Německo-norská kapela Leaves‘ Eyes vydala v září své v pořadí již šesté studiové album „King of Kings“. První výraznou změnou byla pro kapelu změna společnosti – zatímco jejich předchozí počiny vycházely pod hlavičkou Napalm Records, novinka je první deskou vydanou pod AFM Records. Není to však jediná změna oproti předchozím albům.
Kapela se od počátku netajila tím, že nové album má být odlišné, koncepční a především velmi osobní. Od intra „Sweven“ až po závěrečnou „Swords in Rock“ se posluchač noří do dávných časů prvního norského krále Haralda. Nechybí zde tradiční prvky kapely, ať již jde o silné atmosférické úvody, křehký operní zpěv Liv Kristine nebo mocné chorály, které z alba dělají skvělou symfonickou jednohubku. Oproti předchozí desce „Symphonies of the Night“ je zde však výrazně zřetelnější growl Alexandera Krulla. Potěšující je pak také účast hostů Simone Simons (Epica) v písni „Edge of Steel“ a Lindy Fay Hella (Warduna) v „Blazing Waters“.
Hutné atmosférické intro „Sweven“ přechází do titulního songu „King of Kings“, který otevírá album s grácií a dává vzpomenout na starší tvorbu kapely. Následná „Halvdan the Black“ pak nasazuje trochu ostřejší tempo, které zpomaluje až s příchodem druhého intra „Feast of the Year“. Tyto krátké instrumentální pasáže, které prokládají jednotlivé songy, jsou velice povedené a kapele se díky nim podařilo udržet na albu ucelenou sevřenou atmosféru, prodchnutou vzpomínkami na dávné doby Vikingů.
Favoritem alba je živelná „Vengence Venom“, ve které je Krullův growl a Livin křehký zpěv perfektně vyvážen a posluchač se nemůže odtrhnout od svižné skočné melodie, připomínající pijácké písničky severu. Za zmínku stojí pak určitě také „Edge of Steel“, ve které kapela spolupracovala s již zmíněnou Simone Simons a která hudebně připomíná spíše tvorbu Epicy samotné. Citelný zlom přichází na albu s písní „Haraldskvæði“, která rozjeté tempo výrazně zpomalí a zároveň navede zpět k tamburínou doplněným rytmům a výraznému skandování, evokujícímu doby dávno minulé. „Blazing Waters“ je se svou sedmiminutovou stopáží nejdelším songem desky a spolupráce s Lindy Fay Hella patří k těm nejzajímavějším, které kapela dosud vytvořila. Houslový úvod a šepotavý zpěv, připomínající Wardunu samotnou, patří jednoznačně k nejzajímavějším momentům alba. V písni dostane také větší prostor Krull, což ocení především fanoušci drsnější tvorby kapely. Závěrečná „Swords in Rock“ pak připomene svým tempem a rytmem „Vengance Venom“ a zakončuje album velmi zdařilým způsobem. Samotná skladba více než symfonický žánr připomene folk metalovou tvorbu, která je cítit z celé desky, ale nikde ne tak silně jako zde.
Leaves Eyes přišli s velmi povedenou deskou, která umně kombinuje symfonický žánr se zemitějšími odstíny folk a místy i pagan metalu a dokáže si udržet posluchačovu pozornost po celou dobu příjemnými zvraty a neotřelými melodiemi. Oproti předchozím albům působí novinka trochu drsnějším dojmem a to zejména díky většímu zapojení Krullova growlu, který však nikdy nepřesáhne hranici, jež by ubírala Livině zpěvu na působivosti.
|
