smith je také věřící a modlí se k bohu. Velká řada metláků se teď zase modlí k Mattovi. Kruh se uzavřel. Amen.
ALBA TĚSNĚ POD ČAROU:
ACCU§ER - Dependent Domination
AGE OF ARTEMIS - Overcoming Limits
ARKTIDA – Through The Centuries
ATTICK DEMONS - Atlantis
BLOODBOUND – Unholy Cross
DRAGON GUARDIAN - Holy & Evil Sword Valkyrious
DRAGONLAND - Under The Grey Banner
EAGHLEHEART - Dreamtherapy
ELVENSTORM - Of Rage And War
HAVOK – Time Is Up
HEXFIRE - The Fire Of Redemption
IN MALISE’S WAKE – The Thrashening
KATANA – Heads Will Roll
KRYPTERIA – All Beauty Must Die
LORENGUARD - Eve Of Corruption
NEONFLY - Outshine The Sun
NEUTRAL - Brána osudů
NIGHTWISH - Imaginaerum
OFSOSKI – The Next Dance
OUTLOUD – Love Catastrophe
PORTA INFERI – Another World
POWER QUEST – Blood Alliance
RED ROSE - Live the Life You've Imagine
ROYAL HUNT - Show Me How To Live
SOUL SOURCE – Where Heroes Fall
STRATOVARIUS - Elysium
SYLVANIA - Lazos De Sangre
TABERAH - The Light of Which I Dream
TOXIC HOLOCAUST – Conjure And Command
WITHIN TEMPTATION – The Unforgiving
SKLADBA ROKU:
THEOCRACY - I Am
DALŠÍ SKLADBY: (od VÝŠE NEUVEDENÝCH kapel, s odkazy na YouTube)
AETHRA - Heroes We Are
AETHRA - Never Too Late
AMADEÜS - Suspiras en mi piel
ARIDA VORTEX - Faith
BRAINSTORM – In These Walls
DIVINEFIRE - Bright Morning Star
EDEN - Junto A Ti
EDGUY - The Arcane Guild
ICARUS' CRY - Stunning Edge
LIGHTNING - Justice Strike
LIGHTNING - Ride On The Wind
OPERA MAGNA - El Pozo Y el Pendulo
SEPULTURA - Mask
SERENITY - My Legacy
SUNRISE - Hope And Pray
SUNRISE - Live In Peace
SWEDISH HITZ GOES METAL - Beautiful Life (ACE OF BASE cover)
TERRAN - Horn
Další:
Filmy roku: Strom života (USA),
50/50 (USA)
Seriály roku: Love Bites (USA), The Killing (USA), Person Of Interest (USA)
Hry roku: Uncharted 3, Resistance 3 (oboje PS3)
Osobnost (nejen tohoto) roku:
Václav Havel
(Odkazy na filmy a seriály: www.csfd.cz)
|
