THE NEW ROSES - Attracted To Danger
Zpěvák je výbornej. Škoda k příklonu do...

THEATRE OF TRAGEDY - Musique
jasně, jak píšu - je to vždycky subjektivní a...

THEATRE OF TRAGEDY - Musique
Jsem asi strašně konzervativní, ale přijde mi v...

THEATRE OF TRAGEDY - Musique
aha, takže Assembly to krutě schytá za nemetalové...

THEATRE OF TRAGEDY - Musique
to Erich Zann: hloupá chyba, díky za upozornění

THEATRE OF TRAGEDY - Musique
Jen na okraj: recenze i bodování jsou mi...

THEATRE OF TRAGEDY - Musique
inu, občas to tak bývá, že lidi mají různé...

THEATRE OF TRAGEDY - Musique
takto odvážné album už nemá dnes šanci vzniknout,...

THE SWEET - Full Circle
Já bych řekl druhá nejlepší deska po odchodu...

GREAT WHITE - Hooked
Za mě furt dobrá deska, kterou bych ohodnotil...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




STRYPER - When We Were Kings

Kvalita alb amerických Stryper je kolísavá a ač tuto skutečnost fanoušci víceméně tolerují, shodnou se, že zejména v druhé vývojové etapě to byla vždycky trochu sázka do loterie. Když pomineme vrcholová osmdesátá léta, kdy kapela slavila hitparádové úspěchy se svatou trojicí „Soldiers Under Command“, „To Hell With The Devil“ a „In God We Trust“, z nového tisícletí nejvíce zabodovala alba „No More Hell To Pay“ a „Fallen“, která představila heavymetalověji orientované Stryper. Obě desky se starým klasikám nevyrovnaly, i když obsahovaly řadu výborných míst (za všechny připomeňme otvírák z druhé nahrávky „Yahweh“), hra na čím dál větší tvrdost nebyla cestou, jakou by se losangeleská parta měla vydat. To potvrdilo o dost slabší album „God Damn Evil“, jež ukázalo bezvýchodnost situace, neboť kapela zatlačila až moc na pilu, což jí výrazně uškodilo.

S „Even The Devil Believes“ jako kdyby se začala vracet ke zvuku osmdesátých let. Nejprve pomalu, spíše k tehdejšímu nejtvrdšímu materiálu „Soldiers Under Command“, ale „The Final Battle“ už ukázalo, že Stryper (stejně jako řada kolegů) vězí až po uši v osmdesátkovém revivalu. Z dnešního pohledu album nebylo až tak silné, jak se zdálo, ale zdá se, že Stryper nasměrovalo na správnou cestu. Po letech experimentů, z nichž člověku stále v uších zní příšerné comebackové „Reborn“, na kterém kapela koketovala s nu-metalem, je nyní přesně v místě, kde ji fanoušci chtějí mít. Mluvit o novém albu „When We Were Kings“ jako o tom, které je nejlepším materiálem od „Against The Law“ není od věci. Sice se tak hovořilo o „No More Hell To Pay“ i o „Fallen“, ale nová deska je předčí.

Z tvorby Stryper zmizela určitá urputnost, která je od comebacku provázela dvě dekády. Kapela přestala tlačit na heavy metalovou pilu, Michael Sweet odhodil rádoby drsný výraz, který mu neslušel a vše plyne naprosto přirozeným směrem, jako kdyby Stryper chtěli do jedné kolekce spojit řadu hitových momentů, které vycházejí z jejich klasických alb. Vynechali balady, což člověk v jejich případě kvituje, při vzpomínkách na „Together As One“, „Honestly“, „My Love I`ll Always Show“ nebo „I Believe In You“ lze i po letech cítit obrovskou nasládlost, skoro až slizkost, jimiž přetékaly. Tento nešvar byl naštěstí vymýcen. Když se objevují jemnější „Betrayed By Love“ či překrásná „Grateful“, jsou vedeny v mnohem střízlivějším duchu, asi jako „Lady“ na „Against The Law“ nebo jako skladby ze sólové prvotiny Michaela Sweeta z roku 1994.

Najdou se tvrdší, heavymetalové kousky, které jsou však kořením rozmanité kolekce. K nim patří úvodní „End Of Days“, protože razantní nástup k album Stryper patří odedávna. Jenže už „Unforgivable“ jde odlehčeně hard rockovým směrem. Kapela si začíná pohrávat s melodiemi a nešetří volnými tempy, titulní „When We Were Kings“ je oslavná hitovka ve skoro až popmetalovém duchu, a „Rhyme Of Time“ pomalejší kousek, využívající akustických kytar na pozadí temnější atmosféry a vypjatého refrénu. Velmi silnými melodiemi disponuje „Loves Symphony“, která je velkou chvilkou zejména pro Sweeta, jenž zde provětří svůj rozsah. O to více je škoda, že některé skladby z druhé poloviny desky, konkrétně „Trinity“, „Divided By Design“ a „Raptured“ trochu ztrácí dech, čímž je druhá polovina desky slabší, i přes přítomnost zmíněné „Grateful“ a skvělé závěrečné „Imperfect World“.

Fanoušci mají důvod k radosti, oslavy čtyřiceti let od vydání debutu „The Yellow And Black Attack“ se povedly na výbornou. Těžko mluvit o tom, zda začíná nová éra Stryper a jestli kapela chytla druhý (spíše několikátý) dech, ale je jisté, že tady se končit zatím nehodlá, energie a radost ze společného hraní z kapely jen sálá a "When We Were Kings" je až nečekaně dobrá deska.

Jan Skala             


www.stryper.com

YouTube ukázka - End Of Days

Seznam skladeb:
1. End Of Days
2. Unforgivable
3. When We Were Kings
4. Betrayed By Love
5. Loves Symphony
6. Trinity
7. Rhyme Of Time
8. Raptured
9. Grateful
10. Divided By Design
11. Imperfect World

Sestava:
Michael Sweet - zpěv, kytara
Oz Fox - kytara
Perry Richardson - baskytara
Robert Sweet - bicí

Rok vydání: 2024
Čas: 45:32
Label: Frontiers Music
Země: USA
Žánr: hard rock/glam metal

Diskografie:
1984 - The Yellow And Black Attack
1985 - Soldiers Under Command
1986 - To Hell With The Devil
1988 - In God We Trust
1990 - Against The Law
2005 - Reborn
2009 - Murder By Pride
2012 - The Covering
2013 – Second Coming
2013 - No More Hell To Pay
2015 - Fallen
2018 - God Damn Evil
2020 - Even The Devil Believes
2022 - The Final Battle
2024 - When We Were Kings

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 27.09.2024
Přečteno: 480x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.19117 sekund.