Vydání debutového alba měli Domain ulehčené tím, že album „Our Kingdom“ jen převlékli do jiného obalu z původního vydání, takže se v klidu mohli soustředit na tvorbu nové desky. Bouřlivá doba přelomu osmdesátých a devadesátých let velela zbytečně neotálet, takže deska „Before The Storm“ se ocitla na pultech obchodů o rok a půl později po zdublovaném vydání debutu. Domain na ní nevymýšlí nic nového (kapela rezignovala snad jen na fanfárové zabarvení kláves), stoprocentně se drží osvědčeného receptu z minulé desky, který funguje i tentokrát. Budeme-li hledat důvod úspěchu alba, můžeme se k němu vydat po dvou stezkách.
První z nich (za mě ta důležitější) povede v linii předchozího alba – po bezprostředně animální melodičnosti, po ultrapřístupnosti, která leckdy hraničila až s mírnou naivitou a bezelstností, lehké sólové kytaře, důležitých klávesách, pojících se do ideální symbiózy s kytarou i zpěvem, po ideálně vypointovaných kompozicích, zpravidla mířících do snadno zapamatovatelných sloganů, i po náladovém optimismu, který ze skladeb sálal i v případě, že kapela zpívala o nešťastných láskách a zlomených srdcích. Stejně jako v minulém kole platí – jedna velmi podobná šablona, stále používaná tak, aby deska nenudila, stále celá řada motivů, které si po několikerém přehrátí budete podvědomě pohvizdovat a které se ve skladišti paměti usadí navždy. Úvodní vzletná „Caught In The Flame“, šťavnatě neposedná „Beg, Steal Or Borrow“, která patří k těm kouskům, v nichž si lze užít svým způsobem nenápadnou, ale velmi chytře zaranžovanou kytaru, houpavě rozvážnější „I Don`t Wanna Die“, či romantika na první dobrou v „Edge Of The Knife“ nasadí laťku dostatečně vysoko, aby si příznivci, chycení na debut mohli víc než spokojeně mnout ruce. Domain pod ní neslezou a v energií pulsující „Harden My Heart“ ji posunou ještě o ždibec víc.
Druhá stezka hnala Domain do vyloženě komerčních sfér. V roce 1988 kapela představila singl „Hearts Of Stone“. Jednalo se o ústřední melodii televizního seriálu Bastard, o němž by u nás mohli něco vědět minimálně zanícenci do počítačů, a o tom (potažmo o přístupnosti a chytlavosti hudby Domain), že tohle byl dokonalý tah na oslovení širšího publika, vypovídalo zařazení skladby na kompilaci „Ronny´s Pop Show“, na níž Domain dělala společnost Sandra či Tanita Tikaram. (Šlo o hudební motiv pro německý televizní trojdílný seriál s názvem Bastard. Bavaria Filmgesellschaft, která byla jeho distribuční společností, se ptala různých nahrávacích společností, zda by někdo neměl zájem tento titul nahrát. Naše nahrávací společnost byla nejhlasitější, takže jsme na píseň dostali smlouvu. Díky propagaci, kterou jsme na titul získali prostřednictvím německé televize, byla tato píseň na albu přirozeně nejúspěšnější. Ale kupodivu jsme to nikdy nehráli živě. ). Zdůrazňovat, že skladba ideálně zapadne do nálady desky (byť díky výrazným klávesám je jednoznačně nejsladším dílem skládanky), je zcela zbytečné.
I když v mávátkově rozjásaném refrénu „All For One“ Domain konstatují „If we don´t win it don´t matter at all“, otázka, zda z tohoto období kapela vyjde jako vítěz, byla jasně zodpovězená.
Druhé album Domain pro mě bylo samozřejmě mnohem intenzivnější, protože to bylo poprvé, co jsem se podílel na psaní všech písní. První album už bylo složené a natočené, když jsem se ke kapele přidal.
|
