Když tři muzikanti z Vanden Plas nahrají album spolu s klávesistou, který mívá na starosti mix jejich alb, můžete výsledek znít jinak než Vanden Plas? Odpověď na tuhle otázku není úplně jednoznačná – pokud chcete na debutovém albu „Eerie Monsters“ kapely All My Shadows hledat stopy Vanden Plas, v pohodě je najdete – naprosto suverénní a podmanivý vokál Andyho Kuntze, hráčské mistrovství všech zúčastněných, ne úplně nepodobná melodika, i progresivní ocásek, na němž mají velký podíl černobílé klapky Markuse Teskeho. Pro stylovou navigaci je třeba zmínit i jediný element, který nos do činnosti německých progresivců běžně nestrká – basistu Frankyho R., který své ostruhy získával mimo jiné po boku Michaela Schenkera. A to evokuje hlavní kouzlo vábničky All My Shadows – kytarista Stefan Lill se chtěl vyzpovídat ze své lásky k hard rocku, z obdivu k hudbě osmdesátých let, k Ozzymu Osbourneovi, Whitesnake, Dokken, vtisknout mu vlastní tvář a moderní výraz.
Možná že výše zmíněné ikony v hudbě All My Shadows jen tak snadno neobjevíte, to ale nic nemění na tom, že výsledek v podobě alba „Eerie Monsters“ je znamenitý. Fakt, že prvním, koho Stefan Lill pozval ke spolupráci, byl vokalista Andy Kuntz, se ukázal jako naprosto zásadní. Nejen, že tahle dvojice společně tvoří hudbu už víc jak třicet let, takže zjevně ví, jak si vyjít vstříc, aby byl výsledek co nejlepší, nejen, že má evidentně ráda podobné inspirační zdroje, takže jejich plavba v moři progresivnem líznutého hard and heavy nikde nedrhne, ale hlavně Andy Kuntz zcela postavil na hlavu původní Lillovu myšlenku, aby každou skladbu nazpíval jiný vokalista. Proč hledat všude možně skvělé zpěváky, jestliže už jeden dokonalý je k dispozici, došel Lill k přesvědčivému závěru, když Kuntz nazpíval první skladby a tak All My Shadows dostali jasný směr. Možná i díky tomu je „Eerie Monsters“ zcela konzistentní a soudržné album, i přes to, že All My Shadows velice obratně využívají veškerá možná náladová zákoutí a pod rukama jim kvete velmi pestré album.
Tahle nesmírně voňavá rocková kytka hraje všemi barvami – napínavě šlapající úvod „Silent Waters“ s výborným riffem, lehce výpravná, energií napumpovaná a intenzivní „A Boy Without A Name“, nejpestřejší „Syrens“ s dech beroucí instrumentální pasáží, skvělým melodickým sklouznutím a záplavou detailů, hladivě houpavá „Lifeforms“ s klenutým nápěvem a laskavou sólovou kytarou, dokonalá „Wolverinized“, jež z art rockového úvodu chytne tajemnou atmosféru a chuťový ocásek od Magnum, bezprostředně živá „The Phantoms Of The Dawn“, nezbytná nasládlá balada „Farewell“ se slavnostní atmosférou, v kontextu alba až agresivní zářez „Devil`s Ride“ i kontrastní finále „All My Eerie Monsters“, svádějící souboj mezi přemýšlivostí a lehkou vyhroceností, tvoří kolekci, v jejímž bohatém světě není ani nota zbytečně a v níž by absence kterékoliv skladby ubrala důležitou barvu.
Silná produkce, díky které album zní mohutně, atmosférické i přímočaře útočné pasáže, spousta skvělých melodií, dokonalá harmonie nástrojů, stoprocentně přesvědčivý zpěv, záplava silných riffů. Excelentní formu, kterou demonstrovali na posledních albech své domovské kapely, si muzikanti z Vanden Plas přenesli beze zbytku (jen v trochu jiném kabátě) i do All My Shadows. Až se zdá, že na co Lill s Kuntzem v poslední době sáhnou, míří bez zaváhání k rockovému nebi.
|
