Už úvodní riff a adrenalinová rytmika o téhle desce řeknou na první dobrou to zásadní, ale až s vysokým syrovým ječákem Jordana Jacobse do sebe plně zapadnou všechna soukolí stroje, jehož prototyp byl ukován v slastných osmdesátých. Kanadští střelmistři Riot City mu v téhle době dávají ohromně mladý náboj a šmrnc. Už na debutu „Burn The Night“ Riot City strhujícím způsobem prozradili, že jim tvorba Judas Priest, Iron Maiden, Heavens Gate, Riot, Scanner, či Steeler v napumpovaných žilách naplno klokotá a v loňském roce s albem „Electric Elite“ svojí dokonale vybroušenou formu jednoznačně potvrdili. Jediný podstatný rozdíl je u mikrofonu – kytarista Cale Savy, který nazpíval debut, přenechal pěvecký post Jordanu Jacobsovi, jehož hlas je pronikavější, univerzálnější a přitom „kultivovanější“, což ruku v ruce s čistším zvukem posunuje Riot City na vyzrálejší a dospělejší úroveň.
Bavíme se však o úrovni technické, pocitově jsou Riot City naprosto bezprostřední, nic novátorského nevymýšlí, hudební honičku hrají s ohromným zápalem a nasazením, nezapomínají při tom na melodie a snadno zapamatovatelné motivy. Hledat nejprůraznější z osmi střel, které Riot City nabízí, je super zábava, výběr bude záležet na tom, jestli upřednostňujete přímočarost, či atmosféru. U první skupiny nemůže ve výběru scházet úvodní adrenalinovka „Eye Of The Jaguar“, či „Return Of The Force“, která je z totožného těsta, a přitom obou (stejně jako u dalších podobných kousků) platí, že se jen tak snadno neošoupají, u skupiny druhé se vlády ujme výborně vygradovaná „Ghost Of Reality“, či finální „Severed Ties“ s chytlavým chorálem v závěru, jejíž téměř desetiminutová délka, u které není čas vydechnout, je ideálním dokladem toho, jak obratně RiotCity zachází s kompozicemi.
Riot City se ke svému debutovému albu propracovali po osmi letech existence. Při vydání alba „Burn The Night“ se dalo spekulovat o tom, jestli vysooktanová kolekce není důsledkem toho, že to pod pokličkou příliš dlouho vřelo, a přetlak, který byl z hudby Riot City cítit, nebyl důsledkem dlouhého zrání a kvašení. „Electric Elite“ není o dlouhodobém přetlaku energie, je o tom, že Riot City píšou velmi dobré sklady, do svého projevu dávají maximum a osmdesátkovému metalu malují ohromně svěží tvář.
|
