„Nová nahrávka je krom singlu průřezem písní alb minulých s neobvyklými aranžemi v akustickém kabátu. Kapela se dokáže ztišit a proměnit v pokorný potůček bezbožných elegií, aniž by rezignovala na svůj čitelný metalový rukopis“. Tolik velmi stručný výňatek z doprovodné zprávy k nové desce Silent Stream Of Godless Elegy s názvem „Jiná“, která je … prostě jiná. Jako kdyby kapela chtěla po šestiletém studiovém mlčení s pobaveným výrazem ve tváři podtrhnout konstatování, které zaznělo v souvislosti s albem „Smutnice“ ( „jak je všechno v případě šestého alba moravských Silent Stream Of Godless Elegy relativní…“) a rozšířit jej na veškerou tvorbu z aktuálního století.

Do tohoto období spadají písně, které Silent Stream Of Godless Elegy pro „Jinou“ využili – čtyřikrát zalovili ve „Smutnici“, čtyřikrát v „Návazu, jednou doputovali až k „Relic Dances“ a kolekci doplnili skladbou „Pod Babíma horama“, inspirovanou starou moravskou lidovkou. Tvrdit, že „Jiná“ je bod, ke kterému kapela léta směřovala, je relativní, protože její klasická podoba je o ždibec jinde (proto bych i pojem metalový rukopis považoval za relativní), ale jen stěží najdete našem v metalovém rybníčku někoho, komu jemná akustická podoba tak přirozeně a podmanivě sedí. Tvrdit, že přepracovanými aranžemi a neotřelým zpracováním skladeb Silent Stream Of Godless vybízejí k prozkoumávání odlišností, jež nově uchopené písně přinášejí, je relativní, dokonce bych se nebál doporučení, abyste aspoň na chvíli zapomněli, že základní kostru skladeb můžete mít dávno v žilách, neboť nový kabát (na němž má velkou zásluhu Michaela Niké Vopálecká) je natolik svébytná, abyste neztráceli čas malicherným posuzováním toho, která skladba ještě víc prokoukla a která naopak ze svého kouzla něco ztratila. V duchu tohoto varování je na místě odkázat posluchače v první řadě k novinkové skladbě „Pod Babíma horama“ – zkusíte-li působivě melancholickou píseň dohledat v originálním lidovém znění, nevyhnutelně dojdete k přesvědčení, že SSOGE na „Jiné“ ohromně dovedným způsobem a bez zábran čarují.

Dominantním prvkem jsou sametové hlasy Hany Hajdové a Pavla Hrnčíře, plné emocí, bez výjimky podmanivé v sólových partech a dokonale harmonizující v duetových pasážích. To, že jim společnost dělají harmonicky propojené housle, violoncello, harmonika, piáno, akustická kytara i velmi decentně pojaté nástroje, jež by člověk u metalové kapely očekával, jasně naznačuje, do jak křehké a pavoučkovsky éterické podoby se Silent Stream Of Godless Elegy oděli. Díky tomu nádherně vynikne výborná melodie s úžasným vokálem v „Ten, který ukoval Slunce“, či tajemnost „Sudice“, díky tomu i nevyhnutelně narazíte na bariéru, kterou vybuduje angličtina v závěrečné „I Would Dance“.

Srdce na dlani, experiment, který vlastně ani není experimentem. Pohádka (provedením konejšivá, pocitově strhující) o tom, jak Silent Stream Of Godless Elegy našli kousek svého já, který nikdy neztratili a který asi nikdy neměli potřebu cíleně hledat.

www.ssoge.com

YouTube ukázka - Pod Babíma horama

Seznam skladeb:
1. Samodiva
2. Pod Babíma horama
3. Přísahám
4. Skryj hlavu do dlaní
5. Sudice
6. Tichý zpěv
7. Ten, který ukoval Slunce
8. Ptakoprav
9. Malověrná
10. I Would Dance

Sestava:
Hana Hajdová - zpěv
Pavel Hrnčíř - zpěv
Radek Hajda - kytara
Michal Sýkora - cello
Gabriela Povrazniková - housle
Stanislav Pavlík - basa
Michal Milták - bicí

Hosté:
Kateřina Eichlerová – zpěv
Tomáš Bečka – zpěv
Aliaksandr Yasinski – akordeon
Jiří Kučerovský – akustická kytara
Jan Andr – piáno

Rok vydání: 2024
Čas: 50:35
Země: Česká republika

Diskografie:
1996 - Iron
1998 - Behind The Shadows
2000 - Themes
2004 - Relic Dances
2011 - Návaz
2018 - Smutnice
2024 - Jiná

Související články

Foto: archiv kapely