Přestože je švédská pětice Mad Invasion novým pojmem na hardrockové scéně, plány má velké. Aktuálně tato parta, tvořená ostřílenými muzikanty, vydává debutovou desku „Edge Of The World“, ovšem už pomýšlí na další aktivity. Jak se dozvíte z následujícího rozhovoru s kytaristou Halem Marabelem, pracují Mad Invasion na druhém albu, které bude mít koncepční charakter. Chystají se také na koncertní představení svých skladeb, ovšem k tomu by mělo dojít až zhruba za rok. Hal Marabel je také členem reaktivované glammetalové formace Bad Habit, s níž se vrací na hudební kolbiště. Proto bylo vhodné probrat s ním situaci u obou kapel.
Mad Invasion jsou na scéně nový pojem. Mohl bys kapelu představit?
Jsme pětičlenná rocková kapela z jihu Švédska. Mad Invasion jsou především o klasickém hard rocku, ovšem s moderním, svěžím a jasným zvukem, čímž bych řekl, že v hardrockovém ranku vyčníváme. Máme čistý a energický přístup, který snad nadchne fanoušky rockové hudby.
Jako muzikanti nebo producenti jste působili v řadách kapel. Proč jste se rozhodli dát dohromady společnou kapelu?
Všichni se známe už hrozně dlouhou dobu, i když jsme hrávali v jiných kapelách. Jelikož je rocková komunita v jižním Švédsku dost propojená, tak bylo jen otázkou času, kdy se dáme v téhle sestavě dohromady a rozhodneme se něco udělat. Björn (Dahlberg, kytarista, pozn. aut.) už měl v osmdesátých letech kapelu Mad Invasion, takže když se v roce 2016 dávala dohromady nová kapela, rozhodl se použít tento název. Já jsem se ke kapele přidal v roce 2018 a přestože stále ještě funguju v Bad Habit, myslel jsem si, že by bylo fajn být součástí trochu tvrdší kapely, obzvlášť když má základy v klasickém rocku.
Z vaší debutové desky „Edge Of The World“ je cítit hodně hard rock osmdesátých let. Chtěli jste udělat klasicky rockově znějící album?
Ano, od začátku bylo v plánu dělat hard rock sedmdesátých a osmdesátých let. Jednou z nejtypičtějších vlastností té doby byl organický přístup ke zvuku, produkci a celkové tvorbě. Samotné skladby zněly živěji, hudba měla energii, kterou jsi mohl opravdu cítit. I kytarové riffy bylo mnohem zajímavější a nezněly tak rutinně, jak je tomu v moderním rocku a metalu.
Kdybys měl vybrat z vašeho debutu jednu skladbu, která je pro Mad Invasion nejreprezentativnější, která by to byla?
Pokud jde o nejoblíbenější skladbu na desce, tak si myslím, že většina z nás bude souhlasit s tím, že je to titulní „Edge Of The World“. Už od začátku jsem cítil, že právě ona je specifická, má ultra těžký kytarový riff, heavy groove, místy nepravidelné údery a využívá i multietnické instrumentace. Jsme velice spokojeni s videem k této skladbě, které přesně zachycuje její pointu. Mezi další moje oblíbené patří „Sceram N`Shout“, pro její výborné tempo a rockový výraz, „Walking In The Shadows“, zachycující temnou podstatu naší hudby, „Destruction“, což je monstrózní groove skladba, a „Crazy & Wild“, která je zase skvělou párty rockovou věcí.
Jak jsou rozděleny autorské kredity na desce? Je někdo z vás hlavním autorem skladeb?
Téměř všechny skladby napsal Björn Dahlberg, Pete Sandberg a já. Chceme, aby materiál pocházel od nás samotných, abychom měli flexibilitu pro změny a úpravy, které chceme na skladbách dělat.
Chystáte s Mad Invasion propagační koncertní turné nebo se jedná pouze o studiový projekt?
Vzhledem k tomu, že jsme nová kapela, tak si chceme vybudovat pevnou základnu, než začneme hrát živě. Toto album je naší první fází, ale už děláme na druhé desce, která bude koncepční a chceme ji vydat do léta 2022. Díky dvěma albům se dostaneme do dobré pozice pro koncerty, s nimiž chceme začít od příštího podzimu.
Na vaší desce mě asi nejvíce zaujala skladba „Devil`s Calling“, v níž je cítit vliv starých desek Rainbow. Je to jen můj pocit nebo s tím můžeš souhlasit?
Dalo by se to tak říct… Náš hudební styl lze asi shrnout jako když vezmeš hrst Black Sabbath, špetku Led Zeppelin a Deep Purple a přidáš k tomu moderní technologie a současné zvukové trendy. Tam máš esenci Mad Invasion, což platí právě i pro skladbu „Devil`s Calling“.
Album má trochu temnější atmosféru, než se od kapely, která tvrdí, že hraje melodický hard rock, čekalo. Jak moc se na náladě alba odrazil fakt, že vznikalo v neveselé době?
Téma tohoto alba by bylo stejné i předtím. Už v roce 2018 bylo rozhodnuto, že deska bude o zlu, která nás obklopuje ve všech jeho podobách. To je téma, které existuje stejně dlouho jako samo lidstvo. Zlo je skutečné a zažíváme ho v každodenním životě, který je pro všechny, ať staré nebo mladé, stále těžší a těžší. Život je neustálý boj mezi dobrem a zlem a ne vždy vyhrává dobro. Často je to naopak. Proto se musíme bránit a bojovat za to, abychom se vyvedli ze tmy. A Mad Invasion jsou šampioni na straně dobra.
Na vaší desce hostuje bubeník Scorpions Mikkey Dee. Jak k té spolupráci došlo a v jakém rozsahu se uskutečnila?
Náš zpěvák Pete zná Mikkeyho od puberty, protože oba žili v Göteborgu. Byli součástí stejné komunity a chodili na koncerty, kde sledovali toho druhého. Když jsme plánovali klipy k desce, zeptali jsme se Petea, jestli je šance, že by se v nich mohl jako speciální host objevit Mikkey. Jak se ukázalo, tak nám rád vypomohl, protože se mu líbili naše skladby i náš přístup. Nadšený z toho byl hlavně Mats (Bergentz, bubeník, pozn. aut.), protože má hodně rád Mikkeyho hru a cítil, že to kapele pomůže. Mats se pak objevil v jiných klipech.
Podle vašich internetových stránek jsi fanouškem moderní rockové a metalové hudby a kapel Breaking Benjamin nebo Asking Alexandria. Promítá se vliv těchto kapel i do tvé vlastní tvorby?
V kapele jsem to já, kdo poslouchá nové kapely a začleňuje vlivy modernějších produkcí do naší tvorby. Cítíme, že to dodává našemu klasickému rocku zajímavou příchuť.
Leží tvé hudební kořeny u klasického hard rocku nebo jsi už jako teenager tíhl k jiným hudebním směrům?
Všichni jsme ovlivněni různou hudbou, od folku po glam rock, ale když došlo na zvuk, který jsme albu chtěli dát, plně jsme souhlasili, že musí mít klasický rockový feeling s moderním přístupem. Jako kdyby staré kapely začínaly dnes.
Kromě Mad Invasion jsi členem Bad Habit, s kterými jsi právě vydal desku „Autonomy“, první album po deseti letech. Proč byla tak dlouhá pauza?
Protože jsme se v roce 2011 dostali do problémů ohledně názvu kapely. Ve Velké Británii je jedna formace, který se jmenuje Bad Habits, což zní hodně podobně a způsobilo nám to právní problém. Ta britská kapela začínala v roce 1985, my až v roce 1986, takže jsme byli nuceni ukončit veškerou činnosti pod tímto názvem, protože by nás jinak žalovali. Právě tahle situace vedla k přestávce, neboť jsme se rozhodli, že se budeme soustředit na jiné věci. To trvalo sedm let, než jsme jako Bad Habit Sweden začali hrát znovu koncerty. Prostě je to nový začátek a je velmi příjemné být zase zpátky.
Dokázal bys říct, jestli je pro tebe kapelou číslo jedna Bad Habit nebo Mad Invasion?
Přestože jsem členem obou kapel, nedochází k žádným konfliktům nebo konkurenci. Všichni jsme přátelé už dlouhou dobu a pomáháme si. Bad Habit jsou více orientovaný na melodický rock a Mad Invasion na klasický. Všechno to spolu dohromady funguje dobře.
Jaký je rozdíl v tvorbě pro tyto kapely?
V Bad Habit zpracovávám produkci sám, kdežto u Mad Invasion to dělám s Björnem Dahlbergem. V Bad Habit pracujeme se stejným vybavením, kdežto u Mad Invasion je nahrávání a mixování nastavené odlišně.
Ve tvém životopisu jsem se dočetl, že jsi byl členem glammetalové kapely Bai Bang. Jak to s tou kapelou vypadá v současnosti? Hraje stále?
Ano, to je pravda. Byl jsem členem této kapely v letech 1992 až 1994. Teď jsem dlouho nebyl s Didim (Kastenholtem, frontman Bai Bang, pozn. aut.) v kontaktu, ale co vím, tak Bai Bang fungují pořád.
Mohl bys říct, co tě čeká v příštích měsících? Jaké práci se budeš věnovat?
Příští půl rok bude zaměřen na dokončení naší druhé desky a plánování koncertní tváře pro rok 2022. Máme v úmyslu k našim živým představením přistoupit trochu jinak, takže to bude vyžadovat delší plánování a nové nápady. Všechno bude o budování naší základny jako nové kapely na trhu.
|
