XIII. STOLETÍ - Noc vlků
Osm let čekání na novou desku mé nejoblíbenější...

KOMUNÁL - Nedáme se zlomit
Na koncertech to klukům pořád jde, ale poslední...

KOMUNÁL - Nedáme se zlomit
Skoro bych i souhlasil ale Kolář vážně v kondici...

DREAMTALE - Seventhian...Memories of Time
A mně zase nesedí nepříjemný nemelodický hard...

DREAMTALE - Everlasting Flame
Výměna skvělého Erkkiho Seppänena byl krok...

DIAMOND ALICE - Diamond Alice
Ty jo, kde jso to vyštrachal? Evidentně nějaký...

GREAT WHITE - Back To The Rhythm
Jedna z mála těch novějších desek, která mě...

DIAMOND ALICE - Diamond Alice
Za mě překvapení jak prase. Konečně výborný...

FATE - Reconnect n` Ignite
V pohode:) Dík za reakciu.

FATE - Reconnect n` Ignite
:) tak se hned nečerti :) nechtěl jsem se hádat,...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




MEGADETH - Countdown To Extinction

Dave Mustaine dobře věděl, že s „Rust In Peace“ se Megadeth dostali na nový vrchol. Na takový, na jaký dosud ani nedokoukli, při vší úctě ke starším albům se na „Rust In Peace“ z Megadeth stala velké kapela. To se Mustaineovi zalíbilo, ale pozice, z níž oslovuje i jiné než žánrové fanoušky, vyžaduje zcela jinou disciplínu než post dravé štiky v thrashmetalovém rybníčku. Jelikož kapelník i basista David Ellefson zatáhli v nadužívání drog za záchrannou brzdu už kolem alba „So Far, So Good… So What?“, respektive v době příprav „Rust In Peace“, nebylo až tak nepředstavitelné zcela se zbavit závislosti. Mustaine údajně slíbil své matce, která ležela na smrtelné posteli, že s drogami skončí úplně a začne vést nepoměrně zdravější život. To na začátku devadesátých let splnil. Začal cvičit kickbox, oženil se, narodil se mu syn a zrzavý frontman měl najednou jiné priority. „S tréninky kickboxu jsem to myslel vážně a bylo to na mém těle vidět,“ zmínil a na propagačních fotkách, které měly uvádět páté album Megadeth, odhaloval nově nabyté svaly.

Kapelník se rozhodl, že produkční stránku věci nesvěří Mikeovi Clinkovi, který udělal z „Rust In Peace“ dospělou desku. „Mezi mnou a Mikem to skřípalo, protože mi řekl, že pokud mu zavolá Axl, tak bude muset na chvíli vypadnout. Rozumím, řekl jsem mu, tak se teda modli, aby nezavolal,“ popsal spolupráci s Clinkem Mustaine a práce na novém albu svěřil do rukou Maxe Normana. Ten obstaral finální mix „Rust In Peace“ a byl podepsán i pod prvními dvěma sólovými alby Ozzyho Osbournea, což byla pro Mustainea pádná záruka kvality. Měl vedle sebe skutečně sehranou a instrumentálně vybroušenou kapelu, lepší výkon nepodával jen David Ellefson, ale i bubeník Nick Menza. Kytarista Marty Friedman, který se na „Rust In Peace“ v podstatě teprve rozkoukával, byl v roce 1992 pevným členem týmu a po úspěšném turné Clash Of The Titans ve společnosti Slayer, Testament a Suicidal Tendencies získal pravé metalové ostruhy, o nichž v době příprav „Rust In Peace“ panovaly pochybnosti.

„Jakmile jednou prodáte milion nosičů, jakýkoliv horší výsledek se považuje za neúspěch,“ vysvětlil Mustaine zákony hudebního byznysu, „s úspěchem přišel i tlak a když jsme 6. ledna 1992 nastoupili do studia, kde jsme se chystali nahrávat album „Countdown To Extinction“, nebylo pochyb, že je laťka posazena zase o něco výše.“ Šlo to však ještě? Musel se znovu změnit přístup, preciznější thrashmetalovou nahrávku než „Rust In Peace“ už Megadeth předložit nemohli. Do života kapely znovu promluvila Metallica. Mustaine se smíšenými pocity, v nichž se střídal údiv i vztek, sledoval, jak Černé album Metallicy bere hitparády útokem a kapela nestačí počítat, kolik milionů jej prodala. Pravděpodobně náhodná podoba hitu „Enter Sandman“ a megadethovské singlovky „Go To Hell“ (ze soundtracku k filmu „Neskutečná cesta Billa a Teda“), nastartovala v Mustaineovi dávnou posedlost, která ovlivnila i výsledný zvuk „Countdown To Extinction“. Na pořadu dne nebyly nejtvrdší riffy, ani zběsilá rychlost, vše dostávalo až rockový charakter a skladby se stávaly mnohem variabilnější a blížily se vkusu širšího publika. Nebylo to na škodu věci, v případě „Countdown To Extinction“ vše zafungovalo přesně tak, jak mělo.

Jestliže je „Rust In Peace“ vyvrcholením thrashového období, „Countdown To Extinction“ je albem, které Megadeth s veškerou ctí přeneslo do nových časů. Do změněných poměrů, v nichž někdejší soupeření thrashe a glam metalu bylo zapomenuto a vládu nad scénu převzal grunge. Na něj Megadeth nijak zásadně nereagovali, ale přes zjednodušení soundu z „Countdown To Extinction“ cítit mírně byl. Už nešlo o to, kolik kytarových sól vypálí Marty Friedman, ani o to, jak rychlé budou kopáky Nicka Menzy. Mustaine vedl Megadeth písničkovějším směrem, kompozice byly jednodušší, přehlednější, kratší a obsahovaly mnohem více melodických nápadů na úkor thrashové zběsilosti. V podstatě udělal to samé, co Metallica na Černé desce, či Testament na zásadním díle „The Ritual“. Nevsadil na hitové balady jako Metallica, ale skladby z „Countdown To Extinction“ se svým pojetím rovněž blíží stadionovým hitům.

Že přišla změna, neukázala kapela jen v největším hitu, politicky angažované „Symphony Of Destruction“, vycházející jako singl souběžně s albem, ale i v celé řadě dalších věcí. Úvodní „Skin O` My Teeth“, odstartovaná bicí kanonádou, jako kdyby těžila z minimalismu AC/DC, smíchaného s typicky jedovatou mustaineovskou poetikou, čímž nastavovala mnohem přístupnější tvář kapely. Věcí v tomto duchu je na desce celá řada. Typičtější tvář Megadeth představují „Architecture Of Aggression“, „Sweating Bullets“ a závěrečný prostor pro provětrání Friedmanova hmatníku „Ashes In Your Mouth“, ale k nim kontrastují melodičtější „Countdown To Extinction“ s velmi hravou kytarou v refrénu, refrénově úderná „Psychotron“ nebo pomalejší kompozice „Foreclosure Of A Dream“ a „Captive Honour“. Ty nejsou klasickými baladami, pomalejší, akustičtější části využívají spíš v rámci pestrosti pro dobro věci. To odráží i textová stránka, řada skladeb má politický podtext („Symphony Of Destruction“, „Architecture Of Aggression“, „Foreclosure Of A Dream“, „Ashes In Your Mouth“) nebo reagují na společenské nešvary, poměry ve vězení („Captive Honour“, „Countdown To Extinction“) či odrážejí Mustaineovu drogovou minulost („Skin O` My Teeth, „This Was My Life“). Vše je ale předkládáno s neobyčejnou uvěřitelností, která plně souzní se suverénním vyzněním alba.

„Countdown To Extinction“ dostala Megadeth na další metu. „Stali jsme se z atrakce měsíce superskupinou se vším všudy. Velmi rychle se prodalo půl milionu, pak milion a prodávalo se dál a dál. Najednou jsme měli vliv, o kterém jsme předtím ani nesnili,“ vzpomínal na rok 1992 Mustaine. Megadeth vstoupili do velkého světa, už nebyli bráni za thrashmetalovou naději (také jí dávno nebyli, protože thrash metal osmdesátých let byl prakticky mrtvý), ale za tvrděrockovou kapelu, která hraje pro masové publikum. A „Countdown To Extinction“ je pro novou epizodu nejdůležitější deska, jelikož znovu ukázala Mustaineova skladatelského génia, tentokrát z jiné stránky. Přerod byl dokonán bez toho, aby se popřela pravá podstata kapely. Jenže život ve velkém světě s sebou nese řadu pokušení. Vlastně stejně jako život v undergroundové stoce, jenv mnohem honosnějším prostředí…

Jan Skala             

Ač jsem se o to opravdu mnohokrát pokoušel, raná tvorba Megadeth mě nikdy nedokázala zaujmout, i když je nutné zmínit, že to šlo často na vrub špatnému zvuku. Vše se změnilo s deskou "Countdown To Extinction", kde veškeré profesionální a řemeslné složky konečně secvakly dohromady. Nešlo jenom o lepší zvuk, na paté studiovce Megadeth se změnilo především Mustaineovo skladatelství. Hudebníci asi tenkrát opravdu na chvíli přestali pařit, protože album z roku 1992 zní neuvěřitelně soustředěně, čitelně a vlastně i klidně (vedle thrashe uslyšíme opravdu hodně heavy metalu). Skladby mají bujný hitový potenciál, který ve zlatou dokonalost přeměnil song "Symphony Of Destruction", jehož hlavnímu riffu nemohli uniknout snad ani Amišové. Tato megahitovka měla dokonce takový dopad, že se do akademických slovníků musela přidat nová položka s názvem "brilantně provedený MTV thrash" (ok, možná ne, ale mělo to tak být). Geniální riff dané skladby může za to, že úvodní kousek "Skin o´ My Teeth", bez ohledu na jeho kvality, slouží jenom jako pouhé intro, které dláždí cestu oné nesmrtelné pecce. Když netrpělivý posluchač dostane své, může se už v klidu usadit a vstřebat zbývající obsah nahrávky. A ten stojí za to! Ať už jde o zákeřně přistupující "Sweating Bullets", jedovatě kousavou "This Was My Life", neodolatelně melodickou "Countdown To Extinction" či poťouchle rozdováděnou "Captive Honour", vždy jsou na místě hluboká slova obdivu. Jak v těchto - ale i ve všech zbývajících položkách - dokázal Mustaine se svými kumpány skloubit agresi s chytlavými melodiemi, dodnes bere dech. Tímto (a poté ještě navazujícím) albem mě ryšavý neurotik konečně přesvědčil, že jeho kapela po právu patří na metalový Olymp.

Petr Štěpnička 10/10

www.megadeth.com

YouTube ukázka - Symphony Of Destruction

Seznam skladeb:
1. Skin O` My Teeth
2. Symphony Of Destruction
3. Architecture Of Aggression
4. Foreclosure Of A Dream
5. Sweating Bullets
6. This Was My Life
7. Countdown To Extinction
8. High Speed Dirt
9. Psychotron
10. Captive Honour
11. Ashes In Your Mouth

Sestava:
Dave Mustaine - zpěv, kytara
Marty Friedman - kytara
David Ellefson - baskytara
Nick Menza - bicí

Rok vydání: 1992
Čas: 47:26
Label: Capitol
Země: USA
Žánr: heavy metal

Diskografie:
1985 - Killing Is My Business... And Business Is Good
1986 - Peace Sells... Who´s Buying?
1988 - So Far, So Good... So What!
1990 - Rust In Peace
1992 - Countdown To Extinction
1994 - Youthanasia
1997 - Cryptic Writings
1999 - Risk
2001 - The World Needs A Hero
2004 - The System Has Failed
2006 - United Abominations
2009 - Endgame
2011 - Thirteen
2013 - Super Collider
2016 - Dystopia
2022 - The Sick, The Dying... And The Dead

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 06.10.2022
Přečteno: 6111x




počet příspěvků: 11

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
9/10 (v rámci diskografie)Ďalšie vrcholne...4. 11. 2022 11:53 Demonick
Vrcholná deska......Megadeth, která...14. 10. 2022 7:23 Kolík
Tak já to mám u...9. 10. 2022 9:51 Guns
Vrcholné dílo...7. 10. 2022 18:02 orre
Krasne album. Moje...7. 10. 2022 10:19 johny


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.55769 sekund.