O návratu The Black Crowes se mluví jako o jednom z comebacků roku. Vlastně by tomu tak asi mohlo být, když si uvědomíme, co tahle parta v minulosti znamenala. Stála pochopitelně na bratrech Robinsonových, ale ve svých začátcích v devadesátých letech byla sevřenou skupinou pěti osobností, které měly lví podíl na jejím úspěchu. Tehdy byli The Black Crowes vzrušující kapelou, která vycházela z toho, co kdysi dávno vytvořili The Rolling Stones, ale dali tomu vlastní tvář, základ okořenili jižanským rockem a vše posadili na pevný hardrockový podstavec. Úspěch měli velký a oprávněný. Postupem let je ale rozežraly vnitřní spory, jak mezi oběma bratry, tak mezi ostatními členy, které kapelu paralyzovaly natolik, že je dovedly až k rozpadu.

Ten faktický se uskutečnil už před deseti lety. I proto byl comeback mnohými vyhlížený. Jeho ohlášení a zmínění prvních koncertních termínů způsobilo obrovský rozruch. Není divu, pamětníků zlatých časů je stále ještě dost. Tím se ale dostáváme ke kameni úrazu. The Black Crowes vždy stáli na Chrisovi a Richovi Robinsonových, ovšem ostatní muzikanti z první zlaté éry přidali do mlýna pořádnou porci. A nikdo z nich (ani z těch, kteří se podíleli na dalších albech) součástí comebacku není. Robinsonové sice mají na jméno nárok, ale člověka nutně napadne něco o rýžování peněz. Kde je Johnny Colt, Marc Ford nebo Steve Gorman? Právě bubeník Gorman si vzal comeback na paškál a ohradil se proti němu. Mluvil dokonce i o podvodu na fanoušcích. Ti sami jistě posoudí, jesti je současná sestava plná nájemných hráčů těmi pravými The Black Crowes.

Pepsi Stone, 1. 12. 2019