Druhé album řeckých The Silent Rage „Nuances of Life“ sice vydávající firma vítá na svět hláškou „helénský power metal plný síly“, ale možná by nebylo od věci při té příležitosti nenápadně poslat poděkování za oceán Jonu Schafferovi (a alespoň korespondenční lístek by mohl letět i na adresu Judas Priest). Ale jelikož teď není v kursu tohoto muzikanta příliš připomínat, stačí zmínit, že svou spřízněnost s tvorbou Iced Earth dali The Silent Rage najevo alespoň hostovskou účastí bývalého křiklouna amerických kolegů Stu Blocka.
Tahle spojnice se odvíjí především od vytrvale našlápnutých sekaných riffů, velmi šikovné sólové kytary, masivní a energické rytmiky, epické mohutnosti skladeb a vokální pružnosti Michaela Rinakakise, který umí svůj sytý a hlubší hlas obratně vytahovat do expresivního jekotu. Stejně tak s proklamacemi o power metalu bych byl docela opatrný (nemluvě o tom, že když už tohle téma připustíme, tak zasazovat jej do Evropy není úplně nejšťastnější směrovka), do hudby The Silent Rage se prosazuje velmi intenzivní heavy metalová složka (a nechybí ani občasné pokukování po thrashi) a Řekové staví spíš na síle a důrazu, než na melodiích.
I na ně dojde a The Silent Rage s nimi vůbec nezacházejí nešikovně, nicméně nejsou tak zásadním bodem programu, abyste si z poslechu „The Nuances Of Life“ odnesli vícero motivů či sloganů, které si budete podvědomě pohvizdovat. Možná může být trochu problém, že s výjimkou vláčnější a emotivnější „Black Monday“ (věnovaná požáru v obci Mati poblíž Atén, který si v roce 2018 vyžádal víc než sto obětí) je zbytek desky napsán podle velmi podobné šablony - včetně dvou bonusovek, z nichž u „Harvester Of Souls“ je pojem bonus odůvodněn tím, že jde o skladbu z roku 2011, čím si jej vysloužila „Defy The Headhunters“ je mi záhadou – takže hledat nějaký vrchol je zcela zbytečné, stačí sáhnout po kterékoliv skladbě a znáte korpus, který The Silent Rage nemají potřebu kdovíjak měnit. Faktem zůstává, že jej využívají s takovým zápalem a intenzitou, že vstřebat téměř hodinovou stopáž je i přes její určitou náladou monotónnost velmi snadná záležitost.
„Naše vášeň pro hudbu je to, co nás naplňuje, a příležitost předat tuto vášeň našim posluchačům je naší odměnou“, netají se bubeník Stamatis Katsafados. A to je asi to nejzásadnější, co dělá z „Nuances Of Life“ dobře poslouchatelnou záležitost.
|
