Johnny Gioeli prý podle statistiků s debutovým albem projektu Enemy Eyes završil první stovku nosičů, na kterých se podílel. Statistika je hra na přesný součet nepřesných čísel, takže kdyby se odečetly třeba soundtracky k Sonic Adventure, avizovaná stovka by asi rychle a důkladně pohubla. Spolehnout se dá na to, že by Johnnymu určitě nevadilo slavit stovkový kotouč ve společnosti všudybyla Alessandra Del Vecchia, s nímž kromě Enemy Eyes tráví čas i v rámci kapely Hardline. Jenže nad Enemy Eyes, byť stylově nejsou od Hardline kdovíjak vzdáleni, se trochu vznáší přízrak univerzálnosti projektů Frontiers, u kterých stojí Del Vecchio (byť hlavním nositelem myšlenky a tvůrcem Enemy Eyes je Gioeli). Jak album „History`s Hand“ ukazuje, tohle by mohla být pro Frontiers cesta, kterak se při vytváření všemožných projektů neutopit v moři podobně znějících nahrávek – využít velmi osobitý, suverénní a obratný hlas.
I když Johnny Gioeli - coby dominantní postava Enemy Eyes, v nichž mu kromě Del Vecchia společnost dělají i kytaristé Marcos Rodriguez (ex-Rage, Induction) a Fabio Alessandrini (Annihiator, Bonfire, Vescera, …) - řadě kompozic dokáže vtisknout velmi přitažlivou tvář, některé kousky nezachrání ani on. Je snadné ukázat na úvodní velmi reprezentativní kousek „Here We Are“, který s velmi solidní melodií, chytlavým refrénem, výraznými klávesami, jejich dobrou symbiózou s řezavými kytarami, víc než stoprocentně přesvědčivým vokálem a uvolněnou náladou nejen dokonale charakterizuje všechny základní ingredience kapely, ale také ideálně vtahuje do alba. Hutnější „The Chase“ s celkem jedovatou sólovou kytarou, skákačka „What You Say“ s příchutí Pretty Maids, pocitovka „What I Believe, Gioelimu dokonale ušitá na tělo i na hlasivky, či do výrazného sloganu vygradovaná rozvážná „The Dream Is Gone“ tuhle linii a úroveň spolehlivě drží. Jenže Enemy Eyes do jedné kolekce s nimi zamíchali sice důraznou, ale nápadově poměrně jalovou „Preying On Your Weakness“, či mdlou „The Miracle In You“, pro které je požehnáním, že se mohou opřít o mimořádně silný zpěv, jinak by mohly být rychle odsouzeny do role zapomněnky.
"Enemy Eyes je výsledkem vize, kterou jsem měl po mnoho let, která kombinuje rock staré školy s evropským metalovým nádechem. Umím zpívat mnoho hudebních stylů, ale moje srdce a duše je metal“ , prohlásil na konto debutové desky Enemy Eyes Johnny Gioeli. „History`s Hand“ není dokonalé album, ale to, kde leží frontmanovo srdce i duše odráží víc než dostatečně. Při hledání paralely k dosavadní Gioeliho tvorbě nedojde ani na Hardline, ani na spolupráci s Axelem Rudi Pellem, náladově nejbližší by pro „History`s Hand“ mohla být čtyři roky výborná sólová deska, především proto, že také nabízí na míru ušité melodie pro nezaměnitelný rockový hlas.
|
