Koncerty Britů Paradise Lost patří pro všechny fanoušky doom metalu k událostem, které si nelze nechat ujít. Letos se u nás zásluhou agentury Obscure ukázali hned dvakrát. Koncert v Ostravě byl velmi brzy beznadějně vyprodán, zatímco v pražské Meet Factory zbylo pár lístků i pro opozdilce, kteří se rozhodovali déle. Britové měli na letošní šňůře po Česku a Slovensku dva předskokany, našincům dobře známé Moraváky Silent Stream of Godless Elegy a čerstvě zformovanou kapelu Lucifer.

Silent Stream of Godless Elegy odstartovali večer ve tři čtvrtě na osm a sršeli energií a nadšením, které předávali publiku pod sebou. Prvky folku vystoupení skvěle oživovaly a zpívající duo Pavel Hrnčíř a Hana Hajdová zvládalo dobře rozpumpovat fanoušky. Kapela se fanouškům hned zkraje omlouvala za absenci cellisty, nicméně v jejich samotném představení nebyl nedostatek tohoto nástroje poznat. Svižný setlist hnal Moraváky kupředu, tak když po necelé hodince kapela odcházela, provázel ji nadšený potlesk a lítost posluchačů, že neměla kapela trochu více prostoru.

Následující Lucifer zvládl publikum velmi rychle umrtvit. Oblečením kapely i hudbou jako by se Meet Factory přenesla do sedmdesátých let a kapela v čele s krásnou Johannou Sadonis zahrála hutný metal, ve kterém šlo poznat prvky Black Sabbath nebo Deep Purple. Za jiných okolností by byl Lucifer velmi důstojnou předkapelou, nicméně zpěv, zejména u pódia, bylo velmi špatně slyšet přes hlasité kytary, a po rozjařených SSOGE jejich pomalé melodie řadu fanoušků odradily a nejeden posluchač se během jejich představení vytratil na bar. I přes to byl Luciferu zajímavě složený z debutové desky kapely a v paměti utkvěla především píseň "Israel", která příjemně oživila jinak jednotvárný setlist.

Krátce po jejich odchodu prostor před pódiem zhoustl. Paradise Lost začínali krátce po desáté písní „No Hope In Sight“ a energický song z nového alba příjemně rozezvučela Meet Factory. Kapela přijela představit album „The Plague Within“, které vyšlo na začátku letošního léta, a v setlistu tak zaznělo celkem šest z deseti songů z této desky. Sama kapela k tomu v průběhu večera řekla, že komu se to nelíbí, může jít do háje. Nová deska sklidila po světě velmi pozitivní ohlasy a přesto, že zlí jazykové často tvrdí, že hlas Nicka Holmese na pódiu nedosahuje kvalit studiových nahrávek, v Praze se tato obava nepotvrdila. Songy jako „Beneath Broken Earth“ nebo „Terminal“ byly naživo stejně skvělé jako při poslechu desky a atmosféra v Meet Factory jen dokazovala, že kapela patří i po téměř třiceti letech existence k absolutní špičce žánru.

Fanoušci se kromě nových kusů dočkali také oblíbených starších songů jako „As I Die“ nebo „Widow“, které v setlistu příjemně splynuly s písněmi z aktuálního alba. Zejména zmíněná „As I Die“ patřila k nejlepším momentům koncertu, protože když Nick chraplavě zpíval „As I die, reaping through the truth life becomes untrue“, diváci šeptem opakovali jeho slova. Sám Nick toho během koncertu mnoho nenamluvil a většinou se mohli diváci nechat unášet pohlcující atmosférou tlumených světel a zvučných melodií, které po „Requiem“ utichly, aby se kapela vrátila se závěrečným přídavkem v podobě „Return to the Sun“, „Faith Divides Us – Death Unites Us“, „An Eternity of Lies“ a především jednohubky „Say Just Words“, na kterou se Meet Factory s kapelou rozloučila opakováním zvučného refrénu. Říjnový koncert Paradise Lost patřil k jedné z těch akcí, kterou si žádný správný fanoušek doom metalu nemohl nechat ujít. Kapela předvedla skvělý výkon a přítmí pražské Meet Factory vystoupení dodalo hutnou jedinečnou atmosféru, na kterou se jen těžko zapomíná.
Playlist: No Hope in Sight, Widow, The Painless, Terminal, Erased, Praise Lamented Shade, Victim of the Past, Enchantment, Flesh from Bone, Beneath Broken Earth, As I Die, Requiem, Return to the Sun, Faith Divides Us - Death Unites Us, An Eternity of Lies, Say Just Words