Rocková scéna byla vždycky trochu i taková kecárna. V době kamenné, předinternetové, to bylo romantické a až mystické sledovat muzikanty, jak pálí slova moudrosti na stránkách časopisů a v televizních pořadech. Teď, v době internetové, se ze všeho stává nepřehledná, jak říkali hokejoví komentátoři z bratrského Slovenska, trma vrma. Člověku aby z toho šla hlava kolem a už pomalu ani neví, čemu by měl věřit a čemu ne. Naštěstí je tady takový Ozzy Osbourne, jehož slova jsou ostrůvkem jistoty v širém oceánu virtuálního prostoru.

Naposledy se tento pán, nepopiratelná legenda všech legend, rozhovořil o posledním turné Black Sabbath. A hned začal tvrdit, že po něm přijde stoprocentně konec kariéry, což doplnil obligátní větou: „Věřte mi.“ Ano, věřit by se tomu mohlo dát, protože jak sám Osbourne, tak i jeho další dva spoluhráči Tony Iommi a Geezer Butler (Billa Warda pravděpodobně na žádné turné nikdo nepozve…) jsou v letech, kdy jiní chlápci už vyhlíží každý patnáctý den v měsíci listonošku a třesou se na výplatu důchodu. Navíc Tony Iommi má za sebou boj s rakovinou, což rozhodně není žádná sranda. Jenže o tom konci a víře v něj nám vykládá někdo, kdo v roce 1991 vytruboval, že už na žádné turné nikdy nepojede a svou „poslední cestu“ pojmenoval „No More Tours“. A to už je, bratru, čtyřiadvacet let… Takže Ozzyho „věřte mi“ můžeme ještě doplnit obligátním „pokud manželka nerozhodne jinak“. Pak se řekne: „Věřte mi, že o pokračování rozhodli fanoušci.“ Takže… Vox populi, vox Dei?

Pepsi Stone, 28. 10. 2015