Čas mezi vydáním studiových nahrávek ukrajinských Jinjer neustále narůstá. Mezi prvními alby to bylo rozmezí dvou let, na album "Macro" jsme si počkali roky tři a novinka "Duél" se objevuje po čtyřech letech napjatého čekání. Zatímco minule pozdržela vydání covidová nákaza, nyní muzikanti čelili ještě fatálnějším problémům. Rodné Doněcko se stalo epicentrem bojů, proto se členové kapely museli přesunout do bezpečnějšího Lvova, nedaleko polských hranic, aby mohli bez problému vyjíždět na nespočet koncertních zastávek po celém světě, ke kterým dostali svolení od ukrajinského ministerstva kultury. Jinjer se tak oficiálně stali ambasadory svého národa a na vystoupeních poukazují na nesmyslnost války. Jedno takové bylo zaznamenáno a vydáno minulý rok na DVD pod názvem „Live in Los Angeles“.

Jaké pocity vznikají při poslechu nového alba Jinjer? S většinou nových motivů přišel jako vždy basák Eugene a společně se zbytkem souboru je pilovali a proměňovali, až vznikla hotová skladba.

I zpěvačka Tatiana Shmailyuk si připravila pečlivě aranže vokálních linek, což se dříve nestávalo. Jinjer kritizují recyklaci nápadů mnohých jiných kolegů, proto se snažili přijít s originálními postupy, které by nepřipomínaly jejich předchozí tvorbu a snaha se stala do jisté míry kontraproduktivní. Záměrná komplikovanost byla již patrná na „Wallflowers“, proto krátká citace z tehdejší recenze: „Snaha do skladby nacpat co nejvíce místy až ruší. Je otázkou, jak se s tím posluchači poperou, neboť v některých okamžicích jako by forma převládala nad obsahem. Výsledkem je brutálně technický prog/groove, smíchaný s ne vždy zajímavým projevem zpěvačky“.

Tato věta v konfrontaci s novou tvorbou nepozbývá platnosti. Do hustého pletiva groove temp a hardcore riffů se po několika posleších posluchač dokonale zamotá, osvobození z ocelově chladného sevření řezavého drátu s přibývajícími songy nepřichází, a tak už leckdo jen útrpně čeká, až ubit muzikou přepadne přes zábradlí mostu. Takto hluboce dokáží vyčerpat hudební progresivně groove kytarové riffy, které jakoby občas vedly odnikud nikam, občas vykouknou zajímavé a chytlavé party, které jsou občas přebity tunou dalších odboček a hudebních zvratů.

Až po mnohem delší době, kdy stříbrný kotouček Jinjer v přehrávači rotuje snad po dvacáté, se situace kapánek mění a posluchač začně rozlišovat drobné nuance jednotlivých songů. Nejstravitelněji se jeví jediná lineárně vedená sypačka „Fast Draw“, která si víceméně udržuje ostré hardcorové tempo od začátku do konce bez větších odboček a meziher. Podobně je na tom i úvodní „Tantrum“, ale ta je ve druhé třetině přerušena jazzovou mezihrou, s úvodní dominantní baskytarovou linkou Eugena Abdukhanova. Pravým opakem je píseň „Kafka“, v níž zpěvačka pečlivě buduje atmosféru melodickým pěveckým partem a vše končí drtivým tornádem atonálního řevu na pozadí explozí nástrojové sekce. Obě polohy se vyváženě střídají i v následné „Hedonist“. Posluchač pomalu překvapeně dochází k závěru, že ač se jedná o hardcore / groove partu, od které by očekával kulometné songy, dostává spíše muziku ve středním tempu s mnoha mezihrami a hyperblast pasážemi bicích. Démonický řev Taťány je užíván jako vzácné koření pro vyplavení adrenalinu a udržení pozornosti. To může být pro některé posluchače velkou překážkou. Ve výsledku má každý song poněkud odlišnou strukturu, houpavá „Tumbleweed“ by mohla být v akustickém podání ploužákem, „Someone Daughter“ se pyšní melodickým refrénem, zatímco v „Tongue to Sly“ tento recept ženou muzikanti do zbytečně překombinovaného extrému.

Pro toho, kdo se chce v kostce seznámit se současnou tváří Jinjer, lze doporučit poslech závěrečného a nejdelšího opusu „Duel“, který je v úvodu napěchován progresivně nabroušenými riffy. Jejich tempo se postupně navyšuje, zpěvačka nepropadá panice a opatrně krouží nad ostrými záseky kytar. Do pomalých pasáží v protikladu používá ostrý growling, který se na desce dere snad z ještě větších temnot, než na předchozích albech. V určitých momentech se nabízí srovnání se současnou tvorbou Voivod.

Nové album Jinjer je technicky do posledního šroubku vycizelovanou záležitostí, složité přechody a změny tempa se snoubí s filozoficky zaměřenými texty Tatiany. Ve všech směrech intelektuálně pojaté album není lehké vstřebat a v době každodenní záplavy nové muziky působí poněkud akademicky. Jedenáct písní víceméně ve středním tempu vyžaduje mnohonásobný soustředěný poslech pro rozkrytí krásy, otázkou je, kolik posluchačů je do takto nerovného boje ochotno zajít.

jinjer-metal.com

YouTube ukázka - Rogue

Seznam skladeb:
1. Tantrum
2. Hedonist
3. Rogue
4. Tumbleweed
5. Green Serpent
6. Kafka
7. Dark Bile
8. Fast Draw
9. Someone`s Daughter
10. A Tongue So Sly
11. Duél

Sestava:
Tatiana Shmailyuk – zpěv
Roman Ibramkhalilov – kytara
Eugene Abdukhanov – baskytara
Vladislav Ulasevich – bicí

Rok vydání: 2025
Čas: 42:53
Label: Napalm Records
Země: Ukrajina
Žánr: hardcore/groove/prog metal

Diskografie:
2012 - Inhale, Don`t Breathe
2014 - Cloud Factory
2016 - King of Everything
2019 - Macro
2021 - Wallflowers
2025 -Duél

Související články

Foto: archiv kapely